Božské poselství Velké pyramidy
Jsou rozesety po celém světě. Proč ? Jaký měly účel ?
Obrovské čtyřboké jehlany z mohutných kvádrů, ty egyptské navíc obklopené pouští. Monumenty zaniklých civilizací staré možná tisíciletí, ne li desetitisíciletí. Nebo více? Zcela zřejmě a patrně záměrně jsou postaveny technikou, která umožňuje tyto věky bez větší újmy přečkat. Pro nic za nic ? Jen tak ?
To určitě ne. Ve škole nás nutili se učit, že egyptské pyramidy byly postaveny jako hrobky faraonů. I když v žádné pyramidě nikdy žádný faraon nebyl pochován. O jihoamerických pyramidách se tvrdí, že je postavili jen proto, aby s jejich vrcholu mohli sledovat oblohu. Dnes mi to připadá trochu směšné, nehledě k tomu,že si navíc neumím dost dobře představit, jak se kněží, nebo kdo ta pozorování prováděl, každodenně pracně drápe nahoru po strmých stupních. Pozorování přitom určitě neprováděli žádní nezkušení mladíčci. Ale budiž, možná se opravdu drápali. Bylo ale nutné jen k vůli tomu stavět takový kolos ? Nestačilo by postavit nějakou boudu na stejně vysokém pahorku ?
V Číně je dnes známa více jak stovka pyramid. Jedna z nich, nazývaná Bílá, je jednou tak velká jako mnohem slavnější egyptská pyramida v Gíze, nazvaná z jakéhosi důvodu Cheopsova. Čínská vláda všechny pyramidy na padesát let uzavřela. Uvnitř se totiž našli artefakty, se kterými si nikdo neví rady. Jako by nepocházely z tohoto světa. Hermetické uzavření zdůvodnili tím, že momentální věda není schopna tyto věci nejen pochopit, ale ani jim porozumět. Mají asi pravdu.
Podívejme se do Egypta. Stokilometrový řetězec pyramid se táhne od Abu Roaš na jih až k osadě Fajúm. Jsou různě, na první pohled až nesmyslně "poházeny". Je to náhoda ? Teorií o smyslu rozmístění je jako máku, které je ale možno věřit ? Ponechme tedy prozatím otázku "proč" stranou a zkusme se podívat na otázku kdo vlastně mohl dát pyramidy postavit.
Na tuto otázku nedokázaly dát odpověď ani generace, které lze označit jako staří Egypťané. Údajně "seriózní" kronikář Hérodot, pobývající v Egyptě v 5. století před Kristem tvrdil, že pyramidy v Gíze vznikly za vlády faraonů Chufeva a Chefrena. V jiné publikaci pak docela vážně tvrdil, že za vznikem pyramid stojí kurtizána Rhodope. Ta měla od každého ze svých nahodilých milenců poždovat jeden velký otesaný kámen, až z nich postavili pyramidu. Hérodot navíc sekl dalšího kozla jiným tvrzením, že pyramidy byly postaveny až po velkých stavbách faraona Ramsese II., který měl žít někdy od 1290 do 1232 před Kristem. Jména Chufev, Chefrén, nebo Mykerinos, která uvádí Hérodot a která jsou vcelku potvrzená i archologickými výzkumy, bývala už ve starověku zaměňována jinými faraony.
Dá se předpokládat, že vinu za tyto zmatky nese křesťanství, které se v podobě koptické církve rozšířilo. Tato církev ostatně v uzavřených oblastech a osamělých pouštních klášterech přetrvala dodnes. Mnich Syncellus, příslušník této církve a poustevník tvrdí, že pyramidy dal zřídit jakýsi král Sufis. Prý to byl zprvu bezbožný člověk, ze kterého se ale stal přesvědčený křesťan. A na paměť svého obrácení dal postavit pyramidy. Arabští kronikáři zase připisují autorství pyramid králi Suridovi. Původní legenda o tomto králi však rovněž asi pochází z koptického pramene. Podle tohoto pramene tento král však spíše než zbožný, musel být značně pyšný. Dal prý do jedné pyramidy zasadit desku s nápisem : Já, Surid král, jsem vystavěl a dokončil tyto pyramidy za jednašedesát let. Bez komentáře.
Autorství staveb je připisováno také kočovným Hyksósům jako nezničitelný monument hlásající jejich vojenské vítězství nad slavným Egyptem.
Dnešní, oficiální datování vzniku pyramid, klade jejich výstavbu do období od roku 3000 do 2500 před Kristem. To datování jim trochu nesedí, protože teprve koncem tohoto období se na scéně objevuje stavitelský "otec" pyramid, stavitelský génius, lékař, inženýr, kouzelník, velekněz a ministr Inhotep. Od zakladatele III. dynastie faraona Zósera prý dostal příležitost postavit svou první pyramidu, jíž byla stupňovitá, šedesát metrů vysoká pyramida v Sakkáře. Zóser byl asi s Inhotepovým výkonem spokojen, protože sakkárská pyramida měla být vzorem pro stavbu Velké pyramidy v Gíze, údajně postavené o sedumdesát let později.
Stanovení počátku tohoto pyramidového období vychází z jakéhosi prvního historicky zjištěného data, kdy bájný král Meni měl sjednotit Egypt. Teprve potom mohla vzniknout společnost, která by byla schopná takových výkonů. V protikladu s tímto oficiálním tvrzením je názor vědátorských outsiderů. Ti na základě jiných, také svým způsobem ověřených údajů, datují dobu vzniku pyramid na deset tisíc a někteří dokonce na sto tisíc let. Mají pro toto tvrzení dlouhou řadu důvodů, povíme si o nich příště.
Teď se vraťme k otázce, k čemu vlastně mohly pyramidy sloužit když pomineme hrobky. Starý zákon a jím ovlivnění křesťanští pisálkové považovali pyramidy jako obilní sýpky biblického Josefa. Na starých kresbách, pocházejících z doby před okupací Egypta napoleonskými vojsky, jsou skutečně zobrazeny s okénky. Ti kreslíři pyramidy nikdy na vlastní oči neviděli. Což o to, podzemí kolem pyramid je doslova protkáno prostorami, jejichž využití uniká jakékoliv pro člověka smysluplné představě, kde staří Egypťané klidně mohli obilí skladovat. Prý tam nějaké dokonce našli. Má být uloženo v muzeu a když je objevili, bylo prý úplně jako čerstvé a neztratilo ani klíčivost. Otázkou zůstává, jak se dá zjistit stáří obilí.
Velmi rozsáhlá literární díla jsou věnována využití pyramid jako nesmrtelných památníků zašlé slávy faraonů. Když už autoři museli volky nevolky přiznat, že pyramid nikdy jako hrobek faraonů použito nebylo, přišli tedy s originálním vysvětlením proč nebylo. Podle nich byly pyramidy vystavěny jako kamufláž. Mělo se tím zabránit vykradačům hrobů porušit posmrtný klid faraonů, jejichž hrobky prý jsou ukryty na blíže neurčeném místě v labyrintu skal a jeskyní kdesi daleko po proudu Nilu.
Zvláštní zmínku si zaslouží verze o důvodech, které přiměly bájného krále Surida ke stavbě pyramid. Popisují to staří arabští historikové. Surida ke stavbě přiměly proroctví jeho astrologů. Podle nich lidé a Země budou zahlazeni a hvězdy vymrštěny ze svých drah. Pak bude následovat potopa a po ní vpád dobyvatelů, kteří vyhubí zbylé lidi. Surid tedy vystavěl pyramidy jako neporušitelný, i padajícím hvězdám vzdorující kryt pro mumie svých předků a pro své poklady.
Těžko říci jak velký podíl má tato stará pověst, nebo Caiceho snová proroctví na dnešních předpokladech, že nitra pyramid ukrývají veškerou starou egyptskou moudrost, znalosti aritmetiky a geometrie, astrologie a přírodních lékařství. Navíc mají být v pyramidách uloženy jakési nástroje z nerezavějící oceli umožňující předvídat budoucnost z hvězd, ohebné sklo, nápoje nesmrtelnosti a rafinované jedy. Jako strážce prý Surid určil zlé duchy.
V 15. století považovali někteří badatelé pyramidy za čistě umělecké dílo s dokonalými proporcemi. Nelze se tomu divit. Tehdejší společnost žila plně v duchu pozdní renezance, usilujícímu o postižení umělecké dokonalosti a estetické působivosti matematickými formulemi.
Zbývá dodat, že vědou tak okouzlené 19. století vidělo v pyramidách astronomické observatoře, orientované na hvězdu Sotis, Sirius. Tuto orientaci mají mít na svědomí mimozemšťané, kteří kdysi u Nilu přistáli a přinesli pravěkým Egypťanům veškeré vědění. Příště si povíme o jiném, možno říci podivně senzančním vysvětlení smyslu pyramid. Vydáme se do oblasti proroctví a povíme si, jak s tím souvisí pyramidy. -jš-
To určitě ne. Ve škole nás nutili se učit, že egyptské pyramidy byly postaveny jako hrobky faraonů. I když v žádné pyramidě nikdy žádný faraon nebyl pochován. O jihoamerických pyramidách se tvrdí, že je postavili jen proto, aby s jejich vrcholu mohli sledovat oblohu. Dnes mi to připadá trochu směšné, nehledě k tomu,že si navíc neumím dost dobře představit, jak se kněží, nebo kdo ta pozorování prováděl, každodenně pracně drápe nahoru po strmých stupních. Pozorování přitom určitě neprováděli žádní nezkušení mladíčci. Ale budiž, možná se opravdu drápali. Bylo ale nutné jen k vůli tomu stavět takový kolos ? Nestačilo by postavit nějakou boudu na stejně vysokém pahorku ?
V Číně je dnes známa více jak stovka pyramid. Jedna z nich, nazývaná Bílá, je jednou tak velká jako mnohem slavnější egyptská pyramida v Gíze, nazvaná z jakéhosi důvodu Cheopsova. Čínská vláda všechny pyramidy na padesát let uzavřela. Uvnitř se totiž našli artefakty, se kterými si nikdo neví rady. Jako by nepocházely z tohoto světa. Hermetické uzavření zdůvodnili tím, že momentální věda není schopna tyto věci nejen pochopit, ale ani jim porozumět. Mají asi pravdu.
Podívejme se do Egypta. Stokilometrový řetězec pyramid se táhne od Abu Roaš na jih až k osadě Fajúm. Jsou různě, na první pohled až nesmyslně "poházeny". Je to náhoda ? Teorií o smyslu rozmístění je jako máku, které je ale možno věřit ? Ponechme tedy prozatím otázku "proč" stranou a zkusme se podívat na otázku kdo vlastně mohl dát pyramidy postavit.
Na tuto otázku nedokázaly dát odpověď ani generace, které lze označit jako staří Egypťané. Údajně "seriózní" kronikář Hérodot, pobývající v Egyptě v 5. století před Kristem tvrdil, že pyramidy v Gíze vznikly za vlády faraonů Chufeva a Chefrena. V jiné publikaci pak docela vážně tvrdil, že za vznikem pyramid stojí kurtizána Rhodope. Ta měla od každého ze svých nahodilých milenců poždovat jeden velký otesaný kámen, až z nich postavili pyramidu. Hérodot navíc sekl dalšího kozla jiným tvrzením, že pyramidy byly postaveny až po velkých stavbách faraona Ramsese II., který měl žít někdy od 1290 do 1232 před Kristem. Jména Chufev, Chefrén, nebo Mykerinos, která uvádí Hérodot a která jsou vcelku potvrzená i archologickými výzkumy, bývala už ve starověku zaměňována jinými faraony.
Dá se předpokládat, že vinu za tyto zmatky nese křesťanství, které se v podobě koptické církve rozšířilo. Tato církev ostatně v uzavřených oblastech a osamělých pouštních klášterech přetrvala dodnes. Mnich Syncellus, příslušník této církve a poustevník tvrdí, že pyramidy dal zřídit jakýsi král Sufis. Prý to byl zprvu bezbožný člověk, ze kterého se ale stal přesvědčený křesťan. A na paměť svého obrácení dal postavit pyramidy. Arabští kronikáři zase připisují autorství pyramid králi Suridovi. Původní legenda o tomto králi však rovněž asi pochází z koptického pramene. Podle tohoto pramene tento král však spíše než zbožný, musel být značně pyšný. Dal prý do jedné pyramidy zasadit desku s nápisem : Já, Surid král, jsem vystavěl a dokončil tyto pyramidy za jednašedesát let. Bez komentáře.
Autorství staveb je připisováno také kočovným Hyksósům jako nezničitelný monument hlásající jejich vojenské vítězství nad slavným Egyptem.
Dnešní, oficiální datování vzniku pyramid, klade jejich výstavbu do období od roku 3000 do 2500 před Kristem. To datování jim trochu nesedí, protože teprve koncem tohoto období se na scéně objevuje stavitelský "otec" pyramid, stavitelský génius, lékař, inženýr, kouzelník, velekněz a ministr Inhotep. Od zakladatele III. dynastie faraona Zósera prý dostal příležitost postavit svou první pyramidu, jíž byla stupňovitá, šedesát metrů vysoká pyramida v Sakkáře. Zóser byl asi s Inhotepovým výkonem spokojen, protože sakkárská pyramida měla být vzorem pro stavbu Velké pyramidy v Gíze, údajně postavené o sedumdesát let později.
Stanovení počátku tohoto pyramidového období vychází z jakéhosi prvního historicky zjištěného data, kdy bájný král Meni měl sjednotit Egypt. Teprve potom mohla vzniknout společnost, která by byla schopná takových výkonů. V protikladu s tímto oficiálním tvrzením je názor vědátorských outsiderů. Ti na základě jiných, také svým způsobem ověřených údajů, datují dobu vzniku pyramid na deset tisíc a někteří dokonce na sto tisíc let. Mají pro toto tvrzení dlouhou řadu důvodů, povíme si o nich příště.
Teď se vraťme k otázce, k čemu vlastně mohly pyramidy sloužit když pomineme hrobky. Starý zákon a jím ovlivnění křesťanští pisálkové považovali pyramidy jako obilní sýpky biblického Josefa. Na starých kresbách, pocházejících z doby před okupací Egypta napoleonskými vojsky, jsou skutečně zobrazeny s okénky. Ti kreslíři pyramidy nikdy na vlastní oči neviděli. Což o to, podzemí kolem pyramid je doslova protkáno prostorami, jejichž využití uniká jakékoliv pro člověka smysluplné představě, kde staří Egypťané klidně mohli obilí skladovat. Prý tam nějaké dokonce našli. Má být uloženo v muzeu a když je objevili, bylo prý úplně jako čerstvé a neztratilo ani klíčivost. Otázkou zůstává, jak se dá zjistit stáří obilí.
Velmi rozsáhlá literární díla jsou věnována využití pyramid jako nesmrtelných památníků zašlé slávy faraonů. Když už autoři museli volky nevolky přiznat, že pyramid nikdy jako hrobek faraonů použito nebylo, přišli tedy s originálním vysvětlením proč nebylo. Podle nich byly pyramidy vystavěny jako kamufláž. Mělo se tím zabránit vykradačům hrobů porušit posmrtný klid faraonů, jejichž hrobky prý jsou ukryty na blíže neurčeném místě v labyrintu skal a jeskyní kdesi daleko po proudu Nilu.
Zvláštní zmínku si zaslouží verze o důvodech, které přiměly bájného krále Surida ke stavbě pyramid. Popisují to staří arabští historikové. Surida ke stavbě přiměly proroctví jeho astrologů. Podle nich lidé a Země budou zahlazeni a hvězdy vymrštěny ze svých drah. Pak bude následovat potopa a po ní vpád dobyvatelů, kteří vyhubí zbylé lidi. Surid tedy vystavěl pyramidy jako neporušitelný, i padajícím hvězdám vzdorující kryt pro mumie svých předků a pro své poklady.
Těžko říci jak velký podíl má tato stará pověst, nebo Caiceho snová proroctví na dnešních předpokladech, že nitra pyramid ukrývají veškerou starou egyptskou moudrost, znalosti aritmetiky a geometrie, astrologie a přírodních lékařství. Navíc mají být v pyramidách uloženy jakési nástroje z nerezavějící oceli umožňující předvídat budoucnost z hvězd, ohebné sklo, nápoje nesmrtelnosti a rafinované jedy. Jako strážce prý Surid určil zlé duchy.
V 15. století považovali někteří badatelé pyramidy za čistě umělecké dílo s dokonalými proporcemi. Nelze se tomu divit. Tehdejší společnost žila plně v duchu pozdní renezance, usilujícímu o postižení umělecké dokonalosti a estetické působivosti matematickými formulemi.
Zbývá dodat, že vědou tak okouzlené 19. století vidělo v pyramidách astronomické observatoře, orientované na hvězdu Sotis, Sirius. Tuto orientaci mají mít na svědomí mimozemšťané, kteří kdysi u Nilu přistáli a přinesli pravěkým Egypťanům veškeré vědění. Příště si povíme o jiném, možno říci podivně senzančním vysvětlení smyslu pyramid. Vydáme se do oblasti proroctví a povíme si, jak s tím souvisí pyramidy. -jš-
Pokud chcete ocenit naši práci, můžete ZDE