Cymascope - přístroj, který činí zvuk viditelným

cymascope

Je to již přes dva roky, kdy jsem začala přijímat informace od mých duchovních průvodců o léčení hudbou. Účinek manter a meditačních skladeb jistě všichni znáte, o tom psát nemusím. O výzkumech pana Masaru Emoto jste již také jistě četli, ale pokud ne, vřele doporučujeme!!! Z práce Masaru Emota dostáváme skutečné důkazy o tom, že lidská vibrační energie - myšlenky, slova, ideje a hudba - ovlivňují molekulární strukturu vody, stejné vody, která tvoří více než 70% hmoty lidského těla!

Před časem jsme vás seznámili ještě s léčivým efektem solfeggio frekvencí či o vlivu hudby 432Hz vs 440Hz.  Co se tohoto tématu týče, na internetu můžete najít spoustu informací, klidně bádejte a udělejte si o tom vlastní úsudek. Velmi zajímavá jsou tato videa: 

https://www.youtube.com/watch?v=1zw0uWCNsyw

Vždy jsem vnímala, co se mnou hudba dělá, ale poslední roky vnímám mnohem víc, co dělá celkově s prostorem, ve kterém se nacházím, jak ho zabarvuje svými vibracemi..... Vnímám, o jakou čakru se daná skladba opírá a kde mě "masíruje". Loni za mnou přišla do meditace nádherná obrovská manta. Cítila jsem, že chce, abych přivedla hudbu pod vodu, ale vůbec jsem nevěděla, proč. Přemýšlela jsem tedy, jak dostat zvuk pod vodu, aniž bych ho "utopila". Dívala jsem se na internet a našla díky toho spoustu úžasných věcí, jako např. vestu, díky které můžete poslouchat hudbu i svým tělem. :) Našla jsem voděodolné přehrávače a sluchátka. Ale pořád jsem cítila, že to není ono. Začala jsem tedy experimentovat.

Vzala jsem naši obrovskou reprobednu, natáhla si ji až do koupelny, která je celá okachličkovaná, takže se to tam nádherně rozléhá! Doslova jsem připlácla bednu na vanu, vlezla si do ní a pustila hudbu. Zrovna mi hrála Wuauquikuna a velmi rychle jsem zjisila, že to není ono.....sice jsem ty vibrace cítila i přes vanu, ale hrozně to dunělo a nebylo to prostě ono....  Potom jsme  s kamarádem našli reproduktor do sauny, určený k vestavění do zdi sauny, ale to mi stále nepřišlo jako to pravé. Potom jsem si vzpomněla, že přítel měl malý repráček, tak jsem ho poprosila, aby mi natáhl kabel až k vaně a aby mi ten reproduktor držel nad vodou. Dala jsem hudbu pěkně nahlas, ponořila se do vany a čekala, co se bude dít. Bože můj, to byla nádhera!!!! Vnímala jsem hudbu doslova celým tělem!!!! Ale nesměl reproduktor moc položit na vodu, jinak mi tam hned mizely vysoké tóny, takže flétny vůbec nevyzněly, byly slyšet hlavně bicí. Potom jsme dostali nápad! Zabudovat reproduktor do polystyrénu, aby mi na vaně sám plaval a neponářel se!!! Potřeboval určitou vrstvu vzduchu mezi ním a vodou, aby měly tóny šanci, přenést se do hustějšího prostředí. Ponářela jsem se, vynářela a vnímala, co to se mnou dělá. Cítila jsem, že je něco jinak....to, jak (kudy) hudbu vnímám.... Měla jsem pocit, jako by mi šla přímo do nitra hlavy.... a  přitom jsem ji vnímala celým tělem...

Pár zajímavých informací, které nejsou z mé hlavy. :) Našla jsem je na potápěčských webech:

Zvukové vlny slábnou, když molekuly vzduchu nebo vody absorbují jejich energii ve formě tepla. Vysokofrekvenční zvuky ztrácejí energii rychleji, protože molekuly vzduchu i vody přijímají jejich energii ochotněji než v případě nízkých frekvencí. Ve vodě proto platí, že absorpce vln s délkou pod jeden kilometr je zanedbatelná.

 
Slyšení pod vodou
 
Do vody proniká ze vzduchu pouze asi jedna tisícina zvuku, protože je velký rozdíl akustické impedance vody a vzduchu, který má zásadní vliv na přestup a odraz zvukových vln na rozhraní dvou prostředí. Naopak zvuk vzniklý pod vodou se ve vodním prostředí šíří velmi dobře. Kvůli tomu se dokáže nést i velmi velkou vzdálenost na rozdíl od vzduchu. Klasický případ je klepání na zábradlí v bazénu nebo motorový člun na volné vodě.

 

 
Rychlost zvuku
 

Zvuk se ve vodě šíří více než 4x rychleji než ve vzduchu a s rostoucí teplotou rychlost zvuku ještě roste.

  • Rychlost zvuku ve vzduchu: 330 m/s
  • Rychlost zvuku ve vodě: 1440 m/s

 

Vnímání zvuku

Zvuk pod vodou je vnímán hlavně tzv. kostním vedením přes lebeční kosti přímo do sluchového ústrojí v hlemýždi, protože přestup zvuku z vody do organismu, podobné hustoty, je lepší než do středního ucha!! Takže pokud někdo přišel nehodou o ušní bubínek, má stále šanci slyšet pod vodou....jelikož voda zvuk přivede přímo do jeho hlemýždě!!!! Byla jsem z toho nadšená... 
 
 
Co následovalo dál? Ve stejné době jsme si začínali hrát se cymascopem, přístrojem, který činí zvuk viditelným! Koho zajímá dané téma do hloubky, vřele doporučuji přečist si stránky  vynálezce cymascopu, pana Johna Stuarta Reida: https://www.cymascope.com/. Spousta uchvacujících informací, obrázku a videí, včetně nějnovějších události o tom, jak a kde se ve světě používá zvuk k léčení!!! Na jakých univerzitách se toto téma přednáší!!! 
 
Krásná videa, kde John vysvětluje, jak jeho přístroj funguje, jak ho sestrojil a co s ním dokázal:
 
Můžete se zde dozvědět více o tom, co se mu povedlo, když byl osamotě v Královské komoře ve Velké pyramidě. Zajímalo ho, jak vypadá rezonance v granitovém sarkofágu v Královské komoře a zjistil, že frekvence, které do něj pouštěli, vypadaly přesně jako hieroglyfy!!!! Vypráví o výzkumech, kde se zaměřili na zvuk buněk! Nahrávali zvuky zdravých buněk, nemocných buněk nebo kousek vedle buňky kápli malinkou trošku kyseliny a buňka doslova vykřikla!!! Vypráví o tom, jak mu Velká pyramida vyléčila bolest zad a mnohem, mnohem víc zajímavostí. Kdo se zajímá o hudbu, věřím, že mu to velice rozšíří jeho obzory!!! A nejen jim, ale všem vnímavým lidem!
 
Všimli si, že zvuk ve vodě nemaluje obrazce jen na povrchu, ale že jde i do hloubky. Díky toho jim došlo, že všechen zvuk kolem nás - ať už běžné zvuky prostředí kolem nás nebo hudba, kterou posloucháme - všechny tyto zvuky prochází našim tělem a nejen, že jím prochází, ony vytváří struktury v tekutinách našeho těla! Což se vše opět nádherně doplňuje  s pokusy pana Masaru Emota a dalšími. Když jsme dostatečně vytrvalí při hledání pravdy, pravda se nakonec vždy objeví. A je jedno, kudy k ní dojdeme....protože všechny cesty vedou k jedinému cíli....
 
Autor: Elaviel