Silové místo Cumpanama

(Peru, amazonský prales)

 

rok 2000

 

Texty

 

(PCH funguje v těchto promluvách jako médium, přes které přicházejí sdělení bytostných jader vyspělých duší z oblasti planety Země nebo mimozemských entit.)

 

 

Existují mimozemské únosy?

 

Jistě. Člověk je pěstován. Tyto únosy byly vždy a bez nich byste v lidské podobě ani neexistovali. Na úrovni své Podstaty se ale vy sami pěstujete skrze mimozemské experimentátory.

 

 

Jak tomu máme rozumět?

 

Jste Jádra, která chtěla vyzkoušet lidskou hru. Tedy v zásadě vy sami se sebou od počátku experimentujete.

 

 

Ti, kteří teď hovoří, také unášejí lidi?

 

My se zabýváme vámi jako Jádry, ne nádobami, alespoň ne v tom smyslu, abychom nádoby geneticky upravovali. Kosmických týmů je velice mnoho. Země je laboratoří stovek různých experimentátorských skupin. Sleduje vás bezpočet civilizací. Věřte ale, že na tom tak dalece nezáleží. Vesmír není to, co si myslíte, že je. Žijete v obrovském kvantovém Superversu. Váš vesmír, jak tomu říkáte, je vyráběn mentálním strojem na skutečnost, kterým jste do značné míry vy sami.

 

 

Jakou máte vy roli ve vztahu k Zemi?

 

Jak vy, tak i my jsme součást Velkého Řádu všech věcí. Nic se neděje odděleně. Jsme totéž, jsme Život. Jsme různé výčnělky téže Jediné Bytosti, jíž se říká Život.

 

Vše je v Jediném spojeno se vším způsobem, který lze označit jako vyšší holografický řád. Věřte, že jste to vy sami, kdo vlastně iniciuje všechny změny sebe sama, včetně změn svých fyzických těl a své společnosti. Kosmické týmy jen přicházejí a sochají biologickou hmotu člověka a dokonce i hmotu vaší planety podle vašich skrytých představ, podle mentálních předloh, které vaše vnitřní složky telepaticky stále vysílají do vesmíru. Pochopte – vesmír je především mentální záležitost, až druhotně fyzikální, nebo biologická. Mentální předlohy jsou pánem fyzických systémů. Vlastně jde o vyšší fyziku Mysli. Postupně pochopíte to, co šamani a čarodějové věděli už před tisíciletími.

 

 

Máme svobodnou vůli?

 

Ve svém nitru ano. Ale nehledejte ji ve slupce člověka. Když jste unášeni do časoprostorových a kosmických lodí a jsou s vámi prováděny experimenty, vypadáte jako pouhé loutky. Ale vše řídí ve skutečnosti obsahy vašeho nitra.

 

 

Říkáte, že pokud se rozhodneme, nezemřeme? Nezemřeme i fyzicky, pokud budeme chtít?

 

To je samozřejmé. Jste mentální bytosti. Uvažováním tvoříte realitu v sobě a tedy i kolem sebe. Vaší nejbližší realitou je vaše tělo. Změnou myšlení změníte snadno jeho hmotu.

 

 

Tedy fyzická nesmrtelnost není utopie?

 

Nesmrtelnost je norma. Umírat je hloupé, zbytečné, a dokonce – směšné!  Jste bytosti, vytvořené z živé mysli. Tato mysl má nekonečné schopnosti a možnosti. Všechno je pro vás možné. To je věta, kterou byste si měli opakovat stokrát denně. To je ta magická věta, kterou by měl začínat každý váš den. Všechno je možné… To je nejdůležitější věta ve vesmíru, kterou je nutné brát naprosto doslova! Před každou životní zkouškou, před každým úkolem byste ji měli několikrát v duchu vyslovit a možná i nahlas zařvat.

 

 

Máme schopnost ovládnout svojí myslí tělo tak, že přestane stárnout?

 

Jistě a nejen to. Můžete svojí myslí tělo libovolně tvarovat! Během minut i sekund lze takto dosáhnout např. úplné změny vašeho pohlaví, nebo barvy vaší kůže, vlasů a očí. Tělo je jako teplý vosk, je li rozehřáto aktivizovanou silou tvůrčí mysli.

 

 

Tomu nelze uvěřit. Opravdu něco takového dokážeme?

 

Ach, dokážete mnohem víc. Můžete si třeba na objednávku přidělávat další končetiny a pohybovat se jako vaši mytičtí mnoharucí bohové a bohyně. Můžete si nechat z těla a v těle vyrůst i zcela nové, smyšlené orgány. Pochopte – můžete si se svými těly prostě hrát, právě tak jako děti, které nabírají nevyčerpatelný stavební materiál z oceánu kvant do formiček svých mentálních představ. FORMY jsou jen na hraní.

 

 

Čeká nás stádium, kdy dosáhneme nesmrtelnosti?

 

Vy už nesmrtelní jste. Na úrovni ducha jste tvorové, kteří trvají věčně.

 

 

Můžete nám říct, jak a kdy jsme vznikli?

 

Váš vznik je natolik dokonalou událostí, že v sobě jednoduše nezahrnuje čas. Přáli bychom si, abyste mohli pochopit mystérium vaší bezčasovosti. V praxi jste ve svém jádru jakoby nezničitelní. Je to dáno tím, že jste ve své Podstatě sama Věčnost.

 

Vytvořila vás tak vysoká Úroveň Mysli, že její mentálně fyzikální pochody nejsou omezeny ani vymezeny časem. Časem podmíněné skutečnosti typu vznik a zánik nejsou vpravdě na této Úrovni možné. PROTO nejste ohraničeni žádným počátkem ani koncem. Bez vědomého průniku do center nad korunní čakrou toto ovšem nelze pochopit.

 

Materiál, z něhož je vytvořeno vaše jádro, nemá časové charakteristiky. Proto středům vašich já úplně chybí časová dimenze. Tím pádem jste veskrze věční. Je to fyzikální fakt. Je to, jako byste tady byli vždycky, v každé době – a stejné je to i v celé budoucnosti. Ve skutečnosti existuje vaše jádro vysoko NAD samotným časem.

 

 

Ale lze dosáhnout na Zemi skutečně i fyzické nesmrtelnosti?

 

Brzy jí dosáhnete. Je to už otázka jen nějakých 2 až 3 tisíc let. Víte, smrtelnými jste se rozhodli být. Nechali jste si od odborníků naprogramovat biologickou hmotu jednoduše tak, aby dost rychle po svém zrodu zas umírala. Učinili jste se smrtelnými skrze ony velmi relativně mocné experimentátory z kosmu nebo paralelních dimenzí, kteří si kdysi s chutí zahráli na vaše bohy.

 

Prvotní záměr vlézt do skořápky těla a předat kontrolu nad sebou někomu jinému vznikl samozřejmě ještě před tím ve vašem vědomí. Toužili jste se na čas zbavit do jisté míry odpovědnosti za vlastní existenci. Kosmická existence je náročná, je- li svobodná. A čím je svobodnější, tím je náročnější.

 

Toužili jste poněkud masochisticky po dočasné ztrátě bdělosti v lidských formách. Chtěli jste si ze zvědavosti vyzkoušet takový stav mysli, ve kterém se bdělé a neomezené myšlení poklesem sebekontroly stane relativně nevědomým a primitivním. Celistvé a Dokonalé se jako paprsek v optickém hranolu člověka nutně roztříští na dobré a zlé. Ocitli jste se rychle ve sféře drsné duality a klamu.

 

 

Proč jsme něco takového vůbec udělali?

 

Na to hledejte odpověď sami v sobě. Je to experiment. Proč lidé podnikají náročné expedice? Proč se spouštějí do propastí a jeskyní, proč užívají prostředky měnící mysl? Experimentují. Vaše vtělení se do člověka je podobný experiment. Snad jste byli příliš dlouho ve stavu průzračných, všudypřítomných tvorů. Snad jste už nemohli dál snést nahotu svých duší. Chtěli jste svoji kosmickou éteričnost a šíři vyvážit prožitkem tíhy a staženosti do konkrétních forem.

 

Když se díváme dozadu, tam, do těch časových oblastí, kde jste se rozhodli pro účast ve hře, máme pocit, jako byste byli nekonečně citlivá a nahá Mysl, která zjistila, že chce existovat také JINAK. Proto jste vstoupili do virtuální kvantové hry na hmotnou bytost. Museli jste se obléct, abyste snesli sebe sama. Rozhodli jste se obalit polozvířecí kůží na jedné z bilionu možných planet, k tomu účelu narozených z kvantové pěny.

 

Přijali jste vlastně s radostí hru na umírání a rození se, protože jistým způsobem ztlumila vaši enormní citlivost a vnímání sebe… Hra odvedla vaši pozornost na něco jiného a začala ve vás rozvíjet jiné oblasti. Kdybyste si nevlezli do těch tupých hmotných tvorů, nesnesli by někteří z vás dál stav vlastního vědomí.

 

 

To je pro nevtělenou bytost existence tak těžká?

 

Ne pro každou. Ale jsou i skupiny miliard takových tvorů, které čelí nekonečnému kosmickému smutku. Tento smutek – vy byste ten pocit tak nazvali – nemá konkrétní příčinu, jenom JE. Bytí je mnohahranné, obsahuje a zahrnuje vše. I sžíravý Smutek, který vy si ani dnes nedokážete jako lidé představit. Duchové cítí nekontrolovatelnou žízeň po původním Bytí nebo po Absolutním Přemýšlení – a v cestě k nim jim stojí fakt jejich vlastní individuální existence. Tyto stavy, prožívané po miliardy let vás dohánějí doslova k šílenství.

 

Mnohým v Existenci nevymluvíte názor, že vás k šílenství váš stav nakonec dohnal, protože schovat se před vlastní myslí do organické hmoty může z jejich pohledu napadnout jen šílence… Ale podle nás jste prostě dobrodruzi a odvážní experimentátoři.

 

Shrňme si ale otázku nesmrtelnosti. Nesmrtelnost nemusíte získávat. Vy už ji máte. Nemůžete být ve svém jádru víc nesmrtelní, než nyní jste. Co se týče vaší organické nesmrtelnosti – ta již musí být dílem vaší současné vůle. Máte jako živé vědomí miliardkrát více síly, než biologická hmota, která vás jen velmi zdánlivě nyní ovládá.

 

Můžete se rozhodnout být nesmrtelní mentálně a dál se rodit a umírat, ovšem s tím, že si hru vědomě užijete. Smrt tedy nad vámi už nebude mít žádnou emocionální moc. Vaše paměť zůstane neporušená a vy budete vstupovat do nových těl se zcela jasnou představou o své identitě. Ale také se můžete rozhodnout smrt zcela zničit i na fyzické úrovni a to úplným ovládnutím své organické hmoty. To je jistě ještě lepší.

 

 

Je ale nutné, abychom se stali fyzicky nesmrtelní? Máme si takový cíl před sebou stavět? Třeba buddhismus nás učí o pomíjivosti…

 

Kdo neovládl svojí myslí něco tak jednoduchého, jako je program TĚLO, neovládl a nepochopil nijak významně především svoji mysl. Spoléhat se pouze na „autopilota“, na nějaký cizí program, který v podstatě ZA NÁS dělá těla a inkarnuje nás do nich – to není ani zvlášť rozumné, ani bezpečné. Dokud budete líní se vědomě starat o své subatomární částice, budete manipulováni. Dokud se nezačnete inkarnovat sami, budou vás inkarnovat jiní.

 

Ve stavu, kdy opouštíte mrtvé tělo je vaše mysl často velice dezorientovaná a proto i manipulovatelná. Pokud po smrti nebdíte a neuvědomujete si jasně, kdo jste a kde jste, může vás v tomto přechodovém stavu poměrně lehce uchvátit leckterá silná, dravá myšlenková forma dlící v „bardu“. Myšlenkové formy, vytvořené Zemí a lidským polem, si s vámi – k vašemu velkému neprospěchu – mohou pak dlouho různě hrát. Ocitáte se v neobjektivních pseudorealitách podobných Zemi. Můžete je nazývat nebem, nebo peklem. Ale půjde jen o silné halucinace. Pak budete znovu vtaženi do lidského těla, poté, co k vám bude vystřelen reinkarnační vír. Jde tedy o kontrolu mysli a o bdělost. Smrt je zbytečné riziko.

 

 

Překonáme jednou reinkarnaci?

 

Reinkarnace, stejně jako program tělesnosti je vlastně také jen jedna z dravých, sebeprosazujících se myšlenkových forem tohoto veskrze mentálního vesmíru… Ano, samozřejmě že překonáte reinkarnaci, začnete-li doopravdy myslet a žít! Pochopte, že reinkarnace nejsou žádný „božský“ záměr. Je to jen jedna z nekonečně mnoha možností sebevyjádření se vaší mysli. Reinkarnace nejsou ničím závazným nebo nutným – jako ostatně vůbec NIC v tomto Bytí.

 

Bytí je mnohem vznešenější záležitost, než jsou schopni si představi ti, kdo jsou fascinováni účelovostí, nebo iluzorním pojmem nutnost.

 

Bytí je neomezená Svoboda Vědomí, pohrávajícího si rafinovaně a věčně se sebou samým.

 

 

Co je pro naši budoucnost nejdůležitější?

 

Je to ovládnutí vlastní mysli a tím hmoty. Pokud se chcete „zhmotňovat“ v nějakých tělesných formách, je rozhodně lepší, když si tyto formy budete tvořit pokaždé vědomě a sami… K tomu, abyste se stali „nesmrtelnými“ bohatě stačí, když začnete myslet. Zatím se myslet bojíte. Hrajete si na hlupáčky, kteří nic neumí pochopit. Vy ale nejste vůbec žádní hlupáčci, jste naopak velice vychytralí… Dokonalou autohypnózou sami sebe dokážete přesvědčit, že jakoby „nemáte na to“, abyste sami se sebou něco dělali… Abyste sami sebe nějakým pozitivním způsobem změnili…

 

Vaše skutečné vnitřní osobnosti mohou během zlomku sekundy zastavit kteroukoliv chorobu, včetně „přirozeného“ stárnutí, která probíhá ve vašem těle. Mysl je zcela nadřazena hmotě. Vy to víte, jenom na to zbaběle nyní nechcete myslet… A proto trpíte a svádíte neustále vinu na jiné… Na svět, na biologii, na tělo, na své okolí, nezdravé geny nebo dokonce na vesmír a zlé mimozemšťany… Všichni jsou jen poslíčkové vaší vlastní vůle… Kdybyste chtěli, vyléčíte sebe sama tělesně i psychicky ze všech neduhů během nezměřitelného okamžiku… Stačí formulovat ve své mysli zcela jasný záměr a dovolit sobě samému v něj stoprocentně, bez vytáček a veškerých výhrad uvěřit…

 

Prožíváte vždycky jen to, co ve své mysli prožívat toužíte. Jste podvědomí masochisté. Vytváříte si lidské životy, plné absurdního utrpení a nikdo – ani my ani jakákoliv jiná síla ve vesmíru – vám v tom nemůže zabránit. Jste příliš mocní. Proto si můžete hrát na chudáky…

 

Nejrafinovanější je vaše hra „na hloupé“. Předstíráte si navzájem, že jste úplně tupí – a přitom jste všichni ve svém nitru, pod lidskou slupkou – géniové… Géniové, kteří umí naprosto všechno a všechno velice dobře chápou…

 

Každý z vás je hudební virtuoz, schopný zkomponovat bilionkrát dokonalejší díla, než jsou nějaká ubohoučká Beethovenova, Mozartova nebo jiná lidská dočasná „díla“. Každý z vás chápe teorii relativity i teorii sjednoceného pole – a to mnohem lépe než Einstein. Každý z vás je geniální inženýr, schopný během pár hodin posunout veškerou lidskou techniku milióny let dopředu. Každý z vás je dokonalý lékař s absolutními znalostmi o lidském těle, každý z vás je ten nejmocnější mág ve vesmíru a ten nejpokročilejší jogín… Ale z nějakého důvodu, který znáte jen vy sami, si úporně a s obdivuhodnou vytrvalostí hrajete na blbé.

 

Všichni máte permanentní, nepřerušitelný osobní kontakt s Bohem – a přesto sami sobě vychytrale předstíráte, že věříte ubohým a v pravém slova smyslu bezbožným žvástům ubohých pozemských náboženství, která vám všechna zobrazují Boha – toho Boha, kterého doopravdy všichni tak důvěrně znáte – jako strašidlo nebo zrůdu.

 

Namlouváte si, že se bojíte smrti, zatímco ve svém nitru neustále velice dobře víte, že zánik těla se vašeho pravého já ani nedotkne.

 

Pořád utápíte sebe sama masochisticky v problémech a potřebách, ačkoliv v nitru víte, že jako to co jste, nemáte vůbec žádné potřeby ani problémy.

 

Jste prostě hráči…

 

Jste kosmičtí hráči, obehrávající vytrvale a chytře sebe sama v této velkolepé a nikdy nekončící hře na vlastní bytí…

 

 

Ale jak se máme svého utrpení zbavit?

 

Máme pro ducha hrajícího lidskou bytost v zásadě jedinou radu: Bdi a nebudeš trpět svými vlastními strašidelnými nočními můrami.

 

 

Proč konečně nepromluvíte otevřeně k lidem? Všichni lidé se bojí smrti. Proč jim tedy neřeknete pravdu?

 

Mluvíme k vám dostatečně otevřeně už tisíce let.

 

Lidé zatím ještě příliš milují svoji smrt a svoje utrpení. Zatím ještě miliardy lidí udělají všechno možné i nemožné pro to, abychom jim nemohli nijak pomoct.

 

Myslíte, že většina lidí touží v tuto chvíli po tom, abychom k nim mluvili? Abychom je měnili v bytosti, existující důstojným, kosmickým způsobem? Bohužel víme, že ne. Sledujeme každého na Zemi, víme o každém pocitu a myšlence v každém lidském mozku. A POKUD je kdokoliv připraven, vězte, kontaktujeme ho vzápětí.

 

 

Jakým způsobem?

 

Třeba právě TAKTO.

 

 

Myslíte skrze médium?

 

Ano i tak. Je pravda, že je málo médií, která můžeme dnes použít pro přímý přenos dat, ale lze skrze synchronicity snadno realizovat to, že se vám do rukou dostane například určitá kniha, nebo vás jednoduše oslovíme JINAK, ale stejně účinně.

 

 

Přesto vaše působení lidé většinou neregistrují.

 

Rozhodně nabízíme změnu neustále. Ale vy se nesmírně bojíte změn. Bojíte se nejistoty a neuvědomujete si, že jen ona v sobě obsahuje naději.

 

Držíte se křečovitě za své hrůzně osvědčené staré názory, stejně jako se držíte za svoje staré geny a stará polozvířecí těla – doslova jako by to byly jediné garance vašeho života ve vesmíru!

 

Jste často ochotni raději nepředstavitelně trpět – jen abyste nemuseli změnit například jen jeden svůj názor! V TOMTO smyslu jste opravdu objektivně zcela šílení.

 

 

Opravdu jsme tak nepoučitelní?

 

Jistě. Sledujeme vás celá staletí. Objímáte své vrahy a mučitele a do těch, kteří vám chtějí doopravdy pomoct, nejčastěji v hrůze ze změny mlátíte zaťatými pěstmi. Týráte své svaté a své démony si vykrmujete. Jako psi posloucháte na první pohled nesmyslné rozkazy tupých velkých dětí v uniformách či v postech svých tak zvaných politických a duchovních lídrů. Cožpak je opravdu tak těžké rozpoznat, jak nekvalitní jsou vaši političtí, náboženští a ekonomičtí bossové? Proč si sami sobě nalháváte, že jste stále tak hloupí? Jen ze strachu z možných velkých změn.

 

 

Ale bez vlády by nastal na Zemi chaos!

 

Na Zemi JE chaos. Víte, jak vidíme vaši politiku? Děláte ze sebe zcela dobrovolně poslušné otroky, kteří musejí celý svůj život vydělávat jakési peníze, jak to nazýváte – a děláte je lidem, kteří si tyto peníze sami tisknou. Proč? Čeho se – pro Boha živého — stále tak bojíte? Celá vaše politika je jen ubohé divadelní představení pro masy, maskující tuto ZÁKLADNÍ skutečnost. Jste zneužíváni od prvního nadechnutí po poslední výdech.

 

Ale vy ve svém nitru dobře víte, že jste zároveň silné a kosmicky sebevědomé bytosti… Že jste to vy, kdo je tvůrcem vlastní reality. Jenom se tomu jakoby ještě stále neodvažujete věřit.

 

Doopravdy jste ale hlavně líní vzdát se svých jistot. Jsou to však jistoty domestikovaného zvířete, které je zvyklé na řád zaběhnutý ve velkokapacitním vepříně či kravíně. Bojíte se změny. Bojíte se toho, co by se stalo, kdybyste vzali svým chovatelům jejich moc. Vy jim ji samozřejmě můžete vzít, protože jste to vy, kdo jim ji předtím propůjčil… Ale strach ze svobody je ve vás pořád silnější než strach z toho, že si z vás udělají pečeni.

 

Vy, kolektivně i jako jedinci, velmi dobře podvědomě cítíte, do jakého jste se to vlastně dostali postavení. Uvědomujete si jeho tragikomičnost. Ale chybí vám stále jasný a silný záměr se osvobodit.

 

 

Ale proč jsme se dostali do takového stavu?

 

Protože primitivní bytost touží vším manipulovat. Bojí se, a proto chce ovládat. Hystericky prahne po absolutní kontrole nad všemi ostatními… A vy jste v současnosti nechali ty nejprimitivnější bytosti, aby vám vládly…

 

Díky své patologické vychytralosti a aroganci vůči životu se po vašich shrbených hřbetech vyšplhaly na přední místa ve vašem světě nezralé bytosti, které posléze řízeny svým strachem pevně uchopily do rukou moc. A pak vás řadou nevybíravých prostředků přesvědčily, že je potřebujete… A pak – jste také chutná potrava…

 

 

Co to znamená?

 

Ano, čím víc trpíte, tím víc se nažerou mentální kosmičtí dravci, kteří se domnívají být dnes dokonce i pravými majiteli vaší rozvojové planety!

 

 

Co to jsou kosmičtí dravci?

 

Jsou to především zvláštní jemnohmotné kreatury, hledající psychickou energii po celém vesmíru… Trýzní je nepředstavitelný a jen těžko ukojitelný hlad po cizí „práně“ čili životní síle. Šmejdí galaxiemi a soustřeďují se na oblasti rozvojových planet. Země je jeden z řady světů, které se jejich přítomnosti ještě neumí ubránit.

 

Nikoli s vašimi vládami, ale s některými klany, které řídí váš svět, uzavřely již dokonce některé tlupy těchto kreatur jakési dohody o volném užívání lidí. Vaše vlády jsou v této situaci zcela bezmocné. Klany, které lidstvu vládnou, disponují totiž velice vyspělými magickými i technickými metodami totální kontroly myšlení a chování.

 

Pro klanové telepaty je hračkou vstoupit do libovolného státníka v libovolnou chvíli… Klany podepisují všechny mezinárodní dohody – přičemž si vaše politiky navlékají jako svoje rukavice. Proto nikdo z okolního vesmíru nebere vaše vlády vážně. Nikdo s nimi ani jakkoli nejedná, protože nemají moc. Jedná se jen se skutečnými – kosmicky oficiálními – vládci Země…

 

 

Co je to ta dohoda o volném užívání lidí?

 

Je to druh smlouvy. Smlouvy mezi „nejpřednějšími“ z vás a vašimi parazity, jedlíky lidské životní síly neboli „prány“. Dovoluje parazitům pohybovat se zcela beztrestně a oficiálně celým vašim životním prostorem. Dělá z těchto agresívních energetických nájezdníků, z těchto všude jinde pronásledovaných dravců vaše náležitě pozvané kosmické hosty. Dravci mohou na lidech sát a sytit se jimi. Za to chrání vaši lidskou „elitu“ a udržují i nadále její výlučné postavení.

 

 

Ale jak mohla nějaká malá skupinka rozhodnout o celém lidstvu?

 

Přece proto, že jste jí dali kolektivně tuto možnost! Ano, DAROVALI jste jim možnost o vás rozhodovat. Nerozvíjíte svoje mimosmyslové vnímání, svoji telepatii ani schopnost opouštět svá těla. Nerozvíjíte svoji mysl. A TO je to rozhodnutí.

 

Zákonitostí vesmíru je, že musíte být vedeni bytostmi, které tyto schopnosti mají. A tak teď jimi „vedeni“ doopravdy jste. Sice jako dobytek na porážku – ale JSTE. Měli byste být vlastně spokojeni s tím, jak jste se báječně zbavili vlastní odpovědnosti za své životy!

 

 

Lidé přece nechtějí být potravou nějakých dravců z vesmíru! To je absurdní! Za několik miliard lidských bytostí nemůže s vesmírem vyjednávat hrstka samozvanců!

 

Že nemůže? Ale jistěže může! Obýváte vesmír svobodné vůle. A možné je zde všechno. Úplně všechno. Ty nejskvělejší věci ale i ty nejhorší…

 

Vesmír je něco, co se vás nesnaží ochránit před prožitky.

 

Vesmír vám povoluje naprosto všechny hry. Naprosto všechny formy sebe vyjádření. Jako manifestace tvořivé tendence mysli vás v tvorbě nejrůznějších zážitků spíše podporuje a pobízí vás stále k vytváření nových. Vesmír vás miluje – a právě proto vás nechce v ničem omezovat. Je to, jako by se zcela oprávněně bál, že byste mu sami kontrolu nad vašimi prožitky pak vyčetli…

 

Vesmír ve vás vidí samostatné, nezničitelné a hravé bytosti, které mají právo prožít cokoliv, co si prožít umanou… Třeba roli kosmického otroka… nebo kosmického otrokáře! Jistě, tyto role se mohou zdát být těm, kteří si momentálně hrají na něco jiného dejme tomu… podivné – ale co na tom? Všechny role bez výjimky, které na tomto bezmezném hřišti ducha přijímáte, jsou, jakkoli vážně je v určité chvíli hrajete, jen maskami. A tyto masky kolují vesmírem a vy si je s vnitřním smíchem neustále navzájem vyměňujete.

 

 

Dobře, ale to se máme tedy prostě smířit s tím, že si na nás pochutnává nějaká cizí kosmická rasa a že jakási stínová vláda Země – nebo něco podobného, jak naznačujete – nás jí ještě servilně nabízí?

 

Většina s tím smířená je.

 

 

Jenom o tom nikdo neví…

 

Víte víc, než jste ochotni si připustit. Vy přece nejste jen lidé! Ano, jste obaleni hlenovitým těstíčkem biologické lidské hmoty, ale lidmi doopravdy nejste… Nejste jimi v tom smyslu, že by všechno, z čeho sestáváte, bylo jen pár žlaz, organických trubic a ego vaší dočasné lidské osobnosti, stvořené geny a vaší sociální výchovou… Obsahujete přece také nesmrtelnou – a veskrze mimozemskou složku – svoje věčné a vnímavé kosmické JÁ, svoji nezničitelnou a jasně vidoucí „duši“. A tedy jste v zásadě všichni telepatičtí. Ne, vy VÍTE, co se děje. Alespoň to tušíte. Všichni. Ví to jak ten z vás, kdo si hraje na slintajícího debila, tak i ten, který si hraje pro změnu zrovna třeba na prezidenta, kněze nebo gangstera. Debil to díky své lepší senzitivitě ví asi lépe, ale ví to tak či onak i ti druzí. Vy tušíte, jak se věci mají a také tušíte, kdo pod slupkami lidí doopravdy jste…

 

Vy již cítíte svoji moc a své schopnosti. Jen se je ještě kupodivu bojíte použít. Úmyslně jste se naučili zaměřovat svoji pozornost nesprávným směrem, na nicotnosti vnějšku, jen abyste náhodou nenarazili na vlasní mocné nitro. Doopravdy jste během pár hodin jste schopni přeměnit svoji Zemi v ráj. Je ve vašich silách se okamžitě zbavit všech svých parazitů – ať už lidských, nebo jemnohmotných či mimozemských. Stačilo by nebát se použít svoji skutečnou vnitřní sílu. Ale právě TOHLE se dnes ještě bojíte učinit.

 

Použít svoji vnitřní božskou moc k sebe osvobození – to by totiž znamenalo vzdát se jisté rutiny. Znamenalo by to provždy vnímat sebe sama jinak. Znamenalo by to vzdát se sice dost hrozného, ale mentálně pohodlného kosmického opatrovnictví – a přijmout tak konečně odpovědnost za kvalitu svého bytí v Bytí. A to většina z vás dnes ještě nechce. A i kdyby se k tomuto skvělému kroku někdo z vás rozhodl – lidská většina se mu v tom vynasnaží všemi svými prostředky zabránit. Dnešní lidstvo je účelově manipulováno jako stádo. A je manipulovaná proto, že si přeje být manipulováno. Je to děsivý začarovaný kruh!

 

Jen jedinci, kteří ve své mysli nashromáždí kolosální energetický náboj touhy po skutečné svobodě, mají určitou šanci tento kruh rozervat a dostat se opravdu VEN.

 

 

Ale co vy? Copak nám nemůžete nějak pomoci?

 

Obáváme se, že víc už pomáhat nejde. Naše emisary lovíte jako králíky. Sotva co se dotknou svými myšlenkami Země, je po nich… Jim to samozřejmě do takové míry nevadí, jednoduše se vracejí – ale vy z toho nemáte sebemenší užitek.

 

Pokud jsme nevtělení, neslyšíte nás. Pokud k vám přiletíme v masce mimozemšťanů, odmítáte naši přítomnost brát vážně. A potom – my navíc ani nemůžeme přímo zasahovat do vašich záležitostí. Musíme respektovat vaši kolektivní myšlenkovou vůli.

 

Jste to vy, kdo se doopravdy rozhodl stát se „obětí“. Proč bychom pro Boha kazili vaši hru? Ano, je to teď velice „drsné“ – ale to je třeba rugby také…

 

Existují trilionkrát jemnější kosmické role, než je ta, kterou jste si rozhodli vyzkoušet vy… Existují trilionkrát „kultivovanější“ kosmické hry, než je ta vaše „na člověka“. Ale co se dá dělat? Šachisti také jen zřídkakdy běhají po hřišti za rugbyovými hráči proto, aby je „zachránili” před jejich utrpením tak, že jim do rukou násilím nastrkají šachové figurky a přimějí je k tomu, aby opustili své hřiště a sedli si s nimi k šachovnici…

 

 

Dobře, ale dravci do našich záležitostí bezostyšně zasahují!

 

Vůbec ne. Dělají jen přesně to, co jim dělat dovolíte. Nic víc, ani nic méně. Jako vůbec každý, s kým jste ve vesmíru v kontaktu…

 

Neznám nikoho, kdo by jim něco takového dovolil… Tedy kdyby o jejich přítomnosti vůbec věděl…

 

Dostali bychom se zase k témuž…

 

 

K tomu, že o těchto dravcích ve skutečnosti víme…

 

Ano. K tomu, že zdaleka nejste takoví „chudáčci“, za které se vydáváte… A také k tomu, že si velice rádi hrajete. A že si v rámci své hry vytváříte často neskutečně „složité“ a nádherně „bezvýchodné“ situace… A že vás vskutku hrozně baví „trpět“. A že raději donutíte trpět toho, kdo vás ve své kosmické naivitě přišel utrpení zbavit, než abyste mu dovolili vám – byť sebeméně – doopravdy pomoct…

 

Kdybyste se odvážili odevzdat do kostymérny tohoto vesmíru her a scének jen pár nejhrubších iluzí, v nichž chodí vaše mysl oblečená po pozemském jevišti, byli byste rázem nepopsatelně lehcí a svobodní… Nesmrtelnost byste chápali jako základní normu své existence…

 

Jsou to vlastně jen samy vaše masky, kdo se tolik bojí nesmrtelnosti… Žijete cizí životy – žijete životy svých masek… Vaše masky si vás zotročily, vozí se na vás a vítězoslavně se navzájem zdraví v tomto kosmickém maškarním reji…