Zasvěcení lidská a sluneční - 12. kapitola
Dvě odhalení
1. Odhalení „Přítomnosti“.
2. Uzření „Vize“.
3. Použití Žezla, působícího na:
a) těla,
b) centra,
c) kauzální tělo.
4. Složení přísahy.
5. Předání „Tajemství“ a Slova.
Tyto body jsou uvedeny v určeném pořadí, a to mějte na paměti, že jejich pořadí není určené náhodně, neboť vede zasvěcovaného od odhalení k odhalení, až k vrcholnému stupni, kdy mu zůstane svěřeno jedno z tajemství a jedno z pěti slov moci, otevírajících mu přístup k různým úrovním se všemi jejich evolucemi. Tohle vše směřuje k popisu pěti hlavních částí, na které se přirozeným způsobem zasvěcovací obřad dělí. Ať si studující všimne, že každý z těchto pěti stupňů je sám o sobě kompletním obřadem skládajícím se z podrobnějších částí.
Nyní přistoupíme k jednotlivým bodům, seznámíme se s každým heslovitě a pamatujme, že slova pouze omezují a uvězňují pravdivý význam.
Odhalení „Přítomnosti“
V posledních dobách cyklu svých inkarnací člověk žongluje s dvojicemi protikladů a díky rozlišování se stává vědomý si skutečnosti a neskutečnosti. V jeho mysli vzrůstá realizace, že sám je nesmrtelným Bytím, věčným Bohem a částí Nekonečna. Stále více zřetelnější se stává spojení mezi člověkem ve fyzické rovině a tímto vnitřním Řídícím principem, až do velkého odhalení. Pak přichází v životě chvíle, kdy člověk stojí vědomě tváří v tvář vůči svému skutečnému „Já“ a ví, že je tím „Já“ opravdu a ne jenom teoreticky. Uvědomuje si Boha uvnitř, ale ne díky slyšení nebo obrácení pozornosti na řídící a kontrolující vnitřní hlas, který zveme „hlasem svědomí“. Tentokrát poznávání přichází díky spatření přímé vize. Člověk reaguje již nejen na to, co slyší, ale také na to, co vidí.
Je známo, že prvními smysly, rozvíjejícími se v dítěti, jsou sluch, dotek a zrak. Dítě si všímá zvuku a obrací hlavu v jeho směru, pak cítí a dotýká se, a nakonec - vědomě vidí. Tyto tři hlavní smysly koordinují osobnost. Jsou to vitální smysly. Chuť a vůně se objevují později, ale můžeme žít i bez nich a, jestli budou u člověka absentovat, nemá to prakticky vliv na jeho kontakty ve fyzické rovině. Na cestě vnitřního, to jest subjektivního rozvoje - je ta samá postupnost.
Sluch : Reakce na hlas svědomí, který vede, řídí a vládne. Týká se období striktně přirozené evoluce.
Dotek : Reakce na řízení nebo vibraci a poznávání toho, co se nachází ve fyzické úrovni v pozadí oddělené lidské jednotky. Zahrnuje to periodu postupného duchovního rozvoje – Zkušební stezku a Učednictví až ke bráně iniciace. Občas se člověk dotkne toho, co je vyšší než on sám, stává se vědomý „doteku“ Mistra, vibrace Duše a skupinové vibrace.. Směřuje tak k záležitostem vyššího já a skrze dotýkání se neviditelných věcí přivyká jim.
Zrak : Nakonec se zjevuje vnitřní vidění, které je vyvoláno iniciačním procesem, které není ničím jiným než rozpoznáním schopnosti, která existovala vždy, ale nebyla rozpoznaná. Stejně jako dítě, které má od narození zdravé oči, musí přijít den, kdy zaznamenáme, že vědomě rozeznává to, co vidí – taktéž člověk, rozvíjející se duchovně. Prostředek vnitřního zraku je vždy zde, ale rozlišování většině až doposud chybí.
Toto „vidění“ je pro zasvěceného prvním velkým krokem iniciační ceremonie a všechny její jiné stupně musí počkat, dokud se neprojeví. To, co je rozlišováno se liší u každé iniciace a může být shrnuto následujícím způsobem:
Vyšší já (Duše) – odraz Monády, je trojicí, tak jako všechno jiné v přírodě, a odráží v sobě tři aspekty božství, obdobně jako samotná Monáda na vyšší úrovni zrcadlí tři aspekty Božství: vůli, lásku-moudrost a aktivní inteligenci. Proto:
Při první iniciaci zasvěcený si uvědomuje třetí a nejnižší aspekt Duše – aspekt aktivní inteligence. Prožívá tváří v tvář projevení ohromného Slunečního anděla (Pitri), který je jím samým – jeho opravdovým „Já“. Ví již mimo všechny minulý pochybnosti, že projev inteligence je tou věčnou Bytostí, která od věků demonstruje svou moc ve fyzické úrovni skrze jeho postupné lidské inkarnace.
Při druhé iniciaci je tato ohromná Přítomnost viděná jako dvojnost, jejíž jiný aspekt před ním září. Uvědomuje si, že tento zářivý Život, spojený s ním samotným, je nejen inteligencí projevující se činností, ale původně taktéž láskou-moudrostí. Slučuje své vědomí s tímto Životem a sjednocuje se s ním tak, že ve fyzické úrovni se tento Život projevuje prostřednictvím osobnostního já. Život je viděn jako sebevyjádřující inteligentní láska.
Při třetí iniciaci Duše stojí před zasvěcovaným jako dokonalá trojice. „Já“ je známo nejen inteligencí, aktivní láskou, ale odhaluje se též jako základní vůle, záměr, se kterým se člověk okamžitě ztotožňuje. Ví, že v budoucnosti tři světy nebudou pro něj nic znamenat, budou chápany jako sféra pro aktivní službu – ztvárněná v lásce k uskutečnění záměru ukrytého od věků v srdci Jáství. S tímto záměrem, nyní již odhaleným, může nyní inteligentně spolupracovat a tedy zrát.
Tato hluboká odhalení září před zasvěcovaným v trojité podobě:
Jako zářící, andělská existence , kterou vidí vnitřním zrakem se stejnou přesností úsudku, jako člověk stojící tváří v tvář jinému členu lidské rodiny. Ohromný sluneční Anděl, který ztělesňuje skutečného člověka a je jeho vyjádřením na úrovni vyšší mysli, je doslova jeho božským rodičem, „Strážcem“, který sebe po dobu dlouhých inkarnačních cyklů odevzdával v oběti, aby člověk mohl existovat.
Jako zářící ohňová koule , spojena se zasvěcovaným stojícím před ní magnetickým paprskem ohně, který proniká všemi jeho těly a končí uvnitř centra fyzického mozku. Tento „stříbrná šňůra“ jak je dost nepřesně jmenováno v Bibli, která podává popis jejího uvolnění po ztrátě fyzického těla vyzařuje z centra srdce Slunečního anděla, spojuje tak srdce a mozek – tu ohromnou dualitu, projevující se v tomto slunečním systému, lásku a inteligenci. Tato ohnivá koule je obdobně spojená s mnoha dalšími, náležejícími k té samé skupině a paprsku. Je tak doslovným faktem, že na vyšších úrovních jsme všichni jedno. Jeden život pulsuje a cirkuluje vším, provázán ohnivými tepnami. A to je částí odhalení přicházejícího k člověku, který stojí v „Přítomnosti“ a má (okultně řečeno) otevřené oči.
Jako mnohobarevný Lotos o devíti plátcích . Plátky jsou uspořádány ve třech kruzích dokola středu ze tří těsně skládaných plátků, chránících „Klenot v Lotosu“ - jak ho zvou Knihy východu. Je to Lotos neobvyklé krásy, pulzující životem a zářící všemi barvami duhy, a v průběhu prvních tří zasvěcení se postupně odhalují jeho tři kruhy plátků. A v době čtvrtého zasvěcení iniciovaný stojí před ještě větším odhalením, učí se totiž tajemství toho, co je uvnitř centra poupěte. V souvislosti s tím, třetí zasvěcení se liší od dřívějších dvou, protože díky moci Hierofanta postaveného ještě výš než Bodhisatva, zasvěcený se poprvé kontaktuje s elektrickým ohněm čistého Ducha, který je skrytý v srdci Lotosu.
Všechny slova, takové jako „Sluneční anděl“, „ohnivá koule“ a „lotos“, zahalují jistý aspekt ústředního tajemství lidského života. Bude zjevné jedině pouze pro ty, kteří mají „oči k vidění“. Mystické významy těchto obrazných formulací se mohou jevit spíše jako nástraha nebo dát vzniknout nedůvěře u člověka, který je bude chtít příliš materializovat. Myšlenky nesmrtelného bytí, božské Entity, velkého centra ohnivé energie a úplného rozkvětu evoluce, jsou obsaženy v těchto termínech a tak se mají chápat.
Při čtvrté iniciaci je zasvěcený přenesen do Přítomnosti toho aspektu svého „Já“, který je zván „Jeho Otcem na Nebesích“. Ocitá se tváří v tvář vlastní Monádě, té čisté duchovní esenci na předposlední nejvyšší rovině, která je pro Duši nebo vyšší já tím, čím Duše je pro osobnost, to jest pro nižší já.
Monáda vyjádřila sebe sama na mentální úrovni skrze Duši v trojité podobě, ale nyní jsou všechny aspekty mysli, jak tomu my rozumíme, nepřítomné. Sluneční anděl, se kterým jsme se doposud setkávali, ustoupil. Forma, skrze kterou fungoval (tělo já, neboli tělo příčinné), se ztratila. Nezůstalo nic kromě lásky a moudrosti a této dynamické vůle, která je nejvýznamnější charakteristikou Ducha. Nižší já splnilo svůj úkol služby záměrům Duše (vyššího Já) a zůstalo vyřazeno. Stejně Duše sloužila záměrům Monády a již není více potřebná. Zasvěcený se úplně osvobodil od obou a je schopen spojení s Monádou, tak jako se dříve učil spojení s Duší. Zbytek svých projevů ve třech světech jím bude řízen pouze vůlí a záměrem, vlastním zasvěcením. Sám si bude vytvářet svoje projevené tělo a tak volit (uvnitř karmických omezení) svůj vlastní čas a dobu. Karma, o které se tady zmiňujeme, již není karmou osobní, ale planetární.
V této čtvrté iniciaci se spojuje s milujícím aspektem Monády, v páté s aspektem vůle a tak doplňuje svá spojení, reaguje na všechny nutné vibrace a je mistrem v pěti úrovních lidské evoluce.
Dále v době třetího, čtvrtého a pátého zasvěcení si též uvědomuje „Přítomnost“, která zahrnuje rovněž jeho duševní Bytost – jeho vlastní Monádu. Vidí svou Monádu sjednocenou s Planetárním Logem. Přes kanál své Monády spatřuje ve větší škále ty samé aspekty (které Monáda ztělesňuje) a Planetární Logos vdechující Ducha do všech Monád na svém paprsku je tímto odhalen. Téměř nelze slovy vyjádřit tuto pravdu a záležitosti týkající se svazku mezi bodem elektrického ohně, tj. Monádou a pětiramennou hvězdou, odhalující zasvěcenému Přítomnost Planetárního Loga. Toto je pro průměrného člověka, pro kterého je tato kniha napsána, prakticky nepochopitelné.
Při šesté iniciaci zasvěcený, vědomě konající jako milující aspekt Monády, je dosahuje (prostřednictvím svého „Otce“) k ještě rozsáhlejšímu odhalení. Spatřuje Hvězdu, která obklopuje jeho planetární hvězdu, tak jako viděl předtím hvězdu, obklopující jeho vlastní malinkatou „Jiskru“. Tímto způsobem přichází k vědomému kontaktu se Slunečním Logem, uskutečňuje v sobě Jednotu veškerého života a projevů.
Toto poznání se rozšiřuje ještě víc při sedmé iniciaci, kdy oba aspekty Jediného života se pro osvobozeného Budhu stávají skutečnostmi.
Tak je zasvěcený gradující posloupností kroků přinesen tváří v tvář ke Pravdě a Bytí. Pro hloubavého studujícího bude zjevné, proč toto odhalení „Přítomnosti“ musí předejít všechny další odhalení. Vyvolává v mysli zasvěceného následující základní uvědomění:
Jeho víra trvající dlouhé věky je potvrzenou, naděje a víra se sami spojily v jím zjištěný fakt. Víra se změnila ve vidění, a věci neviditelné jsou viditelné a poznané. Nemůže již více pochybovat, protože díky vlastnímu úsilí se stal vědoucím.
Jeho jednota s bratry je prokázaná a uvědomil si tu nezrušitelnou vazbu, která ho spojuje všude s blízkými. Bratrství již není teorií, ale potvrzeným vědeckým faktem a stejně nesporným, jako různorodost lidí ve fyzické úrovni.
Nesmrtelnost duše a skutečnost světů neviditelných je pro něj něčím prokázaným a potvrzeným. Zatímco před zasvěcením byla tato víra založena na krátkodobé, prchavé vizi a na silném vnitřním přesvědčení (výsledku logického zdůvodnění a postupně rozvíjející se intuici), nyní se opírá o zření a o rozlišování a rozpoznává nade všechny pochybnosti svou nesmrtelnou přirozenost
Uvědomil si význam a pramen energie a může začít ovládat sílu s vědeckou přesností a směrováním. Ví, odkud jí čerpá, spatřil její zdroje, které jsou přístupné. Dříve o její existenci pouze věděl, používal jí poslepu, a někdy i nemoudře. Nyní se na ni dívá přes vedení „otevřené mysli“ a může moudře spolupracovat se sílami přírody.
Takto mnohými cestami odhalení „Přítomnosti“ vytváří u zasvěceného určité dopady a proto Hierarchie považuje toto odhalení jako nutný úvod pro všechny další.
Odhalení Vize
a) jeho Duše,
b) jeho duševní skupiny,
c) skupiny jeho paprsku,
d) jeho Planetárního Loga.
V tomto čtverém chápání je zobrazováno pozvolné uskutečnění, které se stává jeho součástí v procesu těchto čtyřech zasvěcení předcházejících konečné vysvobození.
V první iniciaci si uvědomuje svou roli, relativně nevelké, kterou má sehrát v osobním životě, počínaje od chvíle odhalení až do druhé iniciace. Tato role může zahrnovat ještě jeden nebo více životů. Zná trend, jakým by se měl ubírat, a do jisté míry si uvědomuje svou účast ve službě rasy. Vidí plán jako celek v rozsahu týkajícím se jeho samotného, nepatrnou mozaiku v hlavním vzoru, a stává se vědomým si toho, jak může sloužit – se svou rozumovou individuální myslí, vybaveností, talentů duševních a jiných – a také co by měl dokázat, než bude moci znovu stanout v Přítomnosti a přijmout další rozšířené odhalení.
V druhé iniciaci je mu ukázána role, kterou by měla sehrát jeho duševní skupina ve globálním schématu. Stává se více informovaný o různých skupinových jednotkách, ke kterým je skutečně přidružen, uvědomuje si, jaké to jsou osobnosti, pokud jsou vtěleny na zemi, a spatřuje některé karmické svazky mezi skupinami, jednotlivci a jím samotným. Získává rovněž jistý vhled do speciálního úkolu skupiny a její vztah k jiným skupinám. Může nyní pracovat s větší jistotou a stává se stále jistějším v jednání s lidmi na fyzické úrovni. Může totiž pomáhat jak jim, tak i sobě s vyrovnáváním karmy, a tak je dovést dříve ke konečnému osvobození. Vztahy ve skupině jsou uspořádané – plány a záměry mohou být podporovány inteligentněji. Vzrůstající stálost skupinových vztahů způsobuje sladěné konání ve fyzické rovině a moudrá shoda v záměru, jehož výsledkem je zhmotnění vyšších ideálů a přizpůsobení síly způsobem podporujícím konec evoluce. Po dosažení jistého stupně, jednotlivci tvořící skupinu se již naučili pracovat společně a vzájemně se povzbuzovat. Mohou nyní pokračovat dalším rozšířením poznáni a z toho vyplývající podpořenou schopností pomáhat jiným.
V třetí iniciaci je zasvěcenému odhalen účel pod-paprsku toho paprsku, ke kterému sám přísluší, a na kterém se nachází jeho Duše. Totiž všechny duševní jednotky se nacházejí na nějakém pod-paprsku paprsku Monády. Toto poznání se uděluje zasvěcovanému proto, aby ho aktivovalo k zaručenému nalezení paprsku své Monády (cestou nejmenšího odporu). Tento pod-paprsek souvisí s jeho proudem energie mnoha skupin Duší a proto iniciovaný poznává nejen svou duševní skupinu a její inteligentní záměr, ale rovněž mnoho dalších skupin obdobně složených. Jejich spojená energie směřuje k jasně definovanému cíli.
Po určitém seznámení se ze skupinovými vztahy a po rozvinutí schopnosti práce s jednotlivci ve skupině, zasvěcovaný hned poznává tajemství podřízení se skupiny společnému dobru souboru skupin. Ve fyzické úrovni se to bude demonstrovat jako schopnost moudré, inteligentní a harmonické spolupráce s mnoha různými typy a jako schopnost spolupráce na velkém plánu a uplatňování širokého vlivu.
Část plánu Planetárního Loga je před zasvěceným odhalená. Vize zahrnuje odhalení plánu a záměru týkajícího se celé planety, ačkoliv zůstává ještě zahalená v souvislosti k tamtěm plánům a jejich planetární souvztažnosti.
Toto vede iniciovaného sérií odstupňovaných realizací k portálu čtvrté iniciace. Až po úplném oproštění iniciáta od všech omezení tří světů a prolomení všech pout limitující karmy je jeho vize značně rozšířená. A mohli bychom říci, že poprvé si zasvěcený uvědomil rozměr planetárního záměru a karmy uvnitř schématu. Protože jeho osobní, nevýznamná karma, je již vyrovnána, může soustředit svůj zájem na odčinění planetární karmy a obrátit pozornost na dalekosáhlé plány Velkého Života, který zahrnuje všechny menší životy. Přichází nejen k úplnému rozpoznání záměrů a plánů všech evolucí jeho vlastního planetárního systému (to jest zemského), ale též v rozosahu jeho chápání se nachází planetární systém, které je naším zemským doplňkem a polárním opozitem. Uvědomuje si vzájemné příbuzenství, existující mezi těmi dvěma schématy a je mu odhalený jejich rozsáhlý, dvojí záměr. Zasvěcený se dovídá, jak se tento dvojí záměr musí stát sjednoceným plánem. Od té doby věnuje všechnu svou energii planetární spolupráci, podpořené prací na obou těchto ohromných evolucích na naší planetě: lidskou a dévickou. Vztahuje se to na přizpůsobení, a graduální aplikaci energie k povzbuzení různých království v přírodě, aby skrze míšení všech sil přírody vzájemným působením energie mezi oběma schématy bylo možno vývoj urychlit. Tímto způsobem plány Slunečního Loga, jak jsou vykonávány skrze dva Planetární Logoi, mohou být dokončeny. Proto taky manipulace sluneční energií v drobném měřítku stává se nyní privilegiem zasvěceného. Je mu umožněna účastnit se nejen koncilu jeho vlastní Hierarchie, ale má dovoleno vstoupit do komnat, i když zástupci jiných planetárních systémů zasedají s Pánem Světa a s dvěma velkými vedoucími, kteří stojí v čele dvou velkých oddělení.
V průběhu páté Iniciace vize zasvěceného přivádí k stále více rozšířenému rozhledu a je viděno třetí planetární schéma, tvořící s druhými dvěma jeden z trojúhelníků síly, vyžadovaných ke konání mimo sluneční evoluce. Obdobně jako všechny projevy získávají dvojnost a trojnost zpět ke konečné syntéze, tato schémata, která nejsou ničím jiným než středisky síly v těle Slunečního Loga, konají zprvu jako oddělené jednotky, žijící svým vlastním celistvým životem, a potom jako dvojice, skrze souhru sil některých dvou schémat, takto pomáhají povzbuzujíc a doplňujíc jedno druhé, a konečně jako sluneční trojúhelník – síla cirkulující od bodu k bodu, od centra k centru, až se tato energie nakonec spojí a zesyntetizuje a trojice začne pracovat společně v jednotě.
Když adept na pátou iniciaci může pracovat v linii s příslušnými plány tří Logoi, kooperujících s nimi jak čas plyne stále schopněji, tehdy je připraven přistoupit k šesté Iniciaci, která ho připustí do ještě vyšších konkláve. Stane se účastníkem nejen v planetárních zasedáních, ale také má dovoleno se účastnit se, pokud jde o záměry ve sluneční soustavě.
V průběhu šesté Iniciace nejúžasnější vize úplné série je jeho. Vidí celý sluneční systém jako celek, a obdrží odhalující krátký náčrt, který k jeho úžasu otevírá porozumění základního záměru Slunečního Loga. Poprvé zře jeho plány jako celek ve všech jejích rozvětveních.
V době sedmé Iniciace vize adepta proniká za neproniknutelný kruh slunečního prstence a spatřuje to, co si dlouze uvědomoval jako základní teoretický fakt, a to je, že náš Sluneční Logos je obsažen v plánech a záměrech ještě větší Bytosti a že náš sluneční systém je pouze jedním z mnoho center sil, skrze které se projevuje kosmická Bytost mnohonásobně větší od našeho vlastního Slunečního Loga vyjadřujícího sebe sama. V těchto vizích je jeden ohromný záměr, který je základem všeho: - odhalení základní jednoty a odkrytí těch vnitřních vztahů, které – když je pozná – stále více budou zasvěceného vést k službě v sebeodříkání a učiní ho pracovníkem směrujícím k syntéze, harmonii a prvotní jednotě.
Při ceremonii Zasvěcení proces otevírání očí Zasvěcenému, aby viděl a uvědomil si, dělí se na tři části, které jednako jsou pouze částmi jednoho procesu:
1. Minulost. Před zasvěceným se rozvinuje jeho minulost. Vidí sebe odehrávajícího mnohé role a poznává, že všechny jsou pouze gradujícím směřováním jeho sil a schopností ke stavu, kdy může být on se svou skupinou nápomocný. Podle druhu iniciace vidí sebe a identifikuje se:
a) se sebou samým ve mnoha dřívějších životech,
b) se svou skupinou ve skupinách dřívějších životů,
c) se svým duševním paprskem, jak se vylévá skrze mnohé cykly,
d) se svým Planetárním Logem, jak konal v minulosti skrze mnoho evolucí a království v celém schématu,
a tak dál, dokud se iniciovaný neztotožní s minulostí jediného života, proudícího skrze všechny planetární schéma a evoluce slunečního systému. Vzbuzuje to v něm rozhodnutí odčinit karmu, a poznání (díky vidění minulých příčin), jak je to třeba učinit.
2. Současnost. Odhaluje se mu to, co představuje specifický úkol k provedení v době menšího cyklu, se kterým je svázán. To znamená, že vidí nejen to, co se ho týkalo v jakémkoliv životě, ale rovněž – že ví, co je tou bezprostřední částí plánu (obsahující snad několik drobnějších cyklů, nazývaných životy), kterou Planetární logos chce vidět dokončenou. Tehdy může říci, že poznal svou práci mimo všechny protiřečení, a že může aplikovat sám sebe pustit do práce, když ví jistě: proč, jak a kdy...
3. Budoucnost. Tehdy, pro jeho povzbuzení, je mu udělen obraz konečného uskutečnění nádhery mimo veškerý popis, s několika orientačními body indikujícími hlavní kroky k ní. Během okamžiku vidí nádheru, jaká bude, a cestu zářící krásy, rozsvěcující se stále více až k dokonalému dni. V dřívějších stupních vidí nádheru jeho duševní skupiny. Později uviděl zář vylévající se z paprsku, které nesou na svých hrudích dokonalý synové člověka, určité barvy a typu. Ještě později jím probleskla dokonalost této ohromné Bytosti, která je jeho vlastním Planetárním Logem. Až do konečného odhalení dokonalosti všech krás a záře, obsahující všechny další paprsky světla – slunce září v plné síle, sluneční Logos v okamihu dokonání svého účelu.
Zdroj: Alice Bailey & Djwhal Khul "Initiation, Human and Solar"
© Preklad: Alina Motyková, Lydie Chytrová, Ludmila Kaletová, Yezid, PH
exkluzívne.cez.okno
Rozebereme nyní pět stupňů iniciačního obřadu následujícím způsobem:
Pokud chcete ocenit naši práci, můžete ZDE