Edgar Cayce - Tajemství kroniky Ákáše

Na základě životů tisíce lidí jimž byly poskytnuty výklady, lze konstatovat, že:

- Budoucnost není otázkou osudu či náhody anebo štěstí.

- Náš osud není předurčen naší minulostí, naše budoucnost spíše závisí na našich stávajících rozhodnutích, postojích a skutcích.

- Den po dni je každý z nás osobně zodpovědný, co nás v budoucnu čeká.

Výňatky

"V čase a prostoru jsou zaznamenány myšlenky, skutky a činnosti bytosti. Tyto záznamy jsou často nazývány Boží knihou vzpomínek a každá bytost, každá duše v závislosti na tom, do jaké míry aplikuje v praxi to co pokládá za svůj ideál, buď vytváří dobro či zlo. Tyto záznamy jsou interpretovány pro bytost v naději, že jí pomohou lépe porozumět sobě samé a světu kolem ní."

*****

"Vidím sám sebe jako malou tečku vně svého fyzického těla. Kolem mne je tma a trpím pocity osamělosti. Najednou jsem si vědom bílého světelného paprsku. Jako tato malá tečka se pohybuji vzhůru a vím, že se tohoto světla musím držet, jinak bych byl ztracený.

Cestou vzhůru si postupně začínám uvědomovat existenci různých úrovní bytí.

Na první úrovni se nacházejí vágní, strašlivě vypadající tvary, groteskní formy, které například můžeme spatřit během noční můry.

Poté se kolem mne začínají objevovat zdeformované lidské postavy, jejichž některé části těla jsou abnormálně velké.

Postupně jsou jejich barvy čím dál světlejší. Pak kolem sebe vidím vágní obrysy domů, stěn, stromů, atd., ale vše je nehybné.

Jak na své cestě pokračuji dál, přibývá jak světlo tak i pohyb v tom, co vypadá jako normální města. Slyším hudbu, smích a zpívající ptáky.

Světlo je čím dál jasnější a na této vyšší úrovni jsou nádherné barvy a báječná hudba.

Domy zmizí a nacházím se uprostřed nadpozemsky krásných barev a  zvuků. Poté se nečekaně ocitám na místě, kde jsou uloženy ákášické záznamy.

Vidím starého muže, jak mně podává velkou knihu obsahující všechny záznamy o člověku, jemuž se snažím pomoci."

*****

"Duše se neustále snaží vyzkoušet něco nového. Je to v pořádku za předpokladu, že základ takových snah je vystavěn na pravdě. Neboť pravda je ve všech částech světa stejná - je to zákon. A láska je zákon, zákon je láska. Láska je Bůh. Bůh je láska. Dědictvím v každém z nás je univerzální vědomí, touha po harmonickém sebevyjádření mající za cíl dobro všech."

*****

"Činnost žádné planety či žádná fáze slunce, měsíce či kteréhokoliv jiného nebeského tělesa nepředčí vůli člověka - sílu jenž mu byla dána Stvořitelem na počátku, kdy se stal žijící duší s možností se svobodně rozhodovat."

*****

V případě ženy, která byla modelkou a jejíž ruce byly označeny jako "nejfotogeničtější na světě" Cayce na základě ákášických záznamů zjistil, že krása jejich rukou je důsledkem života ztráveného v kláštěře, kde vykonávala "velice nepříjemné práce". Tato žena však tyto práce vykonávala s láskou a trpělivostí a její nesobeckost se v tomto životě projevila v kráse jejich rukou.

*****

"Záznamy jsou psány našimi skutky, myšlenkami a city. Jsou-li konstruktivní povahy a jsou-li v souladu s ideálem, pak jsou projevy samotného Boha, Pána země a vesmíru. Avšak ti, jenž dávají přednost slávě a bohatství či čemukoliv co je svázáno s materialitou, se v budoucnu setkají s potížemi nejrůznějších charakterů - poruchami těla a mysli."

Edgar Cayce - Univerzální vědomí

Tato knížka vám prostřednictvím cesty zpátky do historie až k samotnému počátku stvoření pomůže vaši jednotu objevit znovu. Odhaluje řadu cest vedoucích k jednotě, obsažených v orientálních učeních, v učení Ježíše, židovských patriarchů a starobylých Egypťanů. Seznámíme se s prehistorií tak, jak ji prezentují výklady Edgara Cayceho.

Výňatky

"Každá duše je součástí univerzálního vědomí či Boha."

*****

"Bytost byla vždy součástí univerzálního vědomí, ale byla obdařena svobodnou vůlí - což ji umožňuje, aby si byla vědoma sebe sama jakožto samostatné jednotky, nicméně s Tvořivými silami představují celek."

*****

"Každá duše má uvnitř sebe možnosti univerzálního vědomí."

*****

"Za prvé analyzuj sama sebe. Poznej sama sebe, neboť ten, kdo zná sama sebe, zná také Boha. A uvědom si, kde a kdo je tvůj Bůh. Odpovědi na tuto otázky nalezneš pouze uvnitř sama sebe."

*****

"Věz, že život je věčný a dobrý. Všechny dočasné touhy a cíle musejí pominout. Přežívá pouze dobro a to, co je duchovně krásné."

*****

"Naděje na věčný život se vždy znovu a znovu probouzí univtř hrudi, neboť pouze v člověku je duše. Ta je nejenom univerzální, ale také individuální a schopná stát se bohem."

*****

"Cílem vstupu duše do hmoty je, aby se stala prostředníkem požehnání pro druhé."

*****

"Věz, že Kreativní energie nazývaná Bůh může být tak osobní, jak jí to člověk umožní. Může se personifikovat v podobě, v níž ji to dovolíme, neboť jsme spolutvůrci oné energie, jíž nazýváš Bohem, oné Energie, jež nazývámne Univerzální síla. Sami sobě a svým schopnostem porozumíme lépe, uvědomíme-li si, že Pán tvůj Bůj je jeden a že všechna moc a síla pochází z tohoto Jednoho zdroje. Buď čestný vůči sobě i vůči druhým!"

*****

Otázka: "Kdy byla započata stavba Velké pyramidy a kdy skončila?"

Odpověď: "Stavěla se sto let. Stavba začala a byla ukončena v období Araaraartovy vlády - s Hermesem a Ra. Budovala se od roku 10490 do roku10390 předtím, než Princ vstoupil do Egypta."

Edgar Cayce - Tajemství Atlantidy

Edgar Cayce, nejslavnější americký jasnovidec o záhadách tajemné Atlantidy. Jak to bylo ve skutečnosti? Před vašimi očima se otevře fascinující svět minulosti. Nikoliv spekulace vědců, nýbrž skutečnost z kroniky Akáše. Karma a reinkarnace. Prvotní osídlení Země. Vznik a vývoj člověka. Synově světla a synové temnot. Atlantida před 50 000 let př.n.l. Zneužití ničivých sil. Exodus Atlanťanů. Rozkvět egyptské civilizace. Psychomanipulace. Genetické klonování. Neodhaleno tajemství pyramid. Na prahu globálních změn.

"Poloha...atlantský kontinent ležel mezi Mexickým zálivem a Středozemním mořem. Doklady o této ztracené civilizaci nalezneme v Pyrenejích, v Maroku, britském Hondurasu, v Yucatanu a v Americe. Existují vyčnívající oblasti...které byly někdy součástí velkého kontinentu. Anglická západní Indie a Bahamy patří k těm, které jsou viditelné dodnes: kdyby se na nich uskutečnil geologický výzkum, a to hlavně v Bimini a Golfském proudu mohlo by se to potvrdit."

*****

"V době poté - asi 100 000 až 98 000 let před příchodem Ramy do Indie, žil v zemi Atlantida jistý Ameilius, který si první všiml rozdílů mezi tvory, obývajícími tuto část zemské sféry (tj. Atlantidu), mezi muži a ženami jako zvláštními entitami nebo individui. Jejich tělesné tvary se velice podobaly myšlenkovým tvarům, protože byli schopni se posunout směrem, v němž se jejich vývoj vytvořil v mysli - podobně jako dnes mění améba svůj tvar ve vodách nehybného zálivu nebo jezera. Díky své tělesné touze, která stvořila nebo přidala materiální podmínky, se vytvořili, zpevnili nebo ustálili (tak, že byli) velmi podobní existujícímu lidskému tělu té doby. Barvou se podobali svému okolí tak, jako se mu dnes podobá chameleon. Tak se zformovali jako červení nebo smíšení lidé - ať barvy - později známi jako rudá rasa. Ti uměli používat ve svém dalším postupném vývoji všechny síly, které se projevily v jejich individuálních okolnostech. Prošli těmito částmi  a stejně je následovala i žlutá, černá a bílá rasa v jiných částech světa. Ve svém bezprostředním okolí, s těmi možnostmi vývoje v uvedené části světa, byli tito lidé rychlejší než jiné rasy v jiných částech - i když zničení tohoto kontinentu a lidí bylo od nich ještě daleko, zůstal o něm záznam na skalách. Svůj vliv rozšířili i do života lidí zemí, do nichž utekli. I dnes, ať už přímým vlivem svých převtělení na Zem nebo pomocí myšlenek jednotlivců, mohou ovlivňovat osoby, skupiny, národy současnosti."

*****

"V Atlantidě, když se krajina začala rozpadávat kvůli používání duchovních pravd k hmotnému získávání tělesné síly. Zařazen v Chrámu Slunce, jehož celá síla se používala u hmotných věcí - pomáhal dávat návody k záchraně života, tj. aby se odstěhovali do jiných zemí - entita přišla do Egypta. Později viděla, jak byla v Chrámu obětování a Chrámu krásy zdokonalována a zachraňována těla těch, které entita a její společníci považovali za verbež. Viděla, že Pán není ovlivňován osobami, nýbrž miluje ty, kteří milují své bratry."

*****

"Na Zemi nadešel čas, kdy se lidé na celém světě budou chtít dozvědět více o tajemstvích myslí i duše."

Minulé životy Edgara Cayceho

 V této knize popisuje Stearn Jess minulé životy Edgara Cayceho a jeho propojení s dalšími lidmi, které znal jak v tomto životě, tak v životech minulých. Velice zajímavá a poutavá kniha, zabývající se minulými životy.

Výňatky

Když se onoho dne Edgar Cayce probudil z transu, celý svět se pro něj změnil. Hovořil totiž o jednom ze svých minulých životů. Byl trojským válečníkem, jenž ochraňoval vstupní brány Troje před Řeky před třemi tisíci lety.

Představa trojského válečníka Caycemu příliš neseděla. Když se podíval do zrcadla a spatřil vysokého štíhlého muže s poněkud pokleslými rameny, musel se usmát. Rozhodně nevypadal jako válečník.

"Nevím, co si o tom mám myslet," řekl Lammersovi, jenž jej o tento výklad požádal na základě předchozího výkladu, v němž Cayce popsal Lammersův minulý život rovněž v Troji. Lammersovo vzrušení se stupňovalo.

"Nevidíš Cayce - znali jsme se už předtím. A to je důvod, proč jsme se znovu v tomto životě sešli. Jsem si tím naprosto jistý. Tímto způsobem funguje reinkarnace. Byli jsme společně ve zbrani, nyní jsme společníky v duchu."

Upřel na Cayceho pohled. "Našli jsme svůj vyšší cíl."

"Nechápeš?" vykřikl Lammers nadšením. "Objasnit význam smrti!"

Cayce se podíval stranou a začal uvažovat. Vždy rozuměl všemu, co řekl během výkladu. Existovali totiž hmatatelní lidé, kteří jej požádali o výklad a jeho lékařská doporučení, jenž se většinou ukazovala jako správná.

V tomto případě byl konfrontován s novým jevem. Hovořil o čemsi, co nebylo možné ani potvrdit, ani vyvrátit. Měl o čem přemýšlet, neboť během několika dní popsal další své životy - v koloniální Americe a ve Francii v době vlády Ludvíka XII. Rozhodl se, že na nějaký čas, než k těmto informacím zaujme postoj, s výklady přestane. Neznal Lammerse příliš dobře a nebyl si jistý, zda si z něj nedělá legraci. Pokud tyto výklady byly správné, pak potvrzovaly, že reinkarnace je skutečností. Avšak jeho křesťanská víra něco takového nepřipouštěla. Zeptal se sám sebe - Není hříchem věřit v reinkarnaci a současně věřit v Ježíše a v Boha?

*****

"Pomoc," řekl, "je sama o sobě odměnou, neboť do nebe se dostáváme po pažích těch, jimž jsme pomohli."

*****

"Jak jsem mohla být princeznou v Atlantidě?" ptala se sama sebe Eleanor Hoang, mrzák v tomto životě, od dvou let oběť dětské obrny. Vždy si princeznu představovala jako vysokou a krásnou. Nevěřícně se podívala na muže ležícího na pohovce. Když však pokračoval, velmi ji to, co říkal, zaujalo. Vždy totiž hledala nějaké vysvětlení, proč tato hrozná nemoc - byla paralyzovaná od pasu dolů - postihla právě ji.

"Bytost byla v Atlantidě v době kofliktu mezi dětmi zákona jednoho Boha a dětmi Beliala (ďábla). Tehdy byla princeznou a způsobila škody těm, kdož byli bezbranní. To, co způsobila druhým, se jí nyní vrátilo."

Nebyla však plně bez naděje. V té době, v roce 1942, jí bylo pouze třicet let a Cayce jí doporučil elektroléčbu a masáže, které ji umožnily pohybovat se doma bez berlí.

Mystik však zdůraznil, že klid duše, štěstí a smír s Bohem nalezne, jestliže se naučí trpělivosti a bude pomáhat druhým. Zpočátku nechápala, co si má o celé záležitosti myslet. Avšak přestože nevěděla nic o Atlantidě, pomohlo jí to pochopit, že její stav byl způsoben jistými příčinami. Poznala, že až splatí karmický dluh, bude moci s čistým štítem začít nový život.

*****

Pokud umíte anglicky, máte možnost si tuto úžasnou knihu přečíst na neméně úžasném webu zde:

http://divinecosmos.com/index.php/start-here/books-free-online/22-the-reincarnation-of-edgar-cayce-draft-of-pt-1