PYRAMIDY - MARS - SIRIUS: "Město zlatých bran - hlavní město Atlantidy"

03.09.05   Will Landa

Jaká byla Atlantida v době svého rozkvětu před milionem roků? O tom píše H.P.Blavatská ve své "Tajné doktríně". Atlantida - kontinent zaujímala tehdy velkou část Atlantského oceánu. Severní okraje kontinentu zabíraly Island, Shetlandy, Irsko a část Anglie. Jižní okraje Atlantidy - současné město Rio de Janeiro, Texas, Mexiko, mexický záliv a část USA a Labradoru. Rovníkové oblasti zabíraly Brazílii a veškeré prostranství oceánu ke zlatému pobřeží Afriky. Azorské ostrovy byly nedosažitelné sněžné vrcholy. Lidé 4. rasy vzešli z výběru 7. podrasy Třetí Rasy (Lemurské). První Atlaťané dosahovali výšky 2,5 metru. V průběhu tisíciletí  se postupně zmenšovali. Barva kůže 1. podrasy byla temně rudá, druhé červeno - hnědá, severní Atlanťané  - ário hyperborejci měli bílou pokožku, světlé vlasy a světle modré oči. Jejich vědomí vedli  Velcí Učitelé Shambally, kteří se vtělili mezi prvními Atlanťany v podobě jejich vůdců. Od Kosmických učitelů Atlanťané přijali víru ve Vyšší Kosmický Rozum pronikající vše živé. Tak byl ustanoven Kult Slunce  jako symbol tohoto nejvyššího chápání. Na oslavu Atlanťané vystupovali na vrcholky hor, tam z jednoho kusu kamene stavěli podoby kruhů, které představovaly  návraty slunce v jarní a zimní rovnodennosti. Kruhy sloužily pro astronomická pozorování. Stonehenge je jednou z těchto observatoří.

Přibližně před jedním milionem roků Atlantida dosáhla svého vrcholu rozvoje. Její hlavní město - Město Zlaté Brány se nacházelo ve východní části kontinentu. Králové země používali tajné vědomosti Hierarchie Světla, dosáhli spravedlivého a blahodárného vedení (vlády).   Národ Atlantidy v tu dobu dosáhl nejčistšího a pravdivého chápání BOŽSKÉ  IDEJE i ZÁKONU KOSMU. Kult ohně a slunce se oslavuje ve velkolepých chrámech gigantických rozměrů. Obytné domy i chrámy zdobili věžemi, které sloužily jako observatoře. V tu dobu bylo zakázáno vyobrazení Božstva. Disk Slunce je jediným jeho symbolem a ten byl v každém chrámu. Tento zlatý disk se nacházel na takovém místě, že první paprsek slunce ozářil jeho čas jarní rovnodennosti nebo letního slunovratu.

Deset králů Atlantidy se liší druh od druha v práci, která se dotýká uspořádání vojska. Jejich vzájemný vztah byl vymezen kodexem vytesaným do kamene již v době prvních deseti králů. Stéla s tímto kodexem stojí v chrámu Poseidona ve Městě Zlaté Brány. Během každých 5 nebo 6 let se zde konaly slavnosti s dary a každý král zde dával slib věrnosti na posvátném písmu.

Hlavní zákony králů Atlantidy byly: "Nezvedat ruku jeden na druhého, přijít na pomoc jeden druhému v případě nebezpečí." Ani jeden král se nemohl rozhodovat o životě a smrti  svých poddaných bez názoru většiny z desíti.

Uprostřed hlavního ostrova Atlantidy se zvedala hora, která vrhala obrovský stín a vrcholek se dotýkal sféry etéru. Tato hora se počítala za Osu Světa. Na ní stál chrám Bohů a Atlantů ve tvaru PYRAMIDY. Hlavní město bylo městem Bohů, Svatým městem a v jeho středu na vrcholu planiny se vyvyšoval chrám Veliké Pyramidy - Centrum moudrosti - náboženství Atlantidy. Odtud Žreci  (ti, kteří bděli nad dodržováním tajného vědění, mágové sloužící pravdě, jsou sami sobě strážcem svých tajemství a vládci své síly) NESLI KLÍČE UNIVERSÁLNÍ MOUDROSTI nejvzdálenějšího koutku Země. Mýty starých národů hovoří o atlanťanech jako o lidech ze zámoří ve zlatých oděvech, kteří ovládali hada s převahou moudrosti a svátosti svých symbolů KŘÍŽE  A HADA.  Všude, kde atlanťané zapojili místní národy na svoji víru, tam budovali pyramidy a chrámy podobné těm, které byly ve Městě Zlaté brány. Takový je vznik Pyramid  v Egyptě, Mexiku i ve střední Americe.

Pyramida byla symbolem Světového domu, uzavírala v sobě matematické parametry stavby Kosmu, byla akumulátorem kosmické energie i tvarem harmonizujícím s prostorem. Atlanťané měli vlastní abecedu, psali na tenoučké kovové listy a uměli roznožovat texty. Ve školách a univerzitách se učili zákony skrytých psychických sil, astrologii i astronomii, botaniku i chemii. Učili se o nejskrytější síle rostlin, barevných kovů i drahých kamenů. Většina Atlanťanů uměla řídit psychické síly.

Učitelé Moudrosti přinesli atlanťanům z jiné planety pšenici. Vždyť ne náhodou se divoký druh pšenice na Zemi nepotká. Atlanťané zkultivovali banán, který byl do té doby bez dužiny a plný jadérek.  Dojná zvířata byla podobná velbloudům, ale menšího vzrůstu. Lamy z Peru jsou potomci těchto zvířat. Podoba koně byla také výsledkem mnoha zkušeností. Astronomické zákony vedly jejich zemědělství - atlanťané si dokázali podle přání přivolat déšť.

Město zlatých bran - hlavní město Atlantidy

Hlavní město Atlantidy - Město zlatých bran se rozkládalo na svazích pahorku i po rovině klesající k mořskému břehu. Platón popsal toto město v těch největších podrobnostech. Město bylo rozděleno za pomoci umělých kanálů na 3 soustředěné pásy. V centru akropole na vyvýšenině se zvedal dvorec imperátora, obehnaný sadem, přes který protékal potok zásobující vodou imperátorský dvůr i parkové fontány. Potok stékal v kaskádách do kanálu, který obtékal dvůr. Z něj pak vytékaly další čtyři kanály, které zásobovaly vodou ostatní kruhové kanály položení níže.. Nyní si představíme plán akropole podle rozměrů, které ukázal Platón a také celkový vzhled hlavního města. Čtvrtý kanál se nacházel již na samotné rovině vylévajíc své vody do moře. V nejvrchnějším pásu, který se přimykal ke dvorci imperátora byla rozložena dostihová pole a ohromné veřejné sady, velká část vládních úřadů, hotely i hostince.

Následující 2 kruhové pásy obsahovaly blízko sebe domy a chrámy bohaté třídy. Podstatně chudší část osídlení žila v rajónu nižšího kruhového pásu a na druhé straně kanálu až u samého moře.

Ve dnech největšího rozkvětu Města zlatých bran tu bylo víc jak 2 miliony lidí a celkový počet Atlanťanů dosahoval až 2 miliard. Obytné domy Atlanťanů byly obehnány sady a v každém domě byla věž s kupolí na rohu nebo ve středu budovy. Věž sloužila jako observatoř. Fasády domů byly vyzdobeny freskami, sochou nebo květinovým ornamentem. Atlanťané milovali světlé a zářící barvy. Světlo do domu propouštěla okny látka podobná sklu, ale méně průhledná. Veřejné budovy a chrámy překvapovaly  svými masívními a gigantickými rozměry  a podobné egyptským pyramidám. Chrámy byly vyzdobeny uměleckými díly a plastikami ze zlata. Ve dvorech byly fontány. Polotropické klima velkolepý lesový porost krajiny, fontány a sochy, čistá ekologie, znalost Zákonů Kosmu a energií etéru, létající vimany - toto všechno odpovídalo Edenu, kvetoucímu ráji na Zemi, zlatému věku dětství lidstva.

POSEIDONůV  chrám v centru Poseidonie předstihl svými rozměry všechny budovy svojí délkou 185 metrů a šířkou 96 metrů. Zvenčí byl celý stříbrný a jeho vršek zlatý. Uvnitř byl chrám vyzdoben zlatem, stříbrem a jinými cennostmi. Jedna stěna byla zdobena litým orichalkem,, který vyzařoval ohnivé záření. Akropole hlavního města byla založena na skalnatém vršku, ostatní část města se pak rozkládala na rovině. Veškerá rovina kolem města byla lemována horami, které se táhly až k moři, k jeho hladině... píše Platón. Celá tato část ostrova nastavená jižním větrům byla ze severu chráněna horami. Celý tento kraj ležel poměrně vysoko. V chrámu stála veliká socha Poseidona ovládající kolesku, kterou táhne šest okřídlených koní a kolem něj je stovka nereid (vodních víl) na delfínech. Zvenčí budovy stálo 10 soch prvních králů Atlantidy a jejich žen.

Vedle tohoto velikého chrámu byl ještě jeden nevelký chrám zasvěcený Kleito a Posiedonovi (relikvie Atlanťanů), který byl obehnaný zlatou hradbou. Zde se narodilo prvních deset následovníků trůnu a každý rok  jejich potomci přicházeli do tohoto chrámu s dary, chvalozpěvy a zde obnovovali přísahu věrnosti Kodexu Atlantidy.

Chrám podle popisu Platóna a podle překladu  T.Drozdové a E.Jurkinové byl obklopen posvátným hájem Poseidona, kde rostly stromy neuvěřitelné krásy a velikostí ...  dokonce zde bylo i velké množství  slonů. Všechny stěny tohoto chrámu byly vyloženy stříbrem a akroterie byla vyložena zlatem. Stěny samotné akropole  byly oblity orichalkem, takže zářila jako oheň.

Město chránila ohromná hradba po obvodu 9520 metrů od posledního vodního kola. Akropole měla 925 m v průměru. První vodní kanál byl široký 185metrů, dvě následující kola - vodní i pozemní byla široká 370 metrů a nakonec největší kruhy byly  po 555 metrech. Když atlanťané zakončili stavbu mostů a kanálů, začali obklopovat svoje město nepřístupnými hradbami, které šly přesně po obvodu města. První hradbu postavili kolem Akropole a celou ji polili roztaveným orichalkem, takže ohnivě zářila. Druhou hradbu postavili kolem prvního pozemního valu a oblili ji olovem. Třetí hradba stála kolem vnější strany velkého pozemního valu a oblili ji roztavenou mědí. A potom postavili velkou, kolem 74 kilometrů okrajovou hradbu, která byla součástí i hranicí města. Hradba začínala od samého oceánu a možná, že v ní byla Zlatá brána na jejíž počest město pojmenovali Městem zlatých bran.

V lesích a sadech města byla  horká i chladná zřídla , bylo zde mnoho chrámů zasvěcených různým božstvům, místa pro odpočinek obyvatel, lázně i obranný hypodrom. Ve vhodných místech byly vybudovány přístavy a do přístavů vplouvaly koráby všech mořských držav. Město bylo natolik přelidněno, že ve vzduchu byl neustále slyšet šum a hovor.

Kolem města byly velmi blízké hory. Obyvatelé sklízeli dvě úrody do roka. Během zimy pršely deště a v létě zabezpečovaly pole vodou nesčíslné kanály. Na severní straně akropole po obou stranách byly plovárny a také ZOO Poseidona. Zde bylo možné vidět zvířata a ptáky ze všech koutů světa. Velkou vzácností, na kterou byli všichni patřičně hrdí, byl posvátný Poseidonův háj sestávající ze stromů neuvěřitelné výšky. Pravidelně jej rosila  zřídelní voda. Háj se rozkládal z jihovýchodní strany akropole, uprostřed byl vodní systém  z jezer, potoků, vodních kaskád a vodních divadel. Tento systém byl napájen
z nesčíslných zřídel a pomáhal v rosení Poseidonova háje. Na březích jezer byly rozmístěny dvorce všech dětí krále. Hosté se účastnili vodních projížděk po kruhu hluboké zřídelní vody. Z nejvyššího bodu akropole se odhalovalo překrásné panoráma celého města i roviny za městem, daleké hory na severu, věčně se zvedající trojzubec Poseidona na jihu a nedozírný oceán.

Kolem Poseidonova chrámu byl vodní bazén, ve kterém plavaly stovky nereid čili    vodních víl sedících na delfínech. První paprsek slunce v době letního slunovratu dopadal na vzácnou  Poseidonovu sochu. Hlavní město atlantů překonávalo svými rozměry všechna ostatní jejich města. Krajina kolem se rozprostírala na gigantické pravoúhlé rovině. Povrch této roviny byl téměř hladký a podlouhlého tvaru. Její délka byla téměř 555 kilometrů a šíře 370 kilometrů. Veškerá rovina byla směrována k jihu a od severních větrů byla chráněna horami, které  spadaly až do moře. Kolem roviny byl vykopán příkop hluboký celých 32 metrů a široký 85 metrů. Jeho délka pak byla 1850 km ( cifry jsou převzaty od T.Drozdové a E.Jurkinové. Platón uvádí tyto  rozměry ve stádiích, přitom  jedno stadium je rovno 185 metrům). Kanál procházel ze  severu k městu a vléval se do oceánu z ohromné výšky ve formě dvou vodopádů.

Celé teritorium této roviny bylo protknuto příčnými kanály, které vedly ze severu na jih a šířka každého z nich byla po 30 m a jejich délka 370 metrů. Voda Atlantidy byla vždy proudící a čistá voda z hor. Celkem 289 příčných kanálů se oddělovalo jeden od druhého ve vzdálenosti 18,5 kilometrů. Město zaujímalo 1/7 celé roviny. Rovina pak byla rozdělena na čtvercové části o rozměrech  1850 x 1850 metrů a bylo jich neuvěřitelných 60 tisíc. Tak popisoval Platón Atlantidu založenou Poseidonem a předanou svému prvorozenému synovi.

Jak vidíme u atlanťanů byl překrásný, až oslepující přístav se skalními břehy ze tří barevných kamenných žil, kde se skály třpytily a hrály všemi barvami od padajících vodopádů nad Zlatými bránami. Ti, kteří připlouvali k Atlantidě vždy viděli na jižní trojzubec s vulkánem věčně zahaleným do  blankytného oparu, který všem připomínal "STROM ŽIVOTA".

Platón připomíná, že celý ostrov byl hustě osídlen. Mimo toto hlavní město v království  dvojčat - bratrů Atlantů bylo ještě mnoho dalších - horských osídlení.

Mandala - plán starých měst

Hlavní město Atlantidy mělo tvar  MANDALY  ( několik kruhů s centrem ve středu). Atlantida měla tvar čtverce a všechny obytné městské čtvrti byly čtvercové. To znamená, že v  plánu Atlanťanů byl zakotven Kosmický zákon mandaly nebo jantry, nebo Zákon vlivu forem na prostor a čas. Nedávno akademik Anatol Akimov v Moskvě dokázal, že libovolný geometrický tvar narušuje strohý pořádek fyzického vakua a společně s ním se tvoří torzní pole. Takové pole je tam, kde je rotace od atomu ke Galaxii.

Mandala - je starý symbol Kosmu v jeho nekonečnosti od mikrokosmu až do makrokosmu. Střed - to je počátek mandaly - symbol Absolutna, Tvůrce, jakákoliv planeta, galaxie, atom, elektron, molekula - všechno má tvar (formu) mandaly. Oko člověka, vyzařování molekul berylia, elektronové dráhy zlata, pancíř mořského ježka, květy - do nekonečna můžeme vyjmenovávat předměty mající tvar mandaly a zosobňující zákon , který sepsal Hermes Trismegistos : "To, co je nahoře, je i dole", "mikrokosmos je i makrokosmem".

MANDALA vytváří energii, která harmonizuje prostor. Soustředění se na mandalu - to je technika tvoření životní síly uvnitř člověka. To je léčebný modul. Mandala se skládá ze série soustředěných tvarů, určitých svazků mezi různými rozměry.

Vesmír neustále vibruje v harmonicky nastaveném rytmu. Všechny jeho formy i živé existence jsou sestaveny z rytmického kmitání, které jsou jeden s druhým v součinnosti a sjednocují se v jedinou dynamickou síť. Evoluční rytmus Vesmíru proniká úplně všechno pulzujícími vlnami. V centru mandaly je vibrace zobrazena jako klidný centrální bod, ze kterého se rodí a kudy se vracejí všechny pulsace. Z tohoto počátečního výchozího bodu energie vychází  miliony různých forem života. Proud se rozlévá do kosmických světů a projevuje se v prostoru a čase a naše pozemská existence je s nimi nejintimněji spojena. Promítněte svůj mentální komplex na kosmickou síť mandaly, očistíte svůj rozum a vstoupíte do rezonance s vyššími kosmickými energiemi. ( Podrobně je o mandale psáno v knize Jose Arguelse "Mandala").

Atlanťané stavěli města na způsob mandaly a proto se jejich města stávala  "městy síly". My máme přesvědčivý důkaz - Stonehenge v Anglii a také nedávno nalezené staré město Arkaim na Urale. Oba objekty jsou postaveny ve tvaru mandaly.

Středem Arkaimu je chrám - observatoř s průměrem 160 metrů - přesná kopie Zodiaku, připomíná ohromný horoskop - 28 dílků slunečních zastávek (zakotvení), 18 bodů východu a západu slunce ve dnech rovnodennosti a slunovratu.

Vnitřní kruh v Stonehenge je zobrazen 30 vertikálně stojícími kameny a vnitřní kruh ze tří linií a 56 kamenů. Oba kruhy zobrazovaly určité úhly mezi kameny a dovolovaly pozorovat pohyb nebeských těles. Stonehenge je rozloženo na 51.stupni a 11 minutě severní šířky. Arkaim je naopak rozložen na 52 stupni a 56 minutě severní šířky. Rádius kruhu ve Stonehenge je do centimetru roven rádiusu vnitřního kruhu Arkaima.

Přesně se shodují hlavní osy i řada menších detailů.  Shoda těchto starých měst - observatoří hovoří o sounáležitosti k jedné civilizaci.

ŠRÍ  JANTRA - je jedna z nejsložitějších a mocných janter, které působily a působí na prostor a vědomí člověka - jedna ze starých sakrálních symbolů. Tyto jantry byly používány pro splnění meditací spojených s působením na prostor kolem sebe.

Šrí jantra opakuje poučky a vztahy uložené v Plánu Vesmíru. Uvnitř Svaté a nedotknutelné Plány Vesmíru a kolem - ochrana před negativním působením sil. Uprostřed - je série pyramid a trojúhelníků kolem nichž jsou kruhové pásy  - a zvenčí je čtverec a dvě svastiky zobrazující maltézský kříž.

Přesně na tomto principu se stavěla města v Atlantidě - v centru pyramidy a chrámy, potom soustředěné kruhy souše a vody a nakonec celá Atlantida v sobě uzavírala formu obdélníka a čtverce.

Bílý bod uprostřed Šrí jantry je symbolem počátečního stavu Vesmíru, ve kterém vládl chaos. Trojúhelníky ve středu, to jsou symboly rozvoje Vesmíru. Dva kruhy s lístky lotosu mají na zřeteli Plán reality. Čtverec ze dvou svastik, sluneční a temné - to je symbol Ochrany Vesmíru od sil chaosu a entropie. Vnější maltézský kříž dělá systém vyrovnaný a uspořádaný.

Šrí jantra odráží Zákony slabé struktury člověka - čaker, energetických centera kanálů. Vnější čtverec je spojen s nižší čakrou - Muladharou, ochránkyní energie Kundalíní. Kruh s lístky lotosu modro- světle modré barvy je spojen s pohlavní čakrou - Svadhistanou. Kruh s lístky červené barvy - s čakrou Slunečního pletence - Manipurou. Dále každý kruh Jantry je spojen s dalšími vzestupnými čakrany - Anahatou, Višudhou, Adžnou a Sahasrarou. Bílý bod ve středu - to je východ do Vesmíru, svazek s Božstvem.

Jantra rezonuje s kosmickými toky a slouží jako prostředník mezi Kosmem a člověkem. Takovými prostředníky byla i města Atlantidy.

Zdroj: http://www.matrix-2001.cz