Božské poselství Velké pyramidy 4
V tomto pokračování se podíváme na pyramidy očima dneška. Už dávno neplatí, že veškeré záhady a tajemství pyramid jsou vyřešeny a už není co objevovat. Je toho tolik, že není daleko doba, kdy nejen pro turisty bude přístup k pyramidám zakázán. Čínská vláda prohlásila oblast, v níž se nacházejí čínské pyramidy, za zakázané území, vojenské území. Egypťané kolem oblasti pyramid staví mohutnou zeď. Proč ? V prosinci roku 1935 viděl slavný americký ″spící″ prorok Edgar Cayce v hypnotickém stavu scény z pradávné historie Egypta. Podle záznamů z této seance Cayce řekl, že okolo roku 10 500 před Kristem přišli do Egypta obyvatelé bájného kontinentu Atlandida, kteří se zachránili z jejich potápějícího se domova. Jenže Cayce ″hovořil ze sna″. Řekl také, že vědci 20.století naleznou pod sfingou, a nejen tam, artefakty zaniklé atlantské civilizace.
Doposud je známo, že byly nalezeny rozsáhlé podzemní prostory tak perfektně vytesané do skal, že ani při použití dnešní nejmodernější techniky by takové preciznosti nebylo dosaženo. Jestliže Egypťané nelitují nákladů na postavení zdi, vždyť při ubohosti životní úrovně by mohli tyto finanční prostředky využít daleko účelněji, muselo se toho najít podstatně více. Nechci přitom brát v potaz probleskující fámy o sochách a nepochopených přístrojích. Asi na tom ale něco pravdy bude.
Tradiční egyptologie tvrdí, že sfingu, společně s pyramidami, postavili za panování faraona Cheopsa někdy kolem roku 2500 před Kristem. Toto datum je asi pro vědátory něčím magické. Konkrétně pro toho, kdo celý scénář egyptské historie vymyslel. Nebo spíše vysnil. Vždyť nepochybně dokázat se z toho nedá vůbec nic. Autoři scénáře patrně vycházeli z pouhých indicií a navíc v souladu s politickými potřebami. Kdo viděl bombastické vítání problematické mumie faraona Ramsese na káhirském letišti, když jej letadlem přepravili zpět do Egypta po zkoumání na amerických univerzitách, ten dá mému tvrzení za pravdu. Nic proti tomu, Ramses je pro Egypťany pojem.
Ale vraťme se do Gízy ke sfinze. Pro řadu archeologů tvář sfingy zpodobňuje faraona Cheopse. Vždyť podle scénáře on měl být investorem stavby. Je to prezentováno jako fakt i přesto, že srovnávací analýzy se sochou faraona v káhirském muzeu jakoukoliv podobu vyloučily. O pochybnostech týkajících se historie sfingy obšírně psal roku 1949 egyptolog Selim Hassan. Se zlou se ale potázal a to na dlouhou dobu další kritiky odradilo.
Teprve na počátku 90. let dvacátého století přišla na inkriminované místo nová generace geologů. Na pomoc si přinesli elektroniku. A pak to začalo. První vážnější ránu tradiční teorii zasadil americký badatel John West. Zkoumal erozi na trupu sfingy a došel k jednoznačnému závěru. Eroze nemohla vzniknout působením prudkého větru nesoucího písek, nýbrž působením vody. Sklidil výsměch,vždyť v této oblasti údajně nepršelo už dobrých 12 000 roků. Protože West nebyl ″oglejtovaný″ geolog, pouze amatér, pozval si na pomoc na slovo vzatého odborníka. Tím byl další Američan, geolog Robert Schoch z bostonské univerzity. Asi proto, že teď už šlo do tuhého, Egyptská organizace pro starožitnosti odmítla dát Schochovi povolení ke zkoumání sfingy. Protože se ale ke Schochovi přidali další geologové a navíc se přidali také klimatologové, na jejich nátlak museli Egypťané povolení vydat a skupina odborníků se mohla dát do práce.
Obavy egyptských starožitníků se vrchovatě naplnily. Geologové s klimatology prokázali, že eroze musela vzniknout působením prudkých lijáků. A přišla další rána. Ta přišla, když svou elektronickou aparaturu zapnul Luis Kalvarez. Namířil proud elektronů do nitra pyramidy a měřáky se mohly zbláznit. Grafy, zobrazující pronikání elektronů sfingou ukázaly, že pod vápencovou ″slupkou″ skrývá sfinga i jiné minerály a prvky. Má tam být i nějaký kov a v základech sfingy je nejméně šest dutých prostor.
Po Schochovi přišli další odborníci a beze zbytku potvrdili jeho závěry. Z toho by tedy mělo být jasné, že oficiální datování vzniku sfingy ″trošku nesedí″. Vždyť další oficiální teorie říká, že lijáky v tomto pásmu byly obvyklé někdy na konci doby ledové, což by mělo být někdy kolem roku 15 000 před Kristem. Ještě další teorie říká, že pršet v oblasti Nilu přestalo 7000 roků před Kristem. I kdyby jsme podle další teorie snížili dobu bez dešťů na polovinu, stejně to neřeší zásadní problém, kdo tedy vlastně pyramidy postavil. Další teorie přece říká, že v tu dobu se po egyptských pláních ″proháněly″ primitivní kmeny! Mělo by být jasné, že všechny teorie jsou na nic, ale není.
Další výzkumy pak už Egypťané nepovolili. Lépe řečeno výsledky výzkumů za halasného souhlasu konzervativců úplně zpochybnili. Jenže oponentů ″zastánců tradice″ je zřetelná značná převaha. Před vědou tak vznikl obrovský, a zdá se, že v současnosti neřešitelný problém. Předpoklad, že průzkum podzemních prostor pod sfingou a pyramidami přinese buď potvrzení, nebo vyvrácení stále oficiálně platných teorií, není možné naplnit vzhledem k zákazu dalších výzkumů. Ten zákaz ale zřejmě platí jen pro cizince, proč by jinak stavěli tu zeď? Je tak důkladná, že ta berlínská by vedle ní musela ″blednout závistí″.
Po čase se pak asi v egyptské vládě našel přemýšlivý člověk. Vláda z celkem jasných příčin změnila svůj názor a povolila výzkum americkému milionáři Shorovi, majiteli nadace spícího proroka Cayceho. Nikde není uvedeno, kolik za to musel Shor zaplatit. Zadarmo to určitě nebylo. Za asistence šéfa egyptských starožitníků Hawasse pak na závěr ″výzkumu″ oznámili, že pod sfingou a kolem ní jsou opravdu duté prostory a tunely. Tím pouze oficiálně potvrdili to, co už bylo dávno známé. Hawass však nepřiznal, že už byly zkoumány prostory kolem Velké pyramidy. Slíbil ale, že až budou podzemní prostory pod sfingou otvírány, svět to uvidí prostřednictvím přímého televizního přenosu. Sliby, chyby. Uběhlo šest let a kde nic, tu nic. Zato zeď utěšeně roste.
Tradiční egyptologie tvrdí, že sfingu, společně s pyramidami, postavili za panování faraona Cheopsa někdy kolem roku 2500 před Kristem. Toto datum je asi pro vědátory něčím magické. Konkrétně pro toho, kdo celý scénář egyptské historie vymyslel. Nebo spíše vysnil. Vždyť nepochybně dokázat se z toho nedá vůbec nic. Autoři scénáře patrně vycházeli z pouhých indicií a navíc v souladu s politickými potřebami. Kdo viděl bombastické vítání problematické mumie faraona Ramsese na káhirském letišti, když jej letadlem přepravili zpět do Egypta po zkoumání na amerických univerzitách, ten dá mému tvrzení za pravdu. Nic proti tomu, Ramses je pro Egypťany pojem.
Ale vraťme se do Gízy ke sfinze. Pro řadu archeologů tvář sfingy zpodobňuje faraona Cheopse. Vždyť podle scénáře on měl být investorem stavby. Je to prezentováno jako fakt i přesto, že srovnávací analýzy se sochou faraona v káhirském muzeu jakoukoliv podobu vyloučily. O pochybnostech týkajících se historie sfingy obšírně psal roku 1949 egyptolog Selim Hassan. Se zlou se ale potázal a to na dlouhou dobu další kritiky odradilo.
Teprve na počátku 90. let dvacátého století přišla na inkriminované místo nová generace geologů. Na pomoc si přinesli elektroniku. A pak to začalo. První vážnější ránu tradiční teorii zasadil americký badatel John West. Zkoumal erozi na trupu sfingy a došel k jednoznačnému závěru. Eroze nemohla vzniknout působením prudkého větru nesoucího písek, nýbrž působením vody. Sklidil výsměch,vždyť v této oblasti údajně nepršelo už dobrých 12 000 roků. Protože West nebyl ″oglejtovaný″ geolog, pouze amatér, pozval si na pomoc na slovo vzatého odborníka. Tím byl další Američan, geolog Robert Schoch z bostonské univerzity. Asi proto, že teď už šlo do tuhého, Egyptská organizace pro starožitnosti odmítla dát Schochovi povolení ke zkoumání sfingy. Protože se ale ke Schochovi přidali další geologové a navíc se přidali také klimatologové, na jejich nátlak museli Egypťané povolení vydat a skupina odborníků se mohla dát do práce.
Obavy egyptských starožitníků se vrchovatě naplnily. Geologové s klimatology prokázali, že eroze musela vzniknout působením prudkých lijáků. A přišla další rána. Ta přišla, když svou elektronickou aparaturu zapnul Luis Kalvarez. Namířil proud elektronů do nitra pyramidy a měřáky se mohly zbláznit. Grafy, zobrazující pronikání elektronů sfingou ukázaly, že pod vápencovou ″slupkou″ skrývá sfinga i jiné minerály a prvky. Má tam být i nějaký kov a v základech sfingy je nejméně šest dutých prostor.
Po Schochovi přišli další odborníci a beze zbytku potvrdili jeho závěry. Z toho by tedy mělo být jasné, že oficiální datování vzniku sfingy ″trošku nesedí″. Vždyť další oficiální teorie říká, že lijáky v tomto pásmu byly obvyklé někdy na konci doby ledové, což by mělo být někdy kolem roku 15 000 před Kristem. Ještě další teorie říká, že pršet v oblasti Nilu přestalo 7000 roků před Kristem. I kdyby jsme podle další teorie snížili dobu bez dešťů na polovinu, stejně to neřeší zásadní problém, kdo tedy vlastně pyramidy postavil. Další teorie přece říká, že v tu dobu se po egyptských pláních ″proháněly″ primitivní kmeny! Mělo by být jasné, že všechny teorie jsou na nic, ale není.
Další výzkumy pak už Egypťané nepovolili. Lépe řečeno výsledky výzkumů za halasného souhlasu konzervativců úplně zpochybnili. Jenže oponentů ″zastánců tradice″ je zřetelná značná převaha. Před vědou tak vznikl obrovský, a zdá se, že v současnosti neřešitelný problém. Předpoklad, že průzkum podzemních prostor pod sfingou a pyramidami přinese buď potvrzení, nebo vyvrácení stále oficiálně platných teorií, není možné naplnit vzhledem k zákazu dalších výzkumů. Ten zákaz ale zřejmě platí jen pro cizince, proč by jinak stavěli tu zeď? Je tak důkladná, že ta berlínská by vedle ní musela ″blednout závistí″.
Po čase se pak asi v egyptské vládě našel přemýšlivý člověk. Vláda z celkem jasných příčin změnila svůj názor a povolila výzkum americkému milionáři Shorovi, majiteli nadace spícího proroka Cayceho. Nikde není uvedeno, kolik za to musel Shor zaplatit. Zadarmo to určitě nebylo. Za asistence šéfa egyptských starožitníků Hawasse pak na závěr ″výzkumu″ oznámili, že pod sfingou a kolem ní jsou opravdu duté prostory a tunely. Tím pouze oficiálně potvrdili to, co už bylo dávno známé. Hawass však nepřiznal, že už byly zkoumány prostory kolem Velké pyramidy. Slíbil ale, že až budou podzemní prostory pod sfingou otvírány, svět to uvidí prostřednictvím přímého televizního přenosu. Sliby, chyby. Uběhlo šest let a kde nic, tu nic. Zato zeď utěšeně roste.
Příště se podíváme do podzemí. -jš-
Pokud chcete ocenit naši práci, můžete ZDE