Kosmický kód

kosmicky_kod

Zecharia Sitchin

 

Šestá kniha ze Sitchinových "Kronik Země". Sitchin vychází z předpokladu, že sumerská mytologie se opírá o skutečné události, že bible by se měla číst jako historický dokument a že dávné civilizace se zrodily na základě vědomostí, jež lidé získali od Anunnaků. Tyto bytosti z planety Nibiru zásadní měrou ovlivnily život na Zemi a ve stavbách jako Stonehenge nebo kamenných kruzích na Golanských výšinách nám předaly "kosmický kód".

Nové astronomické a genetické poznatky posledních let dávají Sitchinovi za pravdu. Existuje souvislost mezi hebrejskou abecedou a genetickým kódem? Jaký je význam druhéh Stonehenge nalezeného v roce 1967 na Golanských výšinách? Byli to mimozemští genetičtí inženýři, kteří stvořili lidstvo?

 

 

Zecharia Sitchin (11. července 1920 - 9. října 2010)

Narodil se v Rusku, vyrůstal v Palestině, kde se věnoval studiu hebrejštiny, dalších semitských a evropských jazyků, Starého zákona a také archeologie a historie Blízkého východu. Byl jedním z mála odborníků, kteří dokázali číst a překládat sumerské klínové písmo. Absolvoval univerzitu v Londýně, vzhledem k překladu sumerských textů se věnoval také studiu astronomie. Mnoho let pracoval jako novinář a redaktor v Izraeli. Ve všech svých dílech se zabývá výkladem starobylých textů a jejich konfrontací se současnými poznatky, a to na základě myšlenky, že dávná mytologie není pouhým souborem legend, ale kronikou skutečných událostí.

Podle jeho výkladu sumerské kosmologie existuje tzv. hypotetická planeta, putující po dlouhé, eliptické oběžné dráze; planeta projde vnitřní vnitřní sluneční soustavou zhruba každých 3600 let. Tato planeta se jmenuje Nibiru (planeta spojovaná s Mardukembabylonské astrologii). Planeta Nibiru se srazila s Tiamat, jenž je další hypotetickou planetou, umísťovanou Sitchinem mezi Mars a Jupiter. Tato kolize dala vzniknout planetě Zemi, pásu asteroidů a některým kometám. Tiamat je, jak je popisováno v Enûma Eliš, bohyně. Sitchin se ale domníval, že Tiamat by mohl být tím, co my dnes nazýváme planetou Zemí.

Když byl zasažen jedním z měsíců planety Nibiru, Tiamat se rozpadl na dvě části. Při dalším průniku sluneční soustavou se Nibiru srazila s fragmenty předchozí kolize a jedna část Tiamatu vytvořila pás asteroidů. Druhá část byla kolizí odsunuta na novou orbitu a stala se planetou – Zemí. Tomuto scénáři však neodpovídá současná malá výstřednost oběžné dráhy Země: 0.0167. Zastánci jeho teorie naopak poukazují na výstřední ranou geografii Země jako následek kolize vesmírných těles – např. pevný kontinent na jedné a obrovský oceán na druhé straně planety. I když toto je v souladu s teorií velkého impaktu pro vysvětlení původu Měsíce, tato událost se stala (podle odhadů) před cca 4,5 miliardou let.

Jak uváděl, Nibiru byla domovem technologicky vysoce vyvinuté mimozemské rasy, podobné člověku, pojmenované Anunnaki v sumerské mytologii, či Nefilim Bibli. Tvrdil, že Anunnaki poprvé dorazili na Zemi pravděpodobně před 450 000 lety. Hledali tu nerostné suroviny, hlavně zlato, které našli a těžili v Africe. Tito ,bohové‘ Anunnaki byli v podstatě kastou (hodností) a představiteli koloniální výpravy z Nibiru na planetu Zemi. Sitchin veřil, že Anunnaki geneticky vyvinuli Homo sapiens: křížením mimozemských genů s geny Homo erectus. Výsledkem byla stvoření určená pro otrockou práci ve zlatonosných dolech. Podle Sitchina starověké nápisy popisují zrod lidské civilizace v Sumeru a Mezopotámii pod dozorem a vedením těchto ,Bohů‘; lidští králové byli jmenováni jako prostředníci mezi Anunnaki a pozemšťany. Věřil, že spad z jaderných zbraní použitých ve válce mezi frakcemi mimozemšťanů je ,zlý vítr‘, který zničil město Ur okolo roku 2000 př. n. l. (Sitchin dokonce uváděl přesný rok 2024 př. n. l.), jak je uvedeno v tzv. lamentu Nářek nad zkázou města Ur. Sitchin tvrdil, že se jeho výzkum shoduje s řadou biblických textů, které byly často převzaty z původních sumerských historických textů.

 

Jeho knihy jsou překládány do většiny světových jazyků, do Braillova písma, a jsou citovány v rádiích a televizních programech.

 

 

Obsah

01. Hvězdné kameny
5
02. Osud má dvanást stanovišť
23
03. Božská pokolení
43
04. Mezi osudem a předurčením
63
05. O smrti a vzkříšení
84
06. Kosmická spojka: DNA
104
07. Tajné vědění, posvátné texty
123
08. Skryté šifry, mystika čísel
149
09. Proroctví: Spisy z minulosti
174
10. Pupek světa
193
11. Doba proroků
225
12. Bůh, který se vrátil z nebe
251
Epilog
266

 

 

Další knihy od tohoto autora

Návrat ke genesis

Setkávání s bohy

 

 

Kroniky Země:

Kniha I - Dvanáctá planeta

Kniha II - Schody k nebesům

Kniha III - Války bohů a lidí

Kniha IV - Ztracené říše

Kniha V - Když započal čas

Kniha VI - Kosmický kód