Osho -  Tantrický vhled

KRÁLOVSKÁ PÍSEN SARAHY: SKLÁNÍM SE PŘED VZNEŠENÝM MAŃDŽUŠRÍM. KLANÍM SE TOMU, JENŽ DOSÁHL DOKONALOSTI. JAKO SE KLIDNÉ VODY, BIČOVANÉ VICHRY MĚNÍ VE VLNOBITÍ, TAK I KRÁLOVO MYŠLENÍ O SARAHOVI SE MĚNILO NESČETNĚKRÁT, I KDYŽ JE STÁLE TOUŽ BYTOSTÍ. POŠETILEC, KTERÝ ŠILHÁ, VIDÍ MÍSTO JEDNÉ LAMPY DVĚ, ZATÍMCO POZOROVANÝ A POZOROVATEL TVOŘÍ JEDNOTU! MYSL NAZÍRÁ NA PŘEDMĚTY DVĚMA ZPŮSOBY. I KDYŽ BYLY V DOMĚ ZAŽEHNUTY LAMPY, SLEPOTA V TEMNOTĚ PŘEŽÍVÁ. AČKOLI JE BEZPROSTŘEDNÍ A PŘÍMÉ JEDNÁNÍ NA DOSAH, OKLAMANÝM JE VŽDY VZDÁLENÉ. I KDYŽ EXISTUJE MNOHO ŘEK, V OCEÁNU SE STÁVAJÍ JEDNOTOU. AČKOLI SE MOHOU OBJEVIT MNOHÉ LŽÍ, JEDINÁ PRAVDA JE MŮŽE PORAZIT. POKUD SE OBJEVÍ JEDINÉ SLUNCE, TEMNOTA, JAKKOLI HLUBOKÁ, NÁHLE ZMIZÍ.

GAUTAMA BUDDHA JE NEJVĚTŠÍM MISTREM, který kdy kráčel po této zemi. Kristus byl velkým Učitelem, stejně tak Kršna, Mahávíra, Mohammed a další… Buddha však zůstává největším Mistrem života. Není to proto, že jeho dosažení Osvícení je kvalitnější, než u ostatních. Osvícení samo o sobě není ničím více, nebo méně. Buddha dosáhl stejné úrovně vědomí jako Mahávíra, Kristus, Zaratustra i Lao-ce.

Nebudeme tedy řešit problém, zda je některý Mistr osvícenější, než kterýkoli jiný. Pokud však porovnáme jejich mistrovství života, je Buddha nesrovnatelný - protože prostřednictvím Jeho učení dosáhlo tisíce dalších bytostí osvícení. U ostatních Mistrů se tak nestalo. Buddhova nauka je nejúrodnější. Jeho společenství je nejtvořivější až do dnešních dnů. Buddha je jako rozložitý strom s mnoha větvemi. Každá větev je těhotná a jednotlivé větvičky jsou obtěžkány mnoha plody.

Mahávíra zůstal pouze místním fenoménem. Kršna upadl do rukou učenců a Jeho podstata se vytratila. Učení Krista bylo zničeno kněžími. Není jisté, zda se skutečně přihodily mnohé události. Buddha má v tomto směru ohromné štěstí. Ne, že by se mnichové nebo učenci nesnažili o úpravy podle svých představ. Buddhova nauka je však vyložena tak, aby nemohla být znehodnocena. Je stále živoucí. I po pětadvaceti staletích na tomto stromě stále kvetou květy. Jaro přichází, květy voní a přinášejí ovoce.

Saraha je také plodem stejného stromu. Narodil se asi o dvě století později, než Buddha. Byl přímým následovníkem druhé větve. První větev následovníků Buddhy se odvíjela od Mahákašjapy k Bódhidharmovi. Tak se zrodil Zen, který stále žije a je plný květů. Další větev rozvíjel po Buddhovi jeho syn Ráhula Bhadra, Šrí Kírti, Saraha a Nágardžuna - byla to cesta Tantry. Učení Tantry žije v Tibetu do dnešních dnů.

Stejně jako je Bódhidharma duchovním otcem Zenu, je Saraha zakladatelem tantrické nauky. Bódhidharma šířil svoje učení v Číně, Koreji a Japonsku, Saraha rozvíjel učení v Tibetu.

Sarahovy písně jsou neobyčejně krásné. Jsou pravým základem Tantry. Nejdříve je nutné pochopit postoj Tantry k praktickému životu, tantrický vhled do života.

Praktickým radikálním a revolučním základem učení Tantry je nazírání světa jako jednotného celku, který není rozdělen na nižší a vyšší sféry. Vyšší a nižší úrovně se vzájemně prolínají. Vyšší svět v sobě obsahuje zárodek nižšího a naopak. Vyšší kvality vnímání jsou skryty v nižších - proto nízké úrovně chápání světa nemohou být popřeny, odsuzovány nebo zničeny. Nízká úroveň musí být transformována. Umožňuje směřovat k vyšším cílům… nižší úroveň se postupně mění ve vyšší úrovně pochopení. V Tantře neexistuje nepřeklenutelná propast mezi démonickým a božským principem - démonický princip pouze potlačuje v srdci člověka jeho božskou podstatu. Jakmile srdce začne působit správným směrem, démonické se mění v božské.

Z tohoto důvodu přikládáme kořenu slova "démonický" stejný význam jako slovu "božský". "Démonické" má svůj původ v "božském". Jde jen o nerozvinutý projev božského. Nikdy tyto dva aspekty nevnímáme jako protiklady, které se mohou navzájem zničit. Démonické je na cestě k božskému projevu. Není to nepřítel, je to semeno. Božský projev je stromem plným květů a démonický projev je jeho zárodkem. Strom je neprojevený aspekt svého semena. Jsou to vlastně dva projevy hlubokého přátelství, které nelze od sebe oddělit.

Jed a nektar jsou dva aspekty stejné energie, stejně tak život a smrt. A tak je to se vším: noc a den, láska a nenávist, sex a dokonalé vědomí. Tantra tvrdí: Nikdy nic neodsuzuj - obviňování je klamný postoj. Pokud něco odsuzujete, popíráte v sobě možnost dosažení stavu, který rozvíjíte z nižších stavů vědomí. Neodsuzujte bahno, poněvadž lotos vyrůstá z bahnitého dna. Využijte bláta k tvorbě lotosu. Samozřejmě, že bahno není ještě lotosem, ale může se jím stát. Tvořivý a zbožný člověk může pomoci lotosu vyrůst, aby byl osvobozen z bahna.

Saraha se stal zakladatelem tantrického nazíráni na život. Tantrický způsob života má ohromný význam hlavně pro současný vývoj lidské historie, protože nabízí zrod nové bytosti, nového stavu vědomí. Budoucnost lidstva může spočívat v pochopení Tantry, lidská mysl tak sjednotí svůj dualistický postoj.

Po celá staletí byla lidská mysl mrzačena a jednotlivec byl udržován ve stavu provinění. Individualita byla vězněna a nedokázala se osvobodit. Člověk byl nešťastný a cítil se mizerně. Bylo odsuzováno vše od jídla po sex, od vzájemného vztahu mezi dvěma lidmi po přátelství. Láska se odsuzuje, je obviňováno tělo i mysl. Nikdo pro vás nezvedne jediný prst, abyste povstali. Systém žije ze závislosti jednotlivců.

Tento stav nelze více tolerovat. Tantra je pro mě novou životní perspektivou od chvíle, kdy jsem přijal učeni Sarahy.

Saraha je jednou z mých nejmilejších osobností. Je to moje staré láskyplné setkání.

Pravděpodobně jste se ještě nesetkali se Sarahovým jménem. Podle mého názoru je to jeden z největších dobrodinců lidství. Kdybych chtěl na deseti prstech vypočítat jména deseti patronů lidstva, Saraha by byl jedním z nich. Kdybych chtěl vyjmenovat pět dobrodinců, nemohl bych zapomenout na Sarahu.

Dříve, než se seznámíme s písněmi Sarahy, řekněme si něco o jeho životě:

Saraha se narodil ve městečku Vidarbha ležícím na území Maháráštry, nedaleko Púny,v době vlády krále Mahápály. Byl synem velmi učeného bráhmana, který žil na dvoře tohoto krále. Měl další čtyři bratry. Všichni byli velmi vzdělaní. Saraha byl nejmladší a nejvzdělanější. Jeho sláva se šířila po celé zemi a král byl naprosto okouzlen jeho pronikavou inteligencí.

Jeho čtyři bratři byli také vynikající učenci, nedosahovali však kvalit Sarahy. Když dospěli, všichni čtyři se oženili. Král byl připraven provdat vlastní dceru za Sarahu. Ten se však chtěl všeho zříci - chtěl se stát sanjásinem. Krále jeho přání zraňovalo a snažil se Sarahu přesvědčit - byl přece tak krásný, inteligentní a milý mladý muž! Jeho věhlas sílil a s ním i sláva Mahápálova dvora. Král nechtěl dovolit mladému muži, aby se stal sanjásinem. Chtěl ho uchránit, proto mu nabídl veškeré pohodlí - byl pro něj ochoten vykonat cokoli. Saraha však trval na svém rozhodnutí. Odešel do bezdomoví jako žák Šrí Kírtiho.

Šrí Kírti je Mistrem v přímé Buddhově linii. Po Buddhovi to byl jeho syn Ráhula Bhadra a po něm Šrí Kírti. Mezi Buddhou a Sarahou jsou jen dva Mistři. Saraha tedy nebyl příliš daleko od Buddhy. Strom musel být stále ještě hodně zelený, dojem z jeho učení musel být velmi, velmi přítažlivý. Buddha nedávno odešel. Klima muselo být ještě zcela prostoupeno jeho vůní.

Král se urazil, poněvadž Saraha byl původem bráhman. Pokud se chtěl stát sanjásinem, měl být hinduistickým mudrcem. On si však zvolil buddhistického Mistra. Rodina Sarahy byla velmi pohoršena a Sarahu zavrhla…Po té však následovaly ještě horší události. Seznámíme se s touto situací.

Saraha se původně jmenoval "Ráhula". Tak ho pojmenoval jeho otec. Nyní si něco řekneme o tom, jak přijal jméno Saraha. Je to nádherný příběh. Když odešel ke Šrí Kírtimu, první, co mu Šrí Kírti řekl, bylo: "Zapomeň na všechny Védy, všechny vědomosti a všechny ty nesmysly." Pro Sarahu to bylo velmi těžké, byl však odhodlán podstoupit cokoli. Něco mu na Šrí Kírtim učarovalo. Šrí Kírti se pro něj stal velmi přítažlivým. Odložil svoje znalosti a stal se opět obyčejným neznalým žákem.

Byl to jeden z největších činů odříkání. Je snadné vzdát se bohatství, je jednoduché opustit velké království. Vzdát se však svých znalostí, to je to nejtěžší na světě. Jak je vůbec možné odstranit vědomosti? Stát se opět nevědomým. Je to příliš bolestivé. Vyžaduje to nejvyšší odříkání, aby člověk v sobě opět procítil jen a jen nevinnost dítěte, … Saraha však byl připraven.

Léta plynula a Saraha vymazal z paměti všechny své praktické vědomosti. Stal se velkým Mistrem meditace. Jeho sláva se šířila krajem stejně tak, jako dříve, kdy byl věhlasným učencem. Lidé začali k němu chodit z daleka, aby alespoň zahlédli mladého muže, který byl čistý, jako čerstvý lístek, jako kapička ranní rosy na trávě.

Jednoho dne při meditaci měl Saraha vizi - na tržišti uviděl ženu, ve které poznal svého skutečného učitele. Šrí Kírti mu ukázal cestu, ale opravdové poznání měl získat od této ženy. Tehdy pochopil. Je to jedině cesta Tantry, která muže zbaví šovinismu. Pokud chci následovat Tantru, musím spolupracovat s moudrou ženou. Bez ní nelze vstoupit do jednotného světa Tantry.

Saraha přemítal: žena na tržišti. Nejprve - žena. Potom - tržiště. Tantře se daří na tržišti, tedy uprostřed víru života. Nejde o negativní postoj, je to dokonale pozitivní přístup k životu. Vstal a Šrí Kírti ho oslovil, "Kam se chystáš?" Odpověděl: Přivedl jsi mě na Cestu. Oprostil jsi mě od mé učenosti. Tvoje práce je z poloviny ukončena. Vyčistil jsi moje vědomí. Nyní jsem připraven přijmout druhou polovinu učení." S požehnáním Šrí Kírtiho, který se usmíval, odešel pryč.

Šel na tržiště a ke svému překvapení tam objevil ženu, kterou spatřil při meditaci ve své vizi. Žena právě zhotovovala šíp. Byla to kovářka vyrábějící šípy.

Třetí aspekt pro správné pochopení Tantry je tento: v Tantře se říká, že čím kultivovanější a civilizovanější člověk je, tím menší má šanci dosáhnout tantrické transformace. Člověk méně dotčený civilizací je primitivnější a živelnější. Stanete-li se kultivovanějšími a pružnějšími - budete umělejší, pěstovanější a ztratíte tak svoje spojení se zemí. Dostanete obavy z pomatenosti světa. Budete se snažit žít život mimo tento svět. Postavíte se do pózy, jako byste do tohoto světa nepatřili. Tantra praví: Chcete-li v sobě objevit skutečnou osobnost, musíte se vrátit ke kořenům.

Lidé necivilizovaní, nekulturní jsou živější a mají v sobě více vitality. Stejné jsou i poznatky moderních psychologů. Černoch je vitálnější, než Američan. Z toho pramení strach Američanů. Bílý Američan se bojí černých lidí. Strach Američana vyvěrá z jeho vyumělkovanosti, poněvadž černoch je autenticky vitální a spojený se zemí.

Spory mezi černými a bílými v Americe nejsou konfliktem mezi černou a bílou rasou, ale jsou rozporem mezi umělostí a skutečným prožíváním života. Bílý Američan má silný podvědomý strach, má obavy z přílišné volnosti černých lidí. Bojí se, že by ztratil svoji ženu. Černoch je vitálnější, projevuje více sexuální síly, je živější. Jeho energie je přirozeně divoká. To je jádro problému obav civilizovaných lidí. Bojí se ztrát svých žen. Vědí, že dosáhnou-li vitálnější lidé svobody, nebudou schopni u sebe udržet manželky.

Tantra praví: Ve světě primitivních lidí dochází k růstu. Vy jste vyrůstali špatným směrem. Proces růstu primitivních lidí ještě nezačal - mohou si proto zvolit správný směr. Jsou mnohem kreativnější. Nemusí se ničemu otevírat a můžou postupovat přímou cestou.

Kovářka vyrábějící šípy pochází z nízké kasty. A pro Sarahu, učeného , slavného bráhmana, který byl členem královského dvora, je příchod ke kovářce symbolický. Pochopil, že musí vstoupit do Života. Vyumělkovanost se musí spojit se skutečností.

Spatřil tuto ženu, mladou dívku, velmi živou, zářící vitalitou, která brousí hrot šípu, nehledíc ani napravo, ani vlevo, plně ponořenou do své činnosti. Okamžitě pocítil k této ženě něco pozoruhodného, s čím se dosud nesetkal. Dokonce i Šrí Kírti, jeho Mistr, zbledl, když tuto ženu spatřil. Pocítil v sobě něco jako svěží vánek, zřídlo hlubokého zdroje energie…

Šrí Kírti byl velkým filozofem. Ano, řekl Sarahovi, aby odložil všechna svá učení, ale stále byl učeným mužem. Doporučil Sarahovi, aby zapomněl na všechny Védy a svatá písma. Sám však vlastnil znalosti svých svatých písem a svých Védských hymnů. I když učil Sarahu anti-filozofii, jeho pojetí anti-filozofie bylo pouze součástí jeho filozofie. Teď je tu žena, která nepoužívá filozofické, ani anti-filozofické poučky - která netuší, co to vlastně filozofie je. Nechápe svět filozofie, ani svět myšlení. Je to žena činu, která se plně soustředí na své konání.

Saraha si ji opatrně prohlížel. Žena zavřela jedno oko, druhé oko měla otevřeno a mířila zhotoveným šípem na neviditelný cíl. Saraha přistoupil blíže. Přestala mířit na pomyslný cíl, zachovala však svůj postoj. Potom opět namířila šíp na neznámý cíl. Saraha v sobě pocítil pozitivní signál. Její držení těla bylo symbolické, cítil však, že je to jen nejasný a zamlžený signál. Něco cítil, nedokázal však pochopit, co to přesně bylo.

Oslovil tedy ženu a zeptal se jí, zda se živí výrobou šípů. Žena se hlasitě a divoce zasmála a odpověděla: "Jsi hloupý bráhman! Vzdal jsi se znalostí Véd a nyní přijímáš za svaté Buddhovy rozpravy, Dhammapadu. K čemu to bylo dobré? Změnil jsi knihy, filozofii, ale po celou dobu jsi zůstal stejným hlupákem."

Saraha byl zaskočen. Nikdo mu ještě něco takového neřekl. Tato nevzdělaná žena si to však dovolila. A způsob, jakým se zasmála, byl tak nekultivovaný a primitivní - bylo v něm ale něco velmi živoucího. Cítil, že ho přitahuje. Byla pro něj velkým magnetem a on jako by se proměnil v kus železa.

"Myslíš si, že jsi Buddhovým stoupencem?" zeptala se ho. Jako buddhistický mnich musel být oblečen do žlutého roucha. Opět se zasmála a řekla mu:"Buddhovu nauku bys měl šířit činy, nikoli slovy nebo studiem knih. Stačí Ti to? Nejsi tím vším ještě otrávený? Nenechej se ničit tímto marným hledáním. Pojď a následuj mě!"

Něco se stalo, bylo to něco jako přijetí. Nikdy před tím necítil to, co nyní. V tom okamžiku osvítil Sarahu duchovní význam praktického jednání této ženy. Nepohlédl ani napravo, ani vlevo, díval se na ni - díval se přímo do středu.

Poprvé pochopil, co měl Buddha na mysli, když hovořil o bytí na Střední stezce: je to odstranění osy. Nejprve byl filozofem, nyní byl anti-filozofem - přešel z jedné krajnosti do druhé. Nejprve uctíval jedno učení, teď byl stoupencem jiného učení - úcta k životu však plyne dál. Můžete se pohyboval zleva doprava, zprava doleva, žádný pokrok to však nepřinese. Stáváte se pouze kyvadlem, které se kývá zleva doprava a naopak.

Uvědomte si! Pokud se kyvadlo naklání doprava, nastává vhodný okamžik k tomu, abyste se vydali vlevo. Stejně je-li kyvadlo vlevo, máte tendenci obrátit se doprava. A čas stále plyne, svět se stále mění. Spočívat ve středu znamená, že kyvadlo zůstává viset a nehne se ani vpravo, ani vlevo. Pak se čas zastaví a svět také. Čas přestane plynout… nastane stav bezčasovosti (věčnosti).

Saraha to slyšel nesčetněkrát od Šrí Kírtiho. Četl o tom, přemítal, rozjímal o tom. Diskutoval o spočívání ve středu s jinými učenci. Poprvé to však procítil v reálném činu. Žena, která se neohlíží ani napravo, ani vlevo…Žena hledící jen do středu, soustředící se pouze na střed.

Střed je počátkem transcendentního vnímání světa. Přemýšlejte, rozjímejte o tom a pozorujte to v životě. Člověk, který se honí za penězi, je šílený, peníze - šílenost. Peníze jsou však božského původu….

Jedna žena se ptá druhé: "Proč jsi opustila svého přítele? Co se přihodilo? Myslela jsem, že jste zasnoubeni a že budete mít svatbu? Co se stalo?" Žena odpověděla: "Naše víry jsou odlišné, proto jsme se rozešli." Tázající se žena byla v rozpacích, protože věděla, že oba jsou katolíci. Zeptala se: "Co myslíš tím, že vaše víra je odlišná?" Druhá žena jí odvětila: "Mám ráda peníze, můj přítel je nemá."

Jsou lidé, jejichž vírou jsou jen peníze. Jeden den nebo další den peníze najednou nejsou. Je to pro ně omezující ztráta. Peníze nemohou být zbožštěny. Je to vaše iluze, projekce. Jednoho dne zjistíte, že peníze nejsou všechno, že je to prázdný pojem a že jste promarnili svůj život. Začnete proti nim bojovat a zaujmete opačné stanovisko. Opustíte cestu honby za majetkem a nebudete se chtít peněz ani dotknout. Stále však zůstáváte v zajetí své mysli. Nyní jste proti penězům a posedlost zůstává. Vychýlili jste se zleva doprava, středem vaší pozornosti jsou však stále peníze. Změnili jste svou žádost po penězích za jinou krajnost. Byli jste příliš svázáni pozemskostí a jednoho dne jste ji vyměnili za jiný druh pozemskosti - zůstali jste stejní. Nemoc mysli přetrvala. Buddha pravil: Být pozemský znamená být pozemský, prožívat nízké vlastnosti jiným způsobem znamená být stále pozemský. Touha po penězích je nemocí. Stav, kdy odmítáme peníze je stejnou chorobou. Hromadění majetku je hloupé a zanechání všeho majetku je bláznovstvím. Střední Cesta je tou, kam bychom měli vždy směřovat.

Saraha tento stav prožil reálně poprvé zde. Dokonce ani u Šrí Kírtiho nic takového nepoznal. Žena měla pravdu, když řekla: "Můžeš se učit jedině svými činy." Byla tak pohroužena do své činnosti, že ani nepohlédla na Sarahu, který stál před ní a civěl na ni. Tak dokonale se soustředila na svou práci, byla jí zcela pohlcena - tak zní další Buddhova rada: Být dokonale soustředěn na své konání znamená osvobodit se od činnosti.

Karma vzniká nedokonalým spojením reality. Pokud jste při své činnosti dokonale soustředěni, nezanechává žádnou stopu. Udělejte něco naplno, vždy se proces ukončí a vy si z toho v paměti neodnášíte žádný pocit. Pokud něco uděláte nedokonale, začne to s vámi mávat a proces pokračuje dál - vzniká z toho kocovina. Mysl touží po pokračování do ukončení jednotlivých činností.

Mysl je velkým pokušitelem při dokončování věcí. Dokončete nějakou činnost a mysl ji opustí. Pokud budete své konání zpracovávat naplno, náhle zjistíte, že mysl neexistuje. Mysl u všech nedokonale provedených činností jen narůstá.

Chcete milovat nějakou ženu a nemilujete ji. Žena mezitím zemřela. Chcete jít za otcem a požádat ho o odpuštění za vše, co kdy mezi vámi bylo, protože vše, co jste v minulosti udělali, pociťoval bolestně - otec však již zemřel. Výčitky zůstávají. Přicházejí duchové… jste bezradní - co udělat? Za kým jít? Jak požádat o odpuštění? Přejete si být laskavý ke svému příteli, nemůže však, protože jste uzavřeni. Ztratíte přítele a bolest zůstává. Pociťujete vinu a kajete se. Události probíhají přesně podle tohoto scénáře.

Dělejte všechny činnosti naplno a osvobodíte se. Nemusíte se ohlížet zpět. Opravdový člověk se neohlíží nazpět - poněvadž není za čím se ohlížet. Nemá žádné výčitky. Jednoduše kráčí stále vpřed. Jeho oči jsou očištěny od minulosti, jeho vhled není zamlžen. S jasným pochopením poznává skutečnou realitu.

Vím, že máte tolik starostí se svými nedokonale provedenými činy. Jste jako smetiště. Jeden nedokončený čin je zde, jiný tam - nic není ukončeno. Vidíte to? Jste vlastně schopni něco dokončit? Nebo je všechno nedokončeno? Odložíte jednu věc a začnete jinou. Jste stále více zatíženi - to je vaše karma. Karma znamená nedokončená jednání. Staňte se totálními… potom budete svobodní.

Žena se dokonale soustředila. Proto tak zářila, byla tak nádherná. Byla to obyčejná žena, ale její krása nebyla z tohoto světa. Krása vychází z dokonalé soustředěnosti, protože žena neprožívala krajnosti. Její krása spočívala v jejím středu, vyrovnanosti.

Saraha si nejprve při setkání se ženou všiml, že není fyzicky příliš krásná, je však duchovně půvabná. Přirozeně, zůstal okouzlen. Hluboce soustředěn na to, co dělá žena, ihned pochopil: to je pravá meditace. Nikoli meditační posed po určitý čas, opakování manter, odchod do chrámu, do kláštera nebo mešity. Pravou meditací je setrvání v životních situacích - vykonávání jednoduchých činností s dokonalou koncentrací, jejichž hloubka se projeví v každém činu.

Poprvé Saraha pochopil podstatu meditace. Hodně v minulosti meditoval, těžce bojoval. Nyní však viděl, co to skutečná meditace je. Plně tento stav procítil. Dotkl se ho. Byl téměř hmatatelný. Pak si uvědomil, že jedno oko zavřené a jedno otevřené symbolizuje Buddhovu nauku.

Buddha praví… a současní psychologové s ním souhlasí po dvou a půl tisíci let, kdy dospěli ke stejnému poznání. Buddha říká: Jedna polovina mozku pracuje logicky a druhá polovina intuitivně. Mysl je rozdělena na dvě části, hemisféry. Levá část hemisféry má schopnost myslet, je logická, induktivní, analytická, filozofická, teologická…to jsou slova a slova a slova a argumenty a sylogismy a dedukce. Levá část mysli je Aristotelovská.

Pravá část je intuitivní, poetická, inspirativní, má schopnost vhledu, je vědomá, bez smyslové zkušenosti, probuzená. Nic nemusíte dokazovat - prostě víte. Nic není třeba odvozovat , jednoduše se věnujete realizaci. V tento stav vyjadřuje "dokonalé uvědomění". Je prostě tady.

Pravdu lze pochopit pravou stranou mysli. Pravdy jsou však dedukovány levou stranou mysli. Dedukce je dedukcí, není to zkušenost.

Saraha si uvědomil, že žena přimhouřila jedno oko. Je to symbolické přivření oka myšlení, logiky. Měla otevřeno druhé oko symbolizující lásku, intuici a probuzení. Všiml si také jejího postoje.

Míření na pomyslný cíl znamená, že jsme na cestě poznání nepoznaného - pochopení toho, co je nepoznatelné. To je opravdové poznání. Pochopit nepochopitelné, uskutečnit to, co je neuskutečnitelné, dosáhnout toho, co je nedosažitelné. Tento způsob dosahování nemožného dělá z člověka zbožného hledače pravdy.

Ano, je to nemožné. "Nemožným" nemyslím, že se to nemůže přihodit. Mám na mysli pouze to, že je to "nemožné" potud, pokud se plně netransformujete. Dokud zůstanete stejní, nic se nestane, existují však různé způsoby bytí. Stanete-li se dokonale novým člověkem… pak to přijde. Tento stav je dosažitelný pro odlišný typ člověka. Proto Ježíš řekl: Pokud se nepřerodíte, nepoznáte to. Jen nový člověk dosáhne poznání.

Přistupte ke mně. Nebudete nic vědět. Musím vás zabít, musím být pro vás velmi nebezpečným… musíte zmizet. Pak se zrodíte jako nový člověk, objeví se nové vědomí, protože ve vás je něco nezničitelného, co nikdo není schopen rozbít. Jen destruktivní lze zničit, nezničitelné zůstává. Pokud v sobě odhalíte tento nezničitelný prvek vašeho bytí, dokonalé vědomí vaší bytosti, stanete se novým člověkem, novým vědomím.

Tak se z nemožného stává uskutečnitelné, z nedosažitelného dosažitelné.

Saraha také plně pochopil její postoj. Míření na nepoznaný, neviditelný, nepoznatelný, jediný… to je cíl. Jak se sjednotit s existencí? Cíl je nedualistický, protože subjekt i objekt neexistují odděleně. Ztrácí se pojem Já a Ty.

Martin Buber napsal velmi slavnou knihu "JÁ a TY". V této knize tvrdí, že zkušenost zbožného člověka je zkušeností vztahu Já-Ty, a má pravdu. Zkušenost modlícího se člověka je zkušeností prožití vztahu Já-Ty: Bůh znamená "Ty" a modlící člověk je "Já". Ten vede dialog, přijímání s Ty. Buddhisté však nepřistupují k modlitbě tímto způsobem, buddhismus jde dál. Buddhismus tvrdí: I když existuje vztah mezi Já-Ty, zůstáváte odděleni. Můžete se navzájem podporovat, nevznikne z toho však společenství. Přijetí vznikne pouze tehdy, kdy se vztah Já-Ty rozplyne. Zanikne-li objekt a subjekt. Kdy přestane existovat pojem Já a Ty, kdy není již hledajícího a hledaného… potom vzniká jednota, jednohlas.

Tím, že dosáhl realizace, pronikl do podstaty činnosti ženy a pochopil pravdu, dala mu žena duchovní jméno "Saraha". Původně se jmenoval Ráhula. "Saraha" je nádherné slovo. Znamená "Ten, kdo vystřelil šíp". "Sara" znamená "šíp a "ha(n)" má význam "vystřelující". V okamžiku, kdy pochopil význam konání ženy a její symbolická gesta, ve chvíli, kdy zjistil vše, co mu chtěla předat, co mu naznačovala, byla žena dokonale šťastná. Tancovala a vykřikovala jeho nové jméno "Saraha". Potom mu řekla: "Od této chvíle se budeš jmenovat Saraha: Ten, kdo vystřelil šíp. Pochopením významu mého konání jsi se stal probuzeným."

Saraha ji odpověděl: "Nejsi jen obyčejná kovářka vyrábějící šípy. Omlouvám se, že jsem si to zpočátku myslel. Promiň, velice se ti omlouvám. Jsi velký Mistr a já jsem se díky tobě přerodil. Do včerejšího dne jsem nebyl skutečným bráhmanem. Dnes jsem se jím stal. Jsi mým Mistrem, jsi mojí matkou a dala jsi mi nový život. Nejsem již tím, kým jsem byl. Máš pravdu - odstranila jsi moje staré jméno a dala jsi mi nové."

Dotazovali jste se mě několikrát: "Proč dáváš nová jména?" Je to proto, abyste odložili svou starou identitu, abyste zapomněli na minulost a nebyli s minulostí jakkoli spojeni. Je nutné dokonale přerušit toto spojení. Musíte přerušit spojení s minulostí. Proto se Ráhula stal Sarahou.

LEGENDA PRAVÍ, že žena není nikým jiným, než skrytým Buddhou. Buddha je v těchto svatých textech pojmenován Sukhnátha - to znamená Buddha, který přišel pomoci realizovat muže, Sarahu. Buddha, jeden z Buddhů, který se jmenoval Sukhnátha, vzal na sebe podobu ženy. Proč se tak stalo? Proč právě podobu ženy? Tantra říká, že tak, jak se muž může narodit jedině ženě, tak i nové zrození žáka musí vzniknout skrze ženu. Ve skutečnosti, všichni Mistři jsou více matkami, než otci. Mají v sobě více ženského principu. Buddha má ženské kvality, stejně tak Mahávíra i Kršna. Vidíte na nich ženský půvab, ženskou zaoblenost. Můžete na nich pozorovat ženskou krásu. Pohlédnete-li do jejich očí, nenajdete v nich mužskou agresivitu.

Je to velmi symbolické, že Buddha na sebe vzal podobu ženy. Buddhové vždy v sobě měli něco ženského. Žili v mužském těle, zůstávali však ženštější - poněvadž vše, co se zrodí, je zrozeno z ženské energie. Mužská energie je spouští, nedává však zrození.

Mistr vás musí udržet ve své děloze měsíce, roky a někdy i po několik životů. Nikdy neví, kdy budete připraveni se znovuzrodit. Mistr musí být vaší matkou. Mistr musí mít v sobě ohromné množství ženské energie, aby vás mohl zahrnout láskou - potom může začít ničit. Pokud vás po určitou dobu nemiluje, neumožníte mu, aby zničil vaše ego. Jak byste mu důvěřovali? Jen jeho láska vám dodá důvěru. A pomocí důvěry osekává jeden úd za druhým. Jednoho dne vaše ego zmizí. Pomalu, pomalu…najednou neexistujete. GATÉ, GATÉ, PARA GATÉ - kráčej, kráčej, kráčej, jsi na konci Cesty. Tehdy nastává nové zrození.

Kovářka přijala Sarahu. Ve skutečnosti však čekala na svého žáka. Staré tradice říkají: Dříve, než si žák zvolí Mistra, Mistr si žáka vybral. Přesně to se stalo v tomto příběhu. Sukhnátha, který vzal na sebe podobu ženy, čekal na Sarahu, aby završil jeho transformaci.

Je to logická myšlenka, že by si měl nejprve žáka vybrat Mistr, protože je vědomější, protože ví. Mistr pronikne dokonale do možností vaší bytosti, dokonale pozná vaši potencionalitu. Vidí vaši budoucnost. Vidí, co se může stát. Pokud si zvolíte Mistra, můžete si myslet, že jste byli vybráni - nemáte však pravdu. Jak si můžete zvolit Mistra? Jste tak slepí! Jak můžete poznat Mistra? Jste tak nevědomí. Jak můžete procítit Mistra? Pokud ho začnete prociťovat, znamená to, že vstoupil do vašeho srdce a začal pracovat s vašimi energiemi - proto ho prociťujete.

Před tím, než si žák zvolí svého Mistra, Mistr si ho již našel.

Žena přijala Sarahu. Čekala na jeho příchod.Odešli spolu na pohřebiště a začali spolu žít. Proč zrovna na pohřebišti? Buddha praví: Pokud nepochopíte, co je to smrt, nemůžete poznat skutečný život. Jestliže NEZEMŘETE, nemáte možnost se znovuzrodit.

Od dob Sarahy mnoho tantrických žáků žilo na pohřebištích. Saraha byl zakladatel této tradice. Lidé jsou přinášeni na pohřebiště a jsou zde spalována mrtvá těla. Saraha žil na tomto místě. Pohřebiště se stalo jeho domovem. Žil tady se svou ženou kovářkou. Rozhořela se mezi nimi velká láska - nebyla to však láska mezi mužem a ženou, ale láska Mistra a žáka. Byla to láska na vyšší úrovni, než lze dosáhnout v běžném vztahu mezi mužem a ženou. Byla intimnější, rozhodně byla důvěrnější… Prožívání lásky mezi mužem a ženou se týká hlavně tělesnosti. Ve většině případů se láska občas dotýká mysli, jinak zůstává na úrovni tělesnosti.

Láska mezi žákem a Mistrem - to je spojení dvou duší. Saraha našel svou milovanou bytost. Prožívali spolu nádhernou a hlubokou lásku. Lásku, která se v tomto světě vyskytuje jen velmi vzácně.

Žena ho začala učit Tantře. Jedině žena může učit Tantru. Někdo se mě ptal, proč jsem vybral Kavíšu jako hlavního učitele Tantry. Pouze žena může vést tantrickou skupinu. Pro muže je to těžké. Občas se objeví nějaký muž schopný vést tantrickou skupinu, musí však být velmi, velmi feminní. Žena je již ve své přirozenosti taková. Vlastnosti jako je láska, srdečnost, jsou jí přirozené. Dokáže jemně projevit péči, lásku a soucítění.

Saraha se stal tantrikem pod vedením kovářky. Kdysi odložil všechny znalosti Véd a svatých písem. Nyní přestal dokonce meditovat. Zpíval a tancoval, meditaci však již nevyužíval. Teď byl jeho meditací zpěv a tanec. Oslava byla jeho celoživotní náplní.

Život na pohřebišti a oslava! Život v místě, kde přichází jen smrt a život plný radosti! To je krása Tantry - spojení protikladného, neslučitelného, protichůdného. Jdete-li na pohřebiště, cítíte smutek. Je těžké v tuto chvíli prožívat radost. Je velmi těžké zpívat a tancovat na místě, kde jsou spalováni mrtví a kde lidé pláčou a vzlykají. Je to místo setkání s každodenní smrtí… ve dne i v noci. Jak se na tomto místě radovat?

Pokud však na tomto místě nemůžete oslavovat, potom vše na co myslíte, je pouze předstíraná hra na radost. Dokážete-li se na takovém místě radovat, je ve vašem srdci opravdová radost. Tato radost je bezpodmínečná. Není žádného rozdílu mezi smrtí a životem, zda se někdo narodil nebo zemřel.

Saraha začal zpívat a tancovat. Přestal být vážný. Tantra není vážná. Tantra je hravá. Ano, je upřímná, není však vážná. Je velmi radostná. Do bytí vstupuje radost - tantra je hrou, Tantra je vysoce rozvinutou formou lásky. Láska je hrou.

Existují lidé, kteří nevnímají lásku jako hru. Mahátma Gándhí tvrdí: Lásku využívej jen k reprodukci. Láska byla změněna dokonce na práci - reprodukci. To je velmi ošklivé! Miluj svou ženu pouze tehdy, kdy má dojít k oplodnění - je žena pouze fabrikou!? "Reprodukce?" - tento výraz je dokonale šeredný. Láska je zábavou. Miluj svou ženu, když se cítíš být šťastný, radostný, kdy pociťuješ, že jsi na vrcholu světa. Sdílej tuto energii. Miluj svého muže, umí-li tancovat, zpívat a radovat se. Ne však pouze pro oplodnění! Slovo "reprodukce" je nemravné! Láska bez radosti, bez hojnosti. Dávej, když budeš prožívat radost!

Do bytosti Sarahy vstoupila hravost. Milenec prožívá vždy duchovní hravost. Hravost umírá, když se stanete manželem nebo manželkou. Potom nejste již milenci. Začnete jen plodit. V okamžiku, kdy se stáváte manželem nebo manželkou, umírá ve vás něco nádherného. Není v tom již živost, čerstvý vítr odplyne. Zůstávají jen nároky a pokrytectví.

Do jeho bytí vstoupila hravost a z této hravosti se zrodila pravá zbožnost. Jeho extatické stavy byly tak nakažlivé, že se lidé postupně začali scházet na místě, kde Saraha tancoval a zpíval. A když lidé přišli a spatřili ho, začali tancovat a zpívat s ním. Pohřebiště se proměnilo ve velkou slavnost. Stále se tam spalovala mrtvá těla. Kolem Sarahy a kovářky se však začalo shromažďovat stále více lidí a lidé tam prociťovali velkou radost a uvolnění.

Bylo to tak nakažlivé, že lidé, kteří nikdy nic neslyšeli o extatických stavech, tancovali, zpívali a upadali do extáze, vstupovali do Samádhi. Jeho dokonalé chvění, jeho dokonalé pohyby působily tak silně, že pokud byli připraveni s ním spolupracovat, stalo se to… došlo ke spojení na vyšší úrovni. Ti, kdo se kolem něj pohybovali, cítili jeho silné vnitřní opojení. Byli zasaženi jeho opojnou silou a vířili s ním.

Potom přišlo nevyhnutelné: Bráhmani, mnichové, učenci a takzvaní lidé na správné cestě začali Sarahu tupit a hanobit. Kdekoli se najde člověk, který je podobný Sarahovi, tam učenci, kněží a lidé žijící "pravý" život, puritáni a pokrytci proti němu vystupují. Začnou o něm rozšiřovat zaručeně nezaujaté řeči.

Tvrdí lidem: "Je to ošklivý člověk. Je perverzní. Není žádným bráhmanem. Vzdal se celibátu. Není již buddhistickým mnichem. Libuje si v hanebných praktikách se ženou z nízké kasty a je jí nevěrný na všechny strany jako šílený pes." Jeho extatický stav je pro tyto lidi jako posedlost psa. - Vše však závisí na úhlu pohledu. Tancoval po celém pohřebišti. Byl šílený jako vzteklý pes - byl šíleným bohem! - podstatný je však způsob interpretace.

Král také slyšel tyto pomluvy. Byl zneklidněn tím, co se stalo. Dělal si velké starosti. Stále více lidí za ním přicházelo. Věděli, že král choval k Sarahovi velikou úctu, že chtěl, aby se stal rádcem na jeho dvoře. Saraha se však vzdal světa.

Král byl znepokojen. Miloval mladého muže a vážil si ho. Rozhodl se tedy poslat za ním několik lidí, aby mu předali jeho poselství: "Vrať se zpět ke starému způsobu života. Jsi bráhman, tvůj otec byl velkým učencem a ty sám jsi velký učenec - proč to vlastně děláš? Zbloudil jsi! Vrať se domů. Jsem stále tady! Vrať se do paláce a staň se členem mé rodiny."

Lidé odešli k Sarahovi. Ten jim zazpíval sto šedesát veršů a lidé přijali jeho učení. Sto osmdesát veršů… a všichni lidé začali tancovat a už se nevrátili!

Krále to pobouřilo ještě více. Jeho žena, královna se také zajímala o mladého muže. Přála si, aby se oženil s její dcerou, proto se vydala za ním. Saraha královně zazpíval osmdesát veršů… a královna se již více nevrátila zpět!

Král byl velice zmaten: "Co se tam vlastně děje?" Rozhodl se tedy, že navštíví Sarahu osobně. Saraha mu přednesl čtyřicet veršů a král plně přijal jeho učení. Začal tancovat na pohřebišti jako šílený pes.

Existují tři dostupné texty spojené se jménem Sarahy. Nejprve Píseň Sarahy pro lid - o stoosmdesáti verších. Druhý text: Píseň Sarahy pro královnu první část o sto šedesáti verších a druhá část o osmdesáti verších. Třetí text: Královská píseň Sarahy, kterým se budeme zabývat, o čtyřiceti verších. Sto osmdesát veršů pro lid, protože jejich úroveň pochopení není tak vysoká. Osmdesát veršů pro královnu - protože je výše. Její pochopení postaty je o něco vyšší. A čtyřicet veršů pro krále, protože král je člověk skutečně inteligentní, vědomý a probuzený.

Tím, že král konvertoval k Sarahovi, celá země se přijala Sarahovo učení. Ve starých textech se hovoří o tom, že čas odešel, protože se celá země vyprázdnila. Vyprázdnila!? - je to buddhistický výraz. Znamená to, že lidé se stali "bezvýznamnými". Ztratili svá ega. Lidé se začali radovat z přítomnosti. Pobízení a spěch, soutěživost, to vše v této zemi vymizelo. Byl to mírumilovný stát. Byl prázdný… jako by tam nikdo nebyl. Do země vstoupila velká zbožnost. Jádrem a dokonalým pramenem tohoto stavu bylo čtyřicet veršů.

Kapitola 1. Ten, kdo vystřelil svůj šíp

ČÁST II

VYDEJME se na vzrušující pouť rozboru Královské písně od Sarahy. Je také nazývána "Píseň o lidském konání". Je to velmi paradoxní název, protože v této písni nemají konkrétní činy žádné místo. S existencí je možné něco udělat pouze tehdy, pokud se transformuje. Potom dojde i k transformaci činů. Změníte-li se, vaše chování se změní také. Proces nemůže probíhat opačně. Nelze změnit nejprve chování a následkem této změny očekávat kvalitativní proměnu existence. Tantra tvrdí: Nejprve změň svou bytost, potom se automaticky, podle tvého naladění, změní i tvoje činy… Nejdříve dosáhni změněného stavu vědomí, potom bude následovat jiný druh konání, projeví se jiné vlastnosti i chování.

Tantra věří v existenci, nikoli v konkrétní činy a v charakter člověka. Proto také jiný název  "Píseň o lidském konání". V určitém okamžiku dojde k transformaci bytí a ke kvalitativní změně činů. To je jediný klíč pro změnu vašeho konání. Kdo je schopen změnit své činy přímo? Bylo by to jen předstírání.

Jste schopni provést změnu, pokud v sobě cítíte zlobu a současně si přejete změnit svoje činy? Potlačíte zlobu, budete se však chovat jinak, než cítíte. Musíte si podvědomě nasadit masku. Jste schopni se nějak změnit, pokud v sobě cítíte sexuální sílu? Většinou přijmete slib celibátu - brahmačárju - a snažíte se potlačit svou sexualitu. Jenže v hlubinách vaší osobnosti pokračuje vulkanický proces jejího projevu. Sedíte na kráteru sopky, která může kdykoli vybuchnout. Budete se stále chvět, budete vyděšeni a neustále se budete strachovat.

Pozorovali jste někdy takzvané zbožné lidi? Mají strach. Velký strach z démonického a usilují jakýmkoli způsobem dosáhnout božského stavu. Nevědí však, co to nebeský stav je, a nikdy ho zcela nevychutnají. Změníte-li svoje vědomí, božský stav do vás vstoupí. Vy k němu hledat cestu nemusíte. Nikdo nevstoupil do nebe, ani do pekla. Rozhodnutí je jen na vás: v kontextu vašeho myšlení k vám přichází božské nebo démonické. Jaký stav vyvoláte svými myšlenkami, takové činy se projeví.

Změníte-li svou podstatu existence, náhle v sobě pocítíte božský stav - nebe sestoupí do vás. Pokud se nezměníte, budete prožívat ve své osobnosti rozpory. Budete usilovat o něco, co nejste schopni nalézt. Budete nepravdiví, stanete se rozdvojenou, schizofrenní osobností… Projevíte se nějak, budete však někým jiným. Řeknete něco a uděláte však něco jiného. Hrajete se sebou stále hru na schovávanou. Cítíte v sobě úzkost a bolest - to jsou démonické stavy.

Nyní se vrátíme k Písni:

SKLÁNÍM SE PŘED VZNEŠENÝM MAŇDŽUŠRÍM. KLANÍM SE TOMU, JENŽ DOSÁHL DOKONALOSTI.

Měli bychom pochopit pojem "Maňdžušrí". Maňdžušrí byl jedním z nejvýznamnějších Buddhových žáků. Buddha měl mnoho vynikajících žáků, každý měl jiné nadání. Například Mahákašjapa přijímal Buddhovu nauku mimoslovní komunikací… a tak dále. Maňdžušrí se vyznačoval mistrovstvím projevu svého bytí.

Měl-li někdo nějaký složitý problém, nebo pokud to byl problematický člověk, poslal ho Buddha za Maňdžušrím. Při vyslovení tohoto jména se lidé chvěli. Byl to velmi silný člověk a byl opravdu krutý. Kdo byl poslán za Maňdžušrím, o tom žáci řekli: "Tento člověk se chystá vstoupit pod Maňdžušrího meč." V průběhu staletí se stal Maňdžušrího meč slavným. Symbolizoval řešení problému jedním úderem. Maňdžušrí nepostupoval pomalu. Jednoduše zasáhl jádro problému. Jak veliká byla Jeho krutost, tak se projevovala i velikost Jeho soucitu.

Zanedlouho se stalo jméno Maňdžušrího synonymem pro pojmenování všech Mistrů, protože všichni byli soucitní, museli však být i krutí. Soucitní proto, aby ve vás probudili novou bytost a tvrdí proto, aby zničili a zbořili staré.

Než se Saraha poprvé uklonil před recitací své Písně, pronesl: SKLÁNÍM SE PŘED VZNEŠENÝM MAŇDŽUŠRÍM - Mistrem všech Mistrů - KLANÍM SE TOMU, JENŽ DOSÁHL DOKONALOSTI. Podruhé se poklonil Buddhovi, který dosáhl dokonalosti a stal se probuzeným.

JAKO SE KLIDNÉ VODY, BIČOVANÉ VICHRY MĚNÍ VE VLNOBITÍ, TAK I KRÁLOVO MYŠLENÍ O SARAHOVI SE MĚNILO NESČETNĚKRÁT, I KDYŽ JE STÁLE TOUŽ BYTOSTÍ.

Představte si rozlehlé, klidné jezero, na kterém se nepohne ani vlnka. Na hladině jezera se odráží dokonalý tvar měsíce v úplňku. Najednou se objeví vítr, který si začne hrát s hladinou jezera. Na hladině zneklidněného jezera se zvedají tisíce vln a vlnek a obraz dokonalého měsíce v úplňku zmizí. Měsíc se na hladině stále odráží, jenže jsou z něj vidět jen tisíce fragmentů, které jsou rozlity po celém jezeře. Hladina jezera je stříbřitá, není však možné spatřit skutečný odraz měsíce - ve kterém místě se měsíc na hladině odráží ve skutečnosti a jaký je jeho tvar. Veškerá realita je zkreslena...

Saraha přirovnává tuto situaci ke stavu světské, oklamané mysli. V tom spočívá rozdíl mezi buddhovskou a nebuddhovskou myslí. Buddhou je ten, jehož mysl je neochvějná. Vítr symbolizuje výraz tršná - žádost. Pochopili jste to? Jakmile se ve vás objeví žádost, vaše srdce se začne chvět tisíci vlnami této žádosti a vaše mysl se rozruší a zneklidní. Pokud žádost ustane, cítíte se lehce a mírumilovně.

Žádost je vichrem, který zneklidňuje vaši mysl. Je-li vaše mysl zneklidněna, nejste schopni realisticky uvažovat.

JAKO SE KLIDNÉ VODY, BIČOVANÉ VICHRY MĚNÍ VE VLNOBITÍ, TAK I KRÁLOVO MYŠLENÍ O SARAHOVI SE MĚNILO NESČETNĚKRÁT, I KDYŽ JE STÁLE TOUŽ BYTOSTÍ.

Saraha vysvětloval dva problémy. Nejprve řekl: Jste příliš zneklidněni pomluvami, proto tento vítr čeří hladinu vaší mysli. Nejste schopni mě vidět JAKO CELISTVOU OSOBNOST. Vaše mysl jen vnímá tisíce fragmentů mé osobnosti.

Byla to pravda. Tento problém se zjevně projevil u krále. Král byl v rozpacích. Na jednu stranu si vážil mladého muže a důvěřoval mu, protože věděl, že není špatný člověk. Jenže mnoho lidí, mnoho těch takzvaných vážených, ctěných a bohatých lidí a učenců, k němu přicházelo a říkalo mu: "Dal se na špatnou cestu, stal se z něj blázen. Je šílený, perverzní a žije s kovářkou z nízké kasty. Bydlí na pohřebišti. To přece není místo určené k životu! Zapomněl na všechny starobylé obřady. Přestal číst ve Védách a nevelebí Boha. Dokonce ani nemedituje. Libuje si v podivných, ostudných a hanebných praktikách."

Tantra je pro lidi, kteří silně potlačují svou sexualitu, naprosto nepřípustná. Nepochopí a nemůžou pochopit, co to vlastně Tantra je. Proto i tyto myšlenky zneklidňovaly královu mysl. Král Sarahu miloval a vážil si ho, na druhou stranu však o něm měl velké pochybnosti.

Saraha na tento problém nazírá přímo, proto recituje: TAK I KRÁLOVO MYŠLENÍ O SARAHOVI SE MĚNILO NESČETNĚKRÁT, I KDYŽ JE STÁLE TOUŽ BYTOSTÍ. Ačkoli je Saraha stále jednou bytostí: Jsem jako dokonalý tvar měsíce v úplňku, jezero je však zneklidněno. Proto, pokud mi chcete porozumět, musíte mě pochopit přímým vhledem. Jedinou cestou pro přímý vhled je zklidnění tohoto vichru, který čeří vaši mysl. Ať je vaše mysl lehká… potom pochopíte! Zastavte všechny tyto vlny a vlnky, ať se vaše mysl stane rozlehlým, klidným jezerem, potom dosáhnete vhledu. Nejsem schopen vás přesvědčit o tom, co se děje, pokud nezměníte svůj náhled. Něco se děje a je to tady. Stojím tu před vámi. Jsem jednou osobností a vnímám vás. Vy se díváte na mě a chápete mě, jako bych byl tisíci osobnostmi.

POŠETILEC, KTERÝ ŠILHÁ, VIDÍ MÍSTO JEDNÉ LAMPY DVĚ:

ZATÍMCO POZOROVANÝ A POZOROVATEL TVOŘÍ JEDNOTU! MYSL NAZÍRÁ NA PŘEDMĚTY DVĚMA ZPŮSOBY.

Saraha ve své Písni použil metafory. Nejprve "jste zneklidněni jako jezero". Potom zarecitoval: POŠETILEC, KTERÝ ŠILHÁ, VIDÍ MÍSTO JEDNÉ LAMPY DVĚ - nemůže nazírat jednotu, vidí dvojím způsobem.

Jednou jsem slyšel, že Mulla Nasrudin vysvětloval svému synovi opilost. Po několika vypitých sklenkách řekl synovi: "Pojďme už. Pamatuj si pravidlo, kdy je nejvyšší čas skončit s pitím. Jakmile začneš vidět jednoho člověka dvakrát, vždy odejdi domů."

Syn se však zeptal: "Kde? Kde je jeden člověk?"

Mulla odpověděl: "Podívej se k tomu stolu. Tam sedí dva lidé."

Syn řekl: "Nikdo tam není!"

Vypil již přes míru.

Pamatujte si, že pokud jste nevědomí, situace nevypadají takové, jaké jsou ve skutečnosti. Jste-li nevědomí, tvoříte si o realitě představy. Podíváte-li se večer na měsíc a potom si zakryjete jedno oko prstem, uvidíte měsíce dva. Pokud vidíte dva měsíce na obloze, není těžké uvěřit, že jsou dva. Vidíte dvojmo. Stejným způsobem i myslíte. Někteří lidé se narodí s vrozenou oční vadou: šilhají, a proto vidí věci dvojmo. Vy se díváte na jednu věc, oni ji však vidí dvakrát.

Náš vnitřní vhled je zamlžen mnoha myšlenkami, které v mysli rozehrávají již neexistující hry. Říkáme si: Jak tomu máme věřit, když to neexistuje? Musíme důvěřovat svým očím, naše oči však mohou situace zkreslovat.

POŠETILEC, KTERÝ ŠILHÁ, VIDÍ MÍSTO JEDNÉ LAMPY DVĚ, ZATÍMCO POZOROVANÝ A POZOROVATEL TVOŘÍ JEDNOTU…

Saraha říká králi: Pokud si myslíš, že já a ty jsme dva oddělení jedinci, jsi nevědomý, pošetilý, jsi opilý a nevíš, jak na věci nazírat. Budeš-li věci vidět skutečně, potom uvidíš, že já i ty jsme jedno. Pozorovatel a pozorovaný nejsou od sebe odděleni. Neuvidíš zde tancovat Sarahu - budeš vidět tancovat sebe. Vstoupím-li do extatického stavu a ty do něj vstoupíš také, dosáhneš jedinečného pochopení toho, co prožívám. Jiné cesty není. Co vlastně prožívám? Chceš-li to pochopit, musíš spoluprožívat mou existenci. Nebýt jen pozorovatelem. Nemůžeš stát stranou a sledovat dění. Musíš se stát účastníkem mého prožívání. Tvoje bytost se musí stát alespoň malou součásti mé bytosti. Musíš překročit hranice mé osobnosti.

O to vlastně sanjásinovi jde. Stanete se otevřenějšími a omezení mezi námi se začne vytrácet. Jednoho dne díky práci na této účasti, dojde ke vzájemnému propojení mezi námi. Potom něco uvidíte a pochopíte. Nepřesvědčíte však nikoho z těch, kdo zůstanou jen pozorovateli, protože váš vhled je naprosto odlišný. Vy budete účastníky dění. Tito lidé budou jen pozorovat. Bude to prožívání dvou odlišných světů.

Zaposlouchejte se do nádherných veršů Sarahových:

I KDYŽ BYLY V DOMĚ ZAŽEHNUTY LAMPY, SLEPOTA V TEMNOTĚ PŘEŽÍVÁ.
AČKOLI JE BEZPROSTŘEDNÍ A PŘÍMÉ JEDNÁNÍ NA DOSAH, OKLAMANÝM JE VŽDY VZDÁLENÉ.

SARAHA ŘÍKÁ: Podívej! Jsem osvícený. I KDYŽ BYLY V DOMĚ ZAŽEHNUTY LAMPY…Moje pravé jádro osobnosti již neprožívá temnotu. Podívej! Jak nádherné světlo je ve mně zažehnuto! Moje duše se probudila. Nejsem Ráhula, kterého jsi znal. Jmenuji se Saraha. Můj šíp zasáhl cíl.

I KDYŽ BYLY V DOMĚ ZAŽEHNUTY LAMPY, SLEPOTA V TEMNOTĚ PŘEŽÍVÁ.

Co tedy udělat? Saraha říká. Pokud někdo nevidí světlo lamp v domě, bude stále žít v temnotě. Ne, že by světla zmizela, jeho oči však zůstávají zavřeny. Proto nenaslouchejte slepým lidem! Otevřete svoje oči a podívejte se na mě, pozorujte mě. Dívejte se na toho, kdo stojí před vámi, komu stojíte tváří v tvář.

I KDYŽ BYLY V DOMĚ ZAŽEHNUTY LAMPY, SLEPOTA V TEMNOTĚ PŘEŽÍVÁ.
AČKOLI JE BEZPROSTŘEDNÍ A PŘÍMÉ JEDNÁNÍ NA DOSAH…

Jsem tak blízko vás… přirozenost je tak blízko vás, že se jí můžete dotýkat, můžete ji jíst a pít. TANCUJTE se mnou a vstupujte se mnou do extatického stavu. Jsem tak BLÍZKO vás - v jiné situaci neprožijete takovou přirozenost!

OKLAMANÝM JE VŽDY VZDÁLENÉ.

Lidé diskutovali o samádhi, četli Pataňdžaliho sútry, hovořili o nevšedních věcech. Kdykoli se však nevšední událost přihodila, byli vždy proti ní.

V člověku je něco podivného. Člověk je zvláštní tvor. Uctíváte Buddhu, když však Buddha přijde a stojí před vámi, vy se mu zcela neodevzdáte. Vystoupíte proti němu a můžete se stát i jeho nepřítelem. Proč? Pokud čtete knihu o Buddhovi, vše je v pořádku, máte knihu ve svých rukou. Stojí-li živý Buddha před vámi, neovládáte ho a můžete upadnout do jeho rukou.Proto ten strach, odpor. Člověk se snaží uniknout z této situace.

Nejvhodnějším únikem je přesvědčit sám sebe, že je na něm něco špatného. Hledáme důvody proč je to špatný člověk. Najednou na Buddhovi najdete tisíce nepříznivých vlastností, protože začnete šilhat, jste slepí a vaše mysl je rozrušená. Můžete si tak ve svých představách projektovat cokoli.

Připusťme, že tento člověk dosáhl buddhovství. Lidé změní téma a začnou diskutovat o ženě z nízké kasty. Nejsou schopni pochopit skutečný život této ženy. Vidí ji pouze jako kovářku z nízké kasty šúdrů, nedotknutelných. Jak se vůbec může bráhman dotknout nedotknutelné ženy? Jak může bráhman žít na takovém místě?

Slyšeli, že mu žena vařila jídlo. To je těžký hřích, nepředstavitelný pád. Bráhman, který jí jídlo připravené šúdrou, nedotknutelným, ženou z nízké kasty. Proč bráhman žije na pohřebišti? Bráhmani nikdy na takovém místě nesmí žít. Jejich místo je v klášterech nebo v palácích. Proč pohřebiště? Odporné místo, obklopené lebkami a mrtvými těly. Taková zvrácenost!

Tito lidé nechtějí vidět skutečnost, že životu lze porozumět jedině pochopením smrti. Pokud se hlouběji zamyslíte nad smrtí, poznáte, že život smrtí nekončí. Jestliže proniknete hlouběji do podstaty smrti, pochopíte pokračování života i po smrti, že smrt není odlišným stavem a že je nepodstatná…pochopíte tak o životě vše - Život je věčný, nadčasový. Zemře pouze tělo. Umírá jen SMRT. Život pokračuje dál. Aby to člověk pochopil, musí tuto zkušenost prožít. Většina lidí po tom však netouží.

Lidé také zaslechli, že Saraha používá podivné praktiky. Začnou ho pomlouvat a přehánět. Roznášejí o něm pomluvy do všech stran. Praxe Tantry je vlastně zahalena pomluvami.

V Tantře sedí muž před ženou, před nahou ženou. Muž ji pozoruje do hloubky její bytosti, až veškerá žádost pozorovat její nahé tělo zmizí. Muž se osvobodí od formy. V tom spočívá veliké tajemství této techniky. Pozorujete tuto ženu dále ve své mysli. Všechny ženy, které míjíte na ulici a svlékáte je pohledem - všechny jsou ve vaší mysli.

Najednou uvidíte Sarahu sedět před nahou ženou. Jak si to vysvětlíte? Objasníte si to podle povahy své osobnosti. Řeknete si, "Ano, to, co jsme chtěli dělat, to on praktikuje. My jsme však lepší, ale nepraktikujeme to. Ovšemže, občas si tuto situaci představujeme, ale pouze v myšlenkách, které nikdy neuskutečníme. Saraha upadl do velikého hříchu." Určitě nevynecháte příležitost tyto myšlenky rozšiřovat.

Co se však skutečně děje? V tom spočívá tajemství této dovednosti. Muž se ženou se navzájem pozorují měsíce…tantrik sleduje ženu. Medituje nad formou jejího těla, medituje nad její krásou, pozoruje vše, co si přeje pozorovat. Jsou pro něj přitažlivá ňadra? Dívá se na ně a medituje o nich. Meditací se zbavuje formy. Jedinou cestou k tomu, aby se zbavil formy, je dokonalé pochopení těla. Aby tělo pro něj ztratilo přitažlivost

Výsledkem je něco zcela jiného, než o čem klevetili pomlouvači. Tantrik jde za formu. Již nikdy nebude ve své mysli, ani ve svých snech, svlékat ženy. Tento způsob myšlení v něm vymizí. Jenže dav má svoje představy. Neznalí a nevědomí pokračují v pomlouvání dál.

AČKOLI JE BEZPROSTŘEDNÍ A PŘÍMÉ JEDNÁNÍ NA DOSAH, OKLAMANÝM JE VŽDY VZDÁLENÉ.

I KDYŽ EXISTUJE MNOHO ŘEK, V OCEÁNU SE STÁVAJÍ JEDNOTOU. AČKOLI SE MOHOU OBJEVIT MNOHÉ LŽI, JEDINÁ PRAVDA JE MŮŽE PORAZIT.

POKUD SE OBJEVÍ JEDINÉ SLUNCE, TEMNOTA, JAKKOLI HLUBOKÁ, NÁHLE ZMIZÍ.

Saraha řekl: Podívejte se na mě - slunce vyšlo! Pochopil jsem, že jakkoli hluboká temnota je ve vás, může zmizet. PODÍVEJTE se na mě… ve mně se zrodila pravda! Mohli jste o mně slýchat tisíce lží, jediná pravda je však porazí.

I KDYŽ EXISTUJE MNOHO ŘEK, V OCEÁNU SE STÁVAJÍ JEDNOTOU.

Pojďte ke mně blíže. Umožněte vaší řece vstoupit do mého oceánu a pocítíte mou chuť.
AČKOLI SE MOHOU OBJEVIT MNOHÉ LŽI, JEDINÁ PRAVDA JE MŮŽE PORAZIT.

Pravda je jediná. Pouze lží je mnoho. Pravd nemůže být více. Zdraví je také jen jedno, nemocí je však spousta. Jedinečné zdraví může porazit všechny nemoci.

Jediná pravda porazí nesčetné lži.

POKUD SE OBJEVÍ JEDINÉ SLUNCE, TEMNOTA, JAKKOLI HLUBOKÁ, NÁHLE ZMIZÍ.

V těchto čtyřech verších Saraha vyzývá krále, aby vstoupil do jeho bytosti a otevřel své srdce. Saraha říká: Nejsem tady proto, abych tě přesvědčoval logickým myšlením. Jsem tady proto, abych tě přesvědčil bytostně! Nenabídnu ti žádný důkaz a neřeknu nic na svou obranu. Srdce se právě otevřelo - vstup do něj. Pochopíš, co se stalo…tak blízká je vřelost, tak blízko je Bůh, tak blízko je pravda. Slunce vyšlo. Otevři své oči!

Uvědom si, že mystik nevyhledává důkazy. Nemůže podat žádný důkaz o dokonalé přirozenosti věcí. ON SÁM je důkazem - může ti nabídnout svoje srdce.

O těchto verších, o této Sarahově písni, hluboce rozjímejte. Každý verš nechť se ve vašem srdci rozvine v květ. Věřím, že čtyřicet veršů podpoří rozkvět vaší existence tak, jako se to stalo králi.

Král se osvobodil - i vy máte tuto možnost. Saraha dosáhl svého cíle. Vy můžete svého cíle dosáhnout také. Můžete se stát Sarahou - Tím, kdo vystřelil svůj šíp.

Zdroj: http://tantra.cz/svet.html