Kosmická Mise Mayů (8) - Tikal, druhá část

23.01.07   Samir Osmanagič

Nacházím se na severu Guatemaly a musím říci, že má cesta sem rozhodně nesměřovala do Florese. Chtěl jsem navštívit místo, které je od Florese vzdálené asi 40 mil a které se nazývá "Tikal". Následující den jsem strávil v "hlavním městě Mayů". Měl jsem sebou nějaký text o Tikal a protože jsem neplánoval brát sebou průvodce, potřeboval jsem pochopitelně vědět co nejvíce o tomto skutečně zajímavém místě. V informační brožuře od amerického konzulátu jsem se dočetl, že bych měl být připraven na sporadické útoky jejichž terčem jsou turisté směřující právě k Tikal a nebo přilehlé přírodní rezervaci. Turistická policie, která hlídá v archeologickém parku významně snížila počet zločinných incidentů, ale uplného bezpečí pochopitelně ještě dosaženo nebylo. Já jsem se ale nebál a snažil jsem se naopak udržet co nejvíce pozitivní mysl.

Název "Tikal" znamená v překladu "Město hlasů". Jelikož jsem se učil být poměrně skeptickým ke všemu expresivnímu, vždy jsem se snažil hledat pravdu někde uprostřed. Proto jsem se pochopitelně pídil odkud se jméno města vlastně vzalo. Možná, že šlo o hlasy zvířat z nedaleké džungle jež obklopuje Tikal. Jsou tu jaguáři, opice, tropičtí ptáci a nebo krokodýlové. Analýzou petroglyfů ve slově "Tikal"  ovšem nenacházím žádnou možnou souvislost s hlasy zvířat. Ústřední petroglyf se skládá ze čtyř menších a jednoho většího symbolu. Po jisté době přicházím na to, že tyto ikony symbolizují spíše jakési nám doposud neznámé a záhadné procesy na které bohužel doposud nemáme odpověď.

V roce 1979 deklarovalo UNESCO "Tikal" jako "Památník dědictví světa". Tento titul je uznán těm nejdůležitějším kulturním a nebo přírodním rezervacím světa. Asi bych měl věřit tomu, že Tikal byl postaven v období 800 let př.n.l. přičemž bylo obývané dalších 1700 let. Toto grandiózní město mělo jednoznačně mimořádně důležitý význam pro Mayskou civilizaci jako náboženské, vědecké a politické centrum. Na ploše zahrnující asi 40 čtverečních mil se nachází přes 4000 velkých budov od chrámů počínaje a pyramidami konče, včetně správních budov a skladišť.

Podle dostuných informací víme, že v tzv. "klasickém období" se populace města Tikal pohybovala kolem 50 000 obyvatel. Jestliže tedy zhruba před 1500 roky čítala populace Mayů kolem třech milionů obyvatel, tak pokud by mělo být nějaké sídlo hlavním město - byl to jednoznačně "Tikal".

Podle historických pramenů byl Tical velmi podobný Mexickému "Teothiuacán". Na obou místech se objevují náznaky spojené kultury, ale i politických a sociálních vazeb. V současné době probíhají v hloubce asi deseti metrů výkopové práce, které odkrývají minulost tohoto místa zhruba v období kolem 200 let př.n.l. Přitom přišlo na svět velmi zajímavé zjištění. Mayové s největší pravděpodobností neznali kovové nástroje, tažná zvířata a nebo kolo.

V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi se vám svěřím s jednou osobní příhodou, která se mi nedávno stala, a která velmi názorným způsobem odhaluje standardní postoj klasické vědy k této problematice.

V rozhovoru s jednou archeoložkou, který proběhl před televizními kamerami v Houstonu jsem nastínil problém výstavby kolosálních objektů bez použití dnes standardních jednoduchých nástrojů a dopravních prostředků. Reakcí na tuto moji otázku byla odpověď, která zněla asi takto:

"Pane kolego, ale tito starověcí lidé neměli televizi, takže měli ohromné množství času?.". Pochopil jsem, že další konverzace bude s paní kolegyní zřejmě ztrátou času, ale přesto jsem ještě odpověděl:

"Ale vždyť můžete mít času kolik chcete, ale když nějaký předmět váží 500 tun tak v jeho vyzdvižení prostě nebudete úspěšní bez patřičné techniky i kdyby jste byla časově jakkoliv neomezená".

Po této výměně názoru byl náš rozhovor přerušen a později jsem se dozvěděl, že tato krátká epizodka byla z vysílání prostě vymazaná.  Nechám tedy na čtenáři, aby si vytvořil vlastní úsudek na celou záležitost. My se ale vrátíme do města Tikal.

Pod většími pyramidami a chrámy se nachází pozůstatky ještě starších staveb. A pod touto úrovní se nachází další s dalšími pozůstatky. Je to jako když odkrajujete jednotlivé vrstvy cibule. Dnes víme, že architektonický rozmach města Tikal trval asi do 9.stol. n.l. a pak došlo k tajemnému opuštění města.  Prostě doslova jakoby přes noc. Ohromné bloky užitkového kamene se časem počaly rozpadat. Džungle vzájemný souboj vyhrála a s plnou vervou vtrhla do tohoto chrámového města.

Po několika dnech se vracím do spícího města Florese. Doslova na otočku. Potřebuji nakoupit potraviny. Na druhý den již před svítáním sedím v dodávce a směřuji zpátky k Tikal. Zanechávám za sebou jezero "Peten Itza". Lesní silnice prostupuje zelení jako nějakým tunelem. V následujících dnech jsem doslova prokřižoval - pěšky pochopitelně - zhruba 25 čtverečních kilometrů abych dosáhl každého chrámu, pyramidy a nebo paláce v této lokalitě. Při každém takovém kontaktu jsem se svou myslí vracel do minulosti a snažil se napojit na neviditelný proud informací s nadějí, že lépe pochopím odvěkou hádanku Mayské civilizace. Tady je krátký úryvek jednoho takové rozhovoru:

Muž z 21. stol: Jednu věc nejsem schopen stále pochopit?.

Mayský zástupce: Co je to?

Muž z 21. stol.: Jak je možné, že jste nevyvinuly klasické nástroje a technologii?

Mayský zástupce: Myslíte si, že moudrost a Láska vychází z nástrojů? Ale já rozumím vašemu dilematu. Ve vašem světě jsou jisté druhy receptorů a smyslové orgány méně rozvinuté a tak jste nuceni je nahrazovat různou technologií a technickými nástroji. Ale pamatujte si, žedný takový přístup k podstatě věci z vás neučiní nadřazené bytosti (jak si často myslíte). Právě naopak.

 

 

Zdroj: MATRIX 2001