Ivo Wiesner
Znovuzrození alchymie IV.
Co bylo zhotoveno a zničeno, bude znovu vyrobeno;
neboť není nic nového pod sluncem.
Ecclesiastes 1: 9
Víme, že nic nevíme, nebo jsme jen obětí kolektivní amnesie?
Zajímali jste se někdy, zda lze vědecky dokázat existenci duchovní části lidské bytosti, přestože vnitřně víte, že váš duch je součástí vaší fyzické reality? Mnoho vědců se usilovně snaží zjistit existenci souvislostí mezi duchem a tělem, ale jejich důkazy jsou nepřímé a nepřesvědčivé pro svoji malou průkaznou hodnotu. Celý náš problém, ale i problém všech materialistických věd, má počátek v naší představě o podstatě a struktuře hmoty. Materialističtí filosofové nám vnutili obraz světa založeného na atomech, neutronech a elektricky nabitých částicích. Hmotnost atomu určuje v podstatě počet neutronů v jádře, jenže první logický kotrmelec utrpíme v okamžiku, když budeme chtít přímo v jádře spočítat kolik neutronů se tam v daném okamžiku skutečně nachází. Kupodivu nezjistíme nic, protože jednak spolehlivě funguje Heisenbergův “princip neurčitosti”, jednak v jádře žádný definovatelný neutron nenalezneme, je tam pouze energie, která se ale chová dost podivně. Některé její aspekty lze pozorovat, jiné se co chvíli mění, další se jakoby se schovávaly za stěží průsvitnou stěnu reality a tak je spíše jen tušíme. Jenže tento bizarní problém má řešení, ale toto řešení leží mimo všechny naše současné zkušenosti a je rovněž nanejvýš bizarní. Filosofové starých pokolení již před mnoha tisíci lety toto řešení znali, došli k poznání, že i ta nejmenší částečka hmoty, stejně jako člověk a makrokosmos, existuje současně v prostoru tvořeném několika dimenzemi a jedině z té nejvyšší dimenze lze “vše vidět a chápat”. Částice hmoty řídící se přírodními zákony se chovají přirozeně, leč vědomí člověka ovlivněné všelijakými pochybnými náboženskými či mocenskými ideologiemi je již tak zdeformované, že reálný svět nevnímá v jeho skutečné projekci, ale jen jako vykonstruovanou realitu umělého hologramu. Vědecká fyzika náš učí, že podle tří termodynamických zákonů, nelze zkonstruovat “perpetum mobile”. Jenže prokazatelně nejméně deset vynálezců, kteří o existenci termodynamických zákonů čirou náhodou nic nevěděli, zkonstruovali a dlouhou dobu udržovali v chodu jejich deset verzí “perpetua mobile”. Vědci se, jako obvykle, zmohli jen na posměch. Jedním z posledních případů je Thomas Beardenův stacionární MEG generátor (Motionless Electromagnetic Generator-US.Patent 6,362.718), který nemá žádný vnější zdroj energie, jen využívá onu tolik diskutovanou “energie vakua”.
Na hmotné částice (atomy) je tedy nutno hledět jako na objekty nacházející se současně v několika (přinejmenším v šesti) dimenzích, přičemž v každé dimenzi se projevují jinými aspekty. Je velkým problémem vědecky prokázat existenci hmotné substance, mající současně duchovní i hmotné vlastnosti, která jsou navzájem propojeny. Lze toho dosáhnout pouze tehdy, pokud naše vědomí vstoupí do některé z vyšších úrovní (dimenzí) a jedním z nástrojů je substance stojící na hranici fyzického a duchovního světa. Tato substance má mnoho jmen, nejčastěji je označována jako “Quinta essentia” (Kvintesence, pátá forma hmoty, Babylonský drak atd.). Quinta essentija je produktem alchymického “Velkého díla” a je to neobyčejně podivná substance, která je a není hmotou, je a není energií, je jakýmsi katalyzátorem, který má schopnost měnit energii ve hmotu a hmotu v energii. Staří říkají, že tato substance leží v nejvyšší oktávě stvořeného světa a je nejdokonalejší projekcí aktu tvoření. Leč existují i nižší formy této substance, tedy hmoty nacházející se v nižších oktávách stvořeného světa, kterým alchymisté říkají “nezralý Babylonský drak”. Mají různý fyzikální vzhled (prach, sklovina, olej atd.), různou barvu (černou, bílou, oranžově červenou, žlutou, šedou a nachovou), účinkují rozličným způsobem a lze je získat během poslední fáze Velkého díla, protože v poměrně čisté formě sublimují na stěnách používané nádoby (alchymické vejce).
Starobylé alchymické manuskripty často hovoří o těchto podivuhodných substancích, které byly známy pod jmény: Soma, Amrta Kalaša, Bílé prachové zlato, MFKZT, Fontána mládí, Shem-an-na, Kámen mudrců, Star Fire (Hvězdný oheň), Ohnivý prach, Huan Tan, Pokrm bohů, Elixír života (mládí), Univerzální lék, Ambrosie, Nektar nesmrtelnosti, Jedlé zlato bohů atd. Současná materialistická věda (chemie, fyzika, medicína, biologie, geologie atd.) vůbec nepřipouští možnost existence takových substancí a také většina profesionálních historiků tyto odkazy odmítá jako údajné zmatené vidiny provázející používání psychedelických substancí rostlinného původu. Sami odpůrci sice téměř nic nevědí o tom, co odmítají, přesto jejich pseudoargumenty jim postačují k obnovení klidu svého vědeckého zátiší.
Jenže staří alchymisté vesměs bývali velmi přesní, když hovořili o substancích příbuzných takovým vzácným kovům, jako jsou kovy platinové skupiny, zlato a stříbro. Hinduističtí a tantričtí alchymisté vyráběli podle předpisů Ayurvedy (alchymie) bílou prachovou formu (projekci) rtuti stálou v ohni (Ohnivý kámen). Ve spisech tantrických alchymistů najdeme zmínky, že se tyto látky těžily kdysi na Zemi v hlubokých dolech, což svým objevem zřejmě potvrdil i David Hudson z Phoenixu v Arizoně.
Pohled do historie
Nejstarší psaný historický záznam o prachovém zlatu mfkzt hovoří o vlastnostech této substance pravděpodobně nejpodrobněji. Je to zřejmé z velmi přesných údajů obsažených v egyptských Pyramidových textech, což jsou posvátné záznamy zdobící stěny pyramidového hrobu faraóna Unase u Saqqary z období páté dynastie.
Podle hebrejské tradice nechal Mojžíš rozdrtit zlaté tele, které Izraelité začali opět uctívat během jeho pobytu na hoře Sinaj. Velmi rozezlen jejich zradou, nechal kov telete “spálit v ohni” (kabalistický termín transmutace), rozdrtit na prach a každého Izraelitu donutil vypít hrnek směsi tohoto prachu s vodou. A ejhle, ze vzbouřeného davu vyhladovělých a žíznivých kočovníků se obratem stává opět zástup poslušných vyznavačů Jehovy. Ten bílý prach vzniklý “spálením” zlata musel mít tedy velmi podivný účinek.
Na rytině vysekané na zdi Bílé kaple v Karnaku je zobrazen egyptský farao Sesôstris I. při rituální oběti shew bread (ovoce shew=mfkzt) nejvyššímu bohu Amunovi:
V roce 1450 založil Thutmose III. při chrámu v Karnaku bratrstvo metalurgických Mistrů, jemuž stála v čele 39 členná nejvyšší rada nazývaná Velké Bílé bratrství. Je to zaznamenáno na basreliéfu v karnackém chrámu. V sekci metalurgie je zobrazeno i mnoho artefaktů kuželovitého tvaru. A je připojeno vysvětlení, že tyto artefakty byly vyrobeny ze zlata a jsou nazývány bílý chléb bohů. Toto „metalurgice bratrstvo“ bylo faraónem pověřeno vyrábět substanci popisovanou skupinou souhlásek m-f-k-z-t, čtení této skupiny souhlásek se nedochovalo, můžete si zkoušet vkládat mezi souhlásky vhodné samohlásky a zkoušet svoji invenci. Mfkzt byl egyptskými kněžími obvykle formován do kónického tvaru a nazýván “ovoce schew”, nebo “potrava bohů”. O substanci mfkzt se zmiňuje i manuskript známý jako papyrus Ani či Egyptská kniha mrtvých, což je papyrusový svitek dlouhý asi 23m, pocházející z Théb (období 18. dynastie).
Starověký čínský alchymista Wei Po-yang popsal pravděpodobně tutéž substanci jako “pilulky nesmrtelnosti”, které lisoval ze substance Huan Tan (jedlé bílé prachové zlato), získané alchymickou projekcí ryzí rtuti. Po požití jediné dávky substance Huan Tan se údajně pokožka omladila, šedivé vlasy získaly původní barvu, navrátila se sexuální potence a narostly nové zuby. Starý muž se změní v mladíka a stará žena v dívku.
Artephius, pravděpodobně totožný s Apolloniem z Tyany, proslulý alchymista dvanáctého století, ve svém alchymistickém pojednání, nazvaném “Tajná kniha” (The Secret Book) tvrdí, že žil tisíce let od času svého narození do současnosti, díky dobrotě mocného Boha, od něhož pochází tato báječná “kvintesence”, neboli “pátá bytnost” (Quinta essentia).
V řeckém bájesloví hrála důležitou roli substance zvaná „Ambrosia“, která podle tradice byla pokrmem bohů, bohyní a polobohů Olympanů, nejčastěji používaná při oslavách ve formě nápoje zvaného „nektar bohů“ (eau de ambrosie). Obě formy, ambrosie a nektar, se objeví v mýtech a historické literatuře jako skvělé cukroví zahánějící hlad a žízeň nesmrtelných obyvatele Mt. Olympu. Zatímco učenci si nejsou úplně jistí tím, co starověcí Řekové věděli o složení ambrosie (nebo její tekuté formy), byli přesvědčeni, že tyto mýtické substance měly nějaký vztah k moučníku, nebo k medu. Ambrózie byla více než jen skvělým pokrmem, v řeckých mýtech se nachází několik epizod, ve kterých je ambrózie používána bohy a bohyněmi jako balzám, propůjčující smrtelným lidem krásu a nesmrtelnost. V Homérově hymnu na Aphroditu, se bohyně připravuje pro nějaké vážné svádění s pomocí ambróziového oleje, ve kterém se rovněž koupaly Grácie. Ambróziový olej byl božsky sladký, vonný a dával nesmrtelnost bohům i smrtelným lidem. Ambrózie hrála důležitou roli v mnoha jiných mýtech. V jedné scéně Homérovy Iliady, použila mořská víla Thetis ambrosii a nektar k oživení mrtvého těla bojovníka Patrocluse. Ve stejném eposu, Zeus přikázal Apollonovi, aby pomazal ambrózií tělo dalšího padlého hrdiny Sarpedona. S tím by mohly souviset i tradice převzaté později do křesťanských rituálů jako akt „pomazání olejem“, prováděné jednak při instalaci krále, jednak u zemřelých.
Mystéria znovuzrození
Staré civilizace tyto substance používaly nejen jako ingredience prodlužující život vybraných osob, ale především jako nosný princip některých mystérií, kterými museli procházet králové, adepti na nejvyšší kněžské úřady a další vybrané osobnosti, než mohli převzít vysoké funkce pro něž byli vybráni. Všeobecně se jednalo o proces zasvěcení adepta do vyššího stavu vědomí během několikastupňových obřadů. V průběhu posledního stupně zasvěcení, kterému se říkalo „mystéria znovuzrození“, prošel adept nejen přestavbou svého těla na molekulární úrovni (obnovení původní matrice DNA), ale současně i přestavbou všech úrovní svého vědomí. Pokud měl adept příliš poškozenou a degenerovanou DNA, nebo se během předcházející etapy zasvěcení důsledně nezbavil negativní energie, v lepším případě zešílel, v horším případě zemřel. Adeptů, kteří neuspěli v závěrečné fázi zasvěcení, byla prý až jedna pětina. Poslední a nejnáročnější stupeň mystérií se údajně prováděl v podzemní svatyni, kam nesměl neproniknout ani paprsek slunce, povolené bylo pouze světlo svíčky či olejové lampičky. Jednou ze zachovaných mysterijních svatyní je hypogeum Hal Safflieny na Maltě:
Ti, kdo mystéria znovuzrození úspěšně absolvovali byli titulování jako Mahátmové, Nesmrtelní Mistři, Znovuzrození a podobně.
Nejstarší mystéria byla na Zemi přinesena dvěma duchovně pokročilými bytostmi jménem Ay a Tyia, pocházejícími ze sirianské rasy Katayy. Tato mystéria byla založena asi před 80.000 roky na dnes neexistujícím pacifickém kontinentu Mu (Lemurie) a vešla ve známost jako „mystéria IBEZ“.. Kde mystérii IBEZ prošlo úspěšně asi 1000 Mahátmů. Po zániku Lemurie se mysterijní škola rozdělila a vzniklo několik škol mystérií, které převzaly úlohu původních mystérií IBEZ, především to byla atlantská mystéria na ostrově Undal a mysterijní škola v Nagalandu. Asi 200 let před zánikem Atlantidy (cyklus Nibiru v roce 15.679 př.n.l.), byla atlantská škola přenesena Thothem do Egypta, kde bylo vybudováno rozsáhlé podzemní město a nad ním Velká pyramida. Asi kolem roku 500 př.n.l. jedna větev této mysterijní školy přesídlila do oblasti Masada a Mahátmové zde založili Essenský gnostický řád, jehož členem byla i Ježíšova matka Marie a údajně i sám Ježíš. V pozdějším období byla egyptská mystéria prováděna především v egyptské Gíze (v podzemním chrámu Sfingy). Původní mystéria IBEZ byla posléze přizpůsobena místním zvyklostem jako na příklad: Eleusinská mystéria bohyně Demeter, Hermova mystéria, mystéria Isidy a Osirise a mnoho dalších, o nichž se lze více dočíst knihách J. Scheuflera: Mystéria tajných společností a rosikruciánská alchymie a J. Matouška: Gnose. Většina těchto mystérií byla založena na tom, že adept požíval ústy v několika etapách zvyšující se dávky “bílého jedlého zlata” (mfkzt). Helénští Řekové, kteří převzali princip egyptských mystérií členili “svatý výcvik adepta” k mahátmovství do tří etap: katharsis (očistění), myésis (zasvěcení) a epopteiamfkzt někdy zešílel. Nezasvěceným nebylo známo proč se tak děje a zasvěcení byli vázání přísnými pravidly mlčení. Teprve v roce 2000 obdržela Anna Hansen Hayesová (Ashayana Deane) channellingové informace o “Keylontické vědě” (obdoba starobylé “Posvátné geometrie”) ze zdroje známého jako Guardian Alliance, který je vázán úzce k sirianské rase Katayy. Informace o tomto mediu jsou sice dost rozporné, ale informace vztahující se k “bílému prachovému zlatu”, nelze jednoduše pominout, konečně posuďte sami. A. H. Hayesová uvádí následující: (znovuzrození). Tento výcvik probíhal pod vedením zkušeného zasvěcence zvaného “mystagog” či “mentor”. Egyptské manuskripty se letmo zmiňovaly, že se občas přihodilo, že faraón po požití
“V roce 1998 jsem obdržela od Guardian Alliance soubor dat o této substanci, který jsem neměla možnost publikovat.
Guardian Alliance upozorňuje, že „bílé prachové zlato“ a příbuzné substance, sice umožňují dosáhnout dočasného zlepšení tělesné kondice a získat zážitek duchovní expanze, ale současně narušují první 3 vlákna (strands) matrice DNA tím, že vytváří “molekulární zhutnění”. Substance přechodně oživí spící kódy ve vyšší úrovni vláken matrice DNA, vystřelená kvanta energie vyšší frekvence do matrice DNA pak otevřou dočasná “okna” do vyšší dimenze a současně povzbudí fyzické tělo. Ale emise kódů vyšší úrovně matrice způsobuje překrytí emise spodní úrovně matrice, čili jev označovaný jako ”overkill frekvence“. Vyšší frekvence začnou ničit přirozené krystalické uspořádání mřížky skalárních vln ve spodní části matrice, podobně jako kladivo rozdrtí křemenný krystal. Spodní části matrice postupně zdegenerují, což vyvolává mutace na fyzické úrovni DNA a degeneraci odpovídajících tělesných systémů. Guardian Alliance upozorňují, že v rámci této „bioregenerační techniky“ je nutno současně s aktivací kódu ve vyšší úrovni matrice DNA, aktivovat i kódy spodní části matrice, aby mohla přijmout vyšší frekvence vyšších dimenzí vědomí. Jedině to je přirozená cesta, která nepoškodí matrici DNA nebo samotný fyzický systém těla. Hovořila jsem o tom, že substance (bílého prachové zlato) vytváří během času závislost a ta má za důsledek rozpad spodní část matrice DNA a zahájení růstu degenerativní spirály:
více zlata > více matrice se rozkládá > větší potřeba jedlého zlata na kompenzaci degenerace DNA
Nakonec dochází k mutaci fyzické DNA a zrychluje se nepřirozený přechod do „jinosvěta“. Moderní věda nemá informace o existenci systémové hmotně-duchovní matrice DNA, ale ani neví nic o způsobu působení substance prachového bílého zlata. Staří Anunnaki znali způsob výroby bílého prachového zlata, které rozptylovali v ovzduší jejich planety aby zlepšili úroveň obecné životní energie a udrželi dlouhověkost jejich biosféry. Nepočítali však s tím, že se vytvoří genetická závislost na uměle vyrobené substanci a tak bylo nutno používat stále vyšší a vyšší dávky substance, aby jejich těla neonemocněla a rychle nezemřela.
Později přijali nějaký jiný způsob genetické regenerace od jiné hvězdné rasy, což je sice zbavilo závislosti na bílém prachovém zlatu, ale DNA jejich rasy byla již natolik poškozená toxickým působením této substance používané po mnoho generací, že se jim dodnes nepodařilo dopad negativních mutací odstranit. Guardian Alliance v roce 1998 varovala, že rasa Kurendara plánuje rozšíření bílého prachového zlata na Zemi, aby napomohli degeneraci lidské kultury a selhání lidské DNA. Podle Guardian Alliance, tento podvratný plán zastírají jako “dočasné řešení pro duchovní osvícení lidstva“, ale ve skutečnosti jím jde o to, aby narušili integritu prvních tří spodních vláken matrice DNA, čímž by lidé ztratili schopnost přirozené aktivace vláken na vyšších úrovní matrice DNA a ztratili by schopnost stoupat do vyšších úrovní vědomí“.
Z jiných zdrojů vešlo ve známost, že předtím, než se začal uskutečňovat záměr řízené degenerace lidské DNA pomocí bílého prachového zlata, byl na Zemi rozvinut podvratný plán degenerace lidské DNA pomocí drog, který velmi usilovně podporovaly některé rodiny „černé elity“ světa a Ilumináti, mimo jiné i proto, že to byl zdroj závratného bohatství.
Technologie Etherium, neboli Electromagnatheria
Podle současné definice je pojem “Etherium” definován jako termodynamický bod či zóna nacházející se na pomezí hmotného a duchovního světa, ve kterém se energie mění ve hmotu a naopak. Tímto mezním bodem má být substance známá jako Quinta essentia (Pátý stav hmoty). Quinta essentia tedy tvoří nejen rozhraní mezi hmotou a energií, ale i mezi fyzickou a duchovní realitou. Autorem termínu „etherium“, vzniklého přibližně v roce 1995, je údajně Patric Bailey, původně výrobce a prodejce potravinových doplňků, který objevil přírodní ložisko rudy mfkztbílé prachové zlato (mfkzt), neboli Hudsonovým monoatomickým zlatem. Toto přírodní ložisko jedinečného nerostu má samo o sobě neobyčejné vlastnosti, které se projevují posílením a stabilizováním elektromagnetického pole lidského těla všech návštěvníků, které kdy toto místo navštívili. Tato skutečnost vysvětluje, proč indiánské kmeny považovaly toto místo za posvátné a prováděly zde duchovní mystéria, léčení a duchovní transformace. Domnívám se, že původ ložiska je ryze terestrický a představuje jeden z mnoha sopouchů jimiž unikala z podzemních magmatických krbů část monoatomických prvků vzniklých během jaderné fúze, jak o tom hovořím v knize Alchymie a theurgie Svatého ohně.
P. Bailey byl sem přiveden nejmenovanou indiánskou léčitelkou, která zde sbírala léčivé rostliny, zejména rostlinu podobnou křovinaté kapradině, známé jako Chamae Rosa (Chamaebatiaria millifolium), kterou s úspěchem léčila AIDS, rakovinu a některé další vážné choroby.
Je zajímavé, že tyto léčivé rostliny rostly běžně na mnoha místech východního úbočí pohoří Sierry, ale indiánská léčitelka sbírala pouze rostliny v blízkém okolí ložiska bílého nerostného prachu, protože tam byly mnohem početnější a několikanásobně mohutnější a nesrovnatelně účinnější, než ty, co rostly kdekoliv jinde v Sieře. P. Bailey odebral vzorky jak samotných rostlin, tak i bílého nerostného prachu, kolem něhož rostliny rostly. Bailyho okamžitě zaujal bílý nerost, protože shodou okolností se nedávno seznámil s pracemi Davida Hudsona o monatomických prvcích, protože se domníval, že jsou obsaženy i v tomto ložisku bílého prachu u Mt. Shasta. Během jedné ze svých přednášek, na nichž prezentoval kapsle s přírodním bílým prachem z Mt. Shasta, se P. Bailey setkal s jistým člověkem, který mu předal následující channellingový vzkaz, jehož zdroj zůstal utajen:
„Kapsle, kterou máte v ruce, obsahuje hmotu jejíž struktura leží mimo možnosti vašeho současného způsobu chápání elektromagnetických vlastností hmoty. Aktivní vlastnosti těchto kapslí budou odkryty až novou vědou, která se vyvine ve vašem časoprostoru jako „Electromagnatheria. Tato věda se bude zabývat studiem přístrojů, substancí a technologií zvyšujících vibrace člověka tak, aby dospěl k harmonii s univerzálními vibracemi stvořeného světa. Tato a ostatní podobné substance budou pomáhat člověku v procesu přeměny (transmutace) jeho vědomí”.
Co je co, aneb nepříjemná inflace pojmů
V existující inflaci alchymických termínů je Etherium-zlato považováno za identické s ORME a tato substance je ztotožňována s ambrosií, shem-an-na, ambrosií, mfkzt a celá tato skupina je zaměňována za Kámen mudrců (filosofů) či substanci známou jako “Quinta essentia”, ale přesně vzato podle alchymické terminologie (R.Alleau, Fulcanelli a další) je to omyl působící dnes chaos.
Quinta essentia - je substancí představující nejvyšší formu hmoty ve které jsou harmonicky vyvážené dvě polarity:
hmota (fyzická podstata světa) ³ energie (duchovní podstata).
Quinta essentia v překladu znamená „pátý stav hmoty“. Připomeňme si středoškolské znalosti o existenci čtyř stavů hmoty: plyn > kapalina > pevná látka > plazma, Quinta essentia představuje pátý stav hmoty. Podle poznatků současné vědy nejsme schopni fenomén Quinta essentia spokojivým způsobem popsat, nejsme schopni ji analyticky determinovat, tím méně ji účelně a správně využívat, pominu-li taková zaměření jako je transmutace obecných kovů (měď, olovo, cín, rtuť aj.) ve zlato. Jenže při transmutacích nelze z jistých důvodů používat samotnou substanci, ale její tuhé roztoky. Vneseme-li do taveniny čistého křemene (křišťálu) jisté množství Quinta essentina, získáme po ochlazení sytě rubínově červené sklo, které alchymisté nazývají „Kámen mudrců“. Existence a znalost vlastností substance Quinta essentia byly tajnými alchymickými bratrstvy utajována především proto, že tato látka představuje „absolutní výbušninu“, která při nevhodné iniciaci mohla způsobit přeměnu hmotného světa zpět v tvořivou energii fohat, takže by fyzický svět 3D prostě zmizel-implodoval sám do sebe. Einstein, Fermi, Heisenberger a další kteří „stáli na temenech mudrců“, si tuto neblahou možnost uvědomovali již před zahájením prvého testu atomové bomby (Trinity).
Prima materia – v americké terminologii „Prima Matra“ představuje rovněž pozoruhodnou substanci, ale vzhledem ke Quinta essentia, stojící na mnohem nižší úrovni posunuté směrem k fyzické realitě 3D. Někteří alchymisté (Fulkanelli) tuto substanci používali jako součást „rebisu mudrců“, spolu se zlatem, stříbrem či mědí, jímž plnili tak zvané alchymické vejce (retortu z taveného křemene).
Prima materia je substancí, kterou lze připravit uměle, na příklad ze rtuti, nebo ji lze těžit ze speciálních hlubinných rudních ložisek, jejichž poloha upadla v zapomenutí, nebo je předmětem vysokého utajení ze strany léčitelů a medicinmanů starých národů. Nejčastěji to byla povrchová ložiska různých variant práškové formy Materia Prima, nebo byla tato substance těžena jako doprovodná ruda hlubokých zlatonosných a uranonosných rudních žil. Ukazuje se, že lokality takových rud bývají často doprovázeny existencí „gravitačních vírů“, kterých je jen na území severoamerického kontinentu asi 200 (Oregonský vír, Mt.Shasta vír, Santa Cruz vír, Gravity Hill Salt Lake City a mnoho dalších). Většina z těchto lokalit jsou starými tradičními posvátnými místy domorodců a součástí energetické sítě Země. K tomuto typu ložisek patří na příklad ty, které objevili P.Bailey a R. Hudson. Důvodně se domnívám, že se některé odrůdy Prima materia vyskytují i v některých žilách zlatonosného křemene a v hlubinných částech uranonosných žil jáchymovského typu.
Rebis a Bílý lev (Univerzální lék) – Rebis je v terminologii starých alchymistů reakční směsí sestávající nejčastěji z Prima materia a ryzího zlata, které je možno nahradit na příklad rtutí, stříbrem či mědí, nebo kovy platinové skupiny. Taková směs se naplní do retorty z temperovaného křemenného skla a po odsátí vzduchu se retorta zataví. Poté se retorta vystaví působení zvýšené teploty a sleduje se běh událostí. Proces “vaření (pečení) Rebisu znázorňuje stará alchymická kresba.
Po jisté době se na chladnějších místech retorty usazují různobarevné sublimáty. První sublimát má oslnivě bílou barvu a bývá nazýván Bílý lev, ale někdy i Zelený kámen, čímž alchymisté naznačují, že dosud jde o “nezralý Kámen mudrců”. Pokud se v této fázi vaření rebisu přeruší a bílý sublimát se z retorty odebere, získává alchymista substanci bílé barvy, které se říká “Univerzální lék” či mfkzt nebo shem-an-na. Je velmi pravděpodobné, že Baileyho Eleuterium-zlato a Hudsonův ORME jsou substancemi obsahujícími podstatnou část Bílého lva (Univerzálního léku), provázenou různými nečistotami a snaha o prosazení výlučnosti každé z těchto substancí má spíše komerční, než věcné pozadí. Zásadním problémem je to, že není k dispozici žádná spolehlivá metodika analýzy hlavní složky a doprovodných nečistot. Není dokonce k dispozici ani metoda spolehlivého stanovení atomové hmotnosti (v realitě 3D), takže dodnes neexistuje odhad atomové hmotnosti ani u Eleuteria, ani u ORME! Neznáme-li přesné složení komerčních preparátů na bázi Eleuteri či ORME, nastupuje problém se standardizací léčivého účinku a tím i nejistota v dávkování těchto látek. To je dost dobrý důvod k nejvyšší opatrnosti.
Když se na počátku stvoření světa začala vytvářet prvotní hmota kondenzací čistě duchovní energie do fyzičtější formy, nebyla její matrice narušena lidskými myšlenkami a nízkými emocemi. To byla skutečná Prima Materia. Tato substance se nachází jen v o něco nižší oktávě než prapůvodní substance Quinta essentia, od níž pochází stvořený svět.
Tyto, dosud se v přírodě vyskytující formy Prima Materia, se od běžných atomů těžkých prvků liší tím, že jisté aspekty Prima Materia, podle Thotha, existují pouze ve formě „éterického atomu“, který Tehuti nazývá Iropiyum. K pochopení celého obrazu vlastností Prima Materia musíme mít možnost vstupu do šesté a vyšší dimenze, leč tuto možnost zatím nemáme a tak můžeme pozorovat pouze deformovaný obraz matrice Prima Materia v té formě, jak se promítá do reality 3D. Je to něco podobné tomu, když na dno čistého a čile proudícího potoka položíte obraz malovaný na skle. Bude to stále týž obraz, ale budete jej vnímat zcela jinak, než když jste jej prohlíželi na vzduchu..
Iropiyum dosud neumíme ani zjistit, ale ani popsat současnými vědeckými metodami. Thoth tvrdí, že hlavní rozdíl mezi substancí vyráběnou Davidem Hudsonem (ORME) a přirozeně se vyskytujícími prachovými Eleuteriem z Baileyho lokality u Mt.Shasta spočívá v tom, že éterická molekula Eleuteria vznikla přírodní fúzí zlata kontaminovaného menším množstvím iridia, rhodia a kovů platinové skupiny, než je mělo primární zlato ze kterého vznikla Hudsonova substance ORME. ORME, mající mnohem vyšší podíl substance vzniklé fůzí jader rhodia a iridia, pracuje na vyšší energetické (duchovní) úrovni reality a tím ohrožuje stabilitu nižších úrovní matrice DNA.
Mnohem bezpečnější je používání tinktury připravované z léčivky známé jako Chamae Rosa (bot: Chamaebatiaria millefolium), sbírané na lokalitě u Mt. Shasta.
Pokračujeme-li ve “vaření alchymického vejce s Rebisem”, mění se postupně barvy sublimátu přes oranžovou, žlutou, červenou, šedou, černou až na sytě rubínovou s výraznou fialovou fluorescencí. Tato poslední barva je znamením, že proces Velkého díla je u konce a adept získal Quinta essentia. Podle informací o P. Baileyho a R. Hudsona, se jim podařilo některé barevné verze Eleuteria či ORME získat v přirozeném stavu i na jimi objevených lokalitách a tyto barevně odlišné verze základní substance se odlišují i ve svých účincích. Podrobnější údaje nalezne zájemce v (http://www.energeticnutrition.com/hi/hi.html):
Etherium Gold - Monatomické bílé prachové zlato (ORME,mfkzt)
Etherium Pink - pro ozdravění srdce
Etherium Red - zlepšení rezonance pole srdce a mozku
Etherium Black - jasnost, vnímání a kreativita
Aultherra - DNA aktivátor
Shamir - Probuzení starověkých (genetických) vzpomínek
Chamae Rosa - Tonizuje a očišťuje tělo.
Když slábne pole naší životní energie a ztrácíme synchronizaci s přirozenými rytmy Přírody, náš život ztrácí energetickou rovnováhu a tělo ztrácí schopnost odolávat nemocem. Tuto situaci řeší Etherium substance pro posílení harmonie těla a mysli.
Co je to vlastně “monoatomické zlato”?
Zborcení časoprostoru vlivem “exotické substance”
Alchymistům je dávno známo, že lze cestovat časoprostorovým kontinuem tak, že se jistou skupinou „exotických substancí“ aktivuje rozpad (anihilace) hmoty a uvolněná energie neelektromagnetického typu (energie Zero) vytváří rotující energetický vír otevírající tunel v časoprostoru, kterým lze cestovat v čase i do velmi vzdálených oblastí Vesmíru. Od technologie Montauk se tato technologie odlišuje v podstatě pouze používáním již zmíněné „exotické hmoty“, takže je i technicky jednodušší a snáze dostupná. Aktivní roli při tom hraje jednak energie uvolňovaná ze zmíněného exotického materiálu, jednak vlastní vědomí cestovatele, které určuje polohu cíle, rychlost rozevírání časoprostoru a intenzitu rotujícího paprsku energie. Matematicky ani fyzikálně tuto technologii zatím zřejmě nikdo není schopen popsat a oficiální věda tyto možnosti pohybu prostorem považuje za pouhou fantazii. První vlašťovku představuje kompilační práce Dr. Iony Millerové.
Manipulace s prostoročasem začíná být v několika posledních letech předmětem intenzivního studia, které inicioval článek mexického matematika Miguela Alcubierra, uveřejněný v květnovém čísle vědeckého časopisu Classical and Quantum Gravity (1994). Autor ve svém článku říká:
"Ukazuje se, že časoprostor lze modifikovat způsobem, který dovolí kosmické lodi cestovat libovolně velkou rychlosti pomocí čistě místní expanze prostoročasového kontinua za kosmickou lodí a zborcením prostoročasového kontinua před ní a to rychlostí větší než je rychlost světla.“
Připomíná to technologii "Warp Time" ze známých sci-fi seriálů. O několik měsíců později se objevuje další článek z pera Dr. Michaela Spira, s titulem "Space-time Hypersurfing", ve vědeckém časopise American Scientist, Vol. 82, stránky 422-3, z řijna 1994. V této studii Dr. Szpir dokazuje, že ve warpovém módu se kosmická loď ve skutečnosti vůbec nepohybuje. Alcubierrova koncepce tedy neznamená zhroucení Einsteinovy teorie, podle níž žádný objekt se nemůže pohybovat rychleji než světlo. Teoreticky by zrychlení bylo mimořádné, ale skutečná rychlost by byla nulová. Byla by to forma rychlého a snadného cestování v minimálním čase a s minimální spotřebou energie (paliva) na to, aby se nezbytný kus prostoročasového kontinua zdánlivě pohnul před plavidlem a byl přesídlen za něj a tak došlo současně k jeho smrštění a rozepnutí. Alcubierr v článku vysvětluje, že ke zhroucení časoprostoru je potřebná jakási "exotická substance", která by generovala energii schopnou toto zhroucení vyvolat.
Vědecký redaktor britské BBC News Science, Dr. David Whitehousek dodává:
„Myšlenka Dr. Alcubierra je založena na fyzikální koncepci prostoru plného energie. Prostor má tvar, který může být za jistých okolností zdeformován hmotou. Hvězdná loď nesoucí exotickou substanci jednoduše představuje bublinu mezi dvěma deformacemi časoprostoru, vyvolanými touto exotickou hmotou.“
Ale co je to "exotická substance", o které Alcubierre hovoří? Musí to být hmota mající méně než nulovou gravitaci. Dr. Szpir „exotickou substanci“ popisuje jako:
"Hmotu mající zvláštní vlastnosti, způsobující koncentraci záporné energie, na rozdíl od normální pozitivní hmoty představující koncentraci pozitivní energie, ze které je vytvořen tento svět s lidmi, planetami a hvězdami".
Stojíme tedy před dvěma otázkami:
1) Dochází skutečně ke zhroucení časoprostoru tak, jak o tom hovoří Dr. Alcubierre a Dr. Szpir?
2) Existuje opravdu ona zmíněná „exotická substance“, jestliže ano, co to je?
V knihách Světlo z dávných věků a zejména v Alchymii a theurgii Svatého ohně, jsem se touto problematikou zabýval, takže nyní pohovořím pouze o nejdůležitějších aspektech. Energie získávaná starověkými Adepty rozpadem hmoty v procesu alchymické fúze těžkých jader, má mnoho jmen a ne vždy máme jistotu, že jde o jednu a tutéž energii, protože nejsou nikdy definovány způsobem používaným v současnou vědeckou fyzikou energií.
Nejčastěji se setkáváme s hinduistickým podvojným symbolem božské dvojice „Šiva-Šaktí“, představující spojení mužského tvořivého a ničivého aspektu boha Šivy (Nataraja), vyjádřeného jeho kosmickým tancem "tandava", s duchovním a stabilizujícím ženským principem laskavé milující Matky Vesmíru – bohyně Šaktí (Parvati).
Definice exotické substance je rovněž všeobecným problémem současné vědy a filosofie a každý badatel o ní má svou vlastní představu. Dr. Hal Puthoff, ředitel Institute for Advanced Studies (Austin, Texas) tvrdí, že tento „exotický“ prostředek je efektivním supravodičem v širokém rozsahu teplot a MFKZT je právě tou exotickou substancí mající schopnost deformovat časoprostor.
Dr. Alcubierre tvrdí, že "exotickou substancí je každá hmota, která se projevuje méně než nulovou (tedy zápornou?) gravitaci, tedy hmota mající zvláštní vlastnosti díky koncentrovaném obsahu záporné energii, na rozdíl od normální pozitivní hmoty jež tvoří lidi, planety a hvězdy“.
Touto exotickou hmotou schopnou deformovat časoprostor, je bílé prachové zlato (WPG), tedy umělá substance egyptskými alchymisty označovaná skupinou hieroglyfů čtených jako souhlásky mfkzt. Předmětem důkladného utajení i dnes je otázka, jakým způsobem z „exotické substance“ uvolníme energii a z ní vytvoříme přesně směrovaný energetický vír, schopný otevření červí díry?
Z několika set vraků havarovaných mimozemských strojů, získali US Air Force 9-10 téměř nepoškozených plně funkčních strojů. Nenašli žádnou motorovou sekci, žádné řídící systémy, žádné kabelové systémy, pouze několik křesel, malý polokulovitý reaktor o průměru asi 30 cm a na spodní palubě je umístěno několik válcovitých nádob naplněných i silně fluoreskujícími krystaly neznámého složení. U starších typů strojů (t.zv. typ Adamského), vedly od reaktoru rozvody dutých kabelů, podobných těm které se používají v rozvodu vysokofrekvenčních radiových vln. Tyto kabely byly připojeny k otočným diskovým zrcadlovým parabolickým zářičům, umístěným na spodku stroje, které před mechanickým poškozením chránily polokulovité příklopy. Modernější konstrukce mimozemských strojů tyto zářiče nemají, ale kontejnery s krystaly jsou zavěšené v jednom bodě, takže jsou otočené o 1800 . Energie, vzniklá rozpadem „exotické substance“ nacházející se v reaktoru, je zachycena krystaly v nádobách (generátory gravitace) a přeměněna na energetický vír, jehož směr je určen náklonem kontejneru, nebo u staršího typu letounu náklonem parabolického zářiče. S jistotou nevím jak se prakticky řeší iniciace a regulace rychlosti rozpadu „exotické substance“ v reaktoru. Dostupné indicie naznačují, že se iniciace provádí nejspíš paprskem koherentní energie (např. laserem).
Zdroj: jitrnizeme.cz
Pokud chcete ocenit naši práci, můžete ZDE