Zasvěcení lidská a sluneční - 11. kapitola

Účastníci mystérií

Chtěli bychom tady ukázat v jasnějším světle to, co bylo dříve sděleno, určit důkladněji a více detailněji role účastníků a průběh ceremonie. V této etapě, přemýšleje o projednávaných mystériích, bystrý badatel by si měl pamatovat tyto věci:

• Měl by se snažit, aby to, co je zde sdělováno, vysvětloval kategoriemi duchovními a ne materiálními nebo ve tvarech. Projednáváme totiž výlučně subjektivní aspekt, tj. aspekt vědomí projevu a to je to, co je za formou předmětů. Přesné pochopení této skutečnosti ochrání studenta před přílišným chaosem.

• Pakliže uvážíme fakta skutečné a reálné v mentální úrovni, to je v úrovni, ve které se konají všechna vyšší zasvěcení, ale tyto skutečnosti se ve fyzické úrovni nezhmotňují a nejsou projevy fyzické úrovně. Článkem, spojujícím tyto dvě úrovně, je kontinuita vědomí, kterou zasvěcený v sobě rozvinul a která mu ulehčí převádění jevů a dění skrze fyzický mozek do roviny subjektivního života.

Potvrzení těchto jevů a důkaz přesnosti sdělovaných vědomostí se projeví následujícím způsobem:

• V éterických centrech a skrze ně. Tato střediska budou silně stimulované a díky jejich vlastní a vzrůstající energií, umožní zasvěcenému vykonat na Stezce služby víc, než kdy o tom snil. Jeho sny a ideály se nestanou možnými, ale skutečnostmi v projevu.

• Fyzická centra, jako například epifýza a hypofýza se rychle rozvinou a zasvěcený si uvědomí probuzení „siddhi“, tj. sil duše ve vyšším významu tohoto slova. Bude si vědomý procesu jejich ovládnutí a zasvěceného užívání. Uvědomí si metody kontaktu s duší a správné řízení síly.

• Nervová soustava, prostřednictvím které se projevuje citové tělo, to je astrální přirozenost, se stane vysoce citlivou, a přitom silnou. Mozek se bude stávat stále rychleji naléhavým převodcem vnitřních podnětů. Tento fakt je významnou skutečností a proto, když se tento význam stane všeobecně více známým – vyvolá revoluci v postoji vychovatelů, lékařů a jiných ohledně rozvoje nervových systémů a léčby nervových poruch.

• Okultní paměť. Konečně si zasvěcený bude stále více uvědomovat vzrůst vnitřního rozvzpomínání, aneb „okultní paměti“, to jest co se týká práce Hierarchie, a zvláště jeho účasti v celkovém plánu. Když proto zasvěcený, který se okultně rozvzpomíná ve svém probouzejícím uvědomění, nalezne v ceremoniálu v sobě všechny tyto projevy zesíleného vzrůstu a vědomé realizace, tehdy je pro něj opodstatněna a prokázána pravdivost jeho vnitřní sebedůvěry.

Nemělo by se zapomínat, že tato vnitřní odůvodněnost má cenu a význam pouze pro zasvěceného. On sám ho musí zevnímu světu dokázat životem věnovaným službě a vynikající prací. Vyvolá tím v okolních spolupracovnících uznání, které se projeví v posvěceném soutěžení a zesílené snaze kráčet toutéž stezkou jako on, poháněn vždy tímtéž motivem – službou a bratrstvím, a ne sebezveličováním nebo z důvodu egoistických zisků. Mělo by se rovněž pamatovat na to, že jestli vše uvedené je pravdivé ve vztahu k práci, tak tím víc je to pravdivé ve vztahu k samotnému zasvěcenému. Iniciace je věcí přísně osobní s universálním aplikováním. Spočívá na vnitřních dosaženích iniciovaného. Sám ví, kdy zasvěcení nastalo a nepotřebuje nikoho, aby mu o tom říkal. Rozšíření vědomí, zváno iniciace, musí zahrnout fyzický mozek, jinak je bezcenné. Tak se to děje v menším, každodenně prožívaném rozšíření vědomí, zvaném „učením se“ toho nebo jiného, a týkajícím se chápání fyzickým mozkem oznámené skutečnosti, nebo pochopené okolnosti – a tak se to taky děje u většího rozšiřování vědomí, které je důsledkem mnoha menších.

Mohlo by se rovněž stát, že lidé, působící na fyzické úrovni, jsou zaměstnáni službou světu a nepamatují si vůbec – že prošli procesem zasvěcení, a kromě toho v předešlém nebo dřívějším životě mohli obdržet první nebo druhou iniciaci. Je to způsobeno prostě nedostatečným „přemostěním“ životů, ale může to taky být z důvodu zásadního rozhodnutí Duše. Někdy je člověk schopen lépe odčinit určitou karmu a vykonat nějakou práci pro Lóži v průběhu některého pozemského života, pokud není svázán okultními zájmy a mystickou introspekcí. Mezi lidskými syny je nyní mnoho takových, kteří přijali první iniciaci, a nemnoho takových, kteří prošli již druhou, ale nejsou si toho vědomi. Stav jejich center a nervového ústrojí je důkazem pro ty, kteří mají schopnost vnitřního vidění. Jestli zasvěcení je přijato poprvé v nějakém životě, tehdy vzpomínka na to se táhne až do fyzického mozku.

Zvědavost nebo obyčejný dobrý život nepřivede člověka k Portálu Zasvěcení. Zvědavost, z důvodu vzbuzování silných vibrací v nižší přirozenosti člověka, ho spíše oddaluje, místo přibližuje cíli jeho zájmů. Obyčejný dobrý život, pokud není spojen s úplným obětováním pro jiné, se zdrženlivostí, pokorou a nezúčastněností velmi jedinečného druhu, může člověku nanejvýš posloužit k vybudování si dobrých těl, použitých v jiné inkarnaci, ale neposlouží prolomení barier, zevních a vnitřních, a nepřekoná protichůdné síly a energie, které stojí mezi „dobrým“ člověkem a obřadem zasvěcení.

Stezka učedníka je obtížná, ale ještě těžší je kráčet po Stezce zasvěcení. Zasvěcený je pokrytý jizvami z bitev, vítězem v nejednom těžko vyhraném boji. Nemluví o svých úspěších, je příliš zaměstnán svým bezprostředním úkolem. Nepoukazuje na sebe, ani na to, čeho dosáhl, chrání tak dílo, které vykonal před přiřčením malosti. Pro svět však bude vždy vlivným člověkem, vládcem duševní síly, vtělením ideálů, pracovníkem pro dobro lidí, kterého přínos budou uznávat příští generace. Je jedním z těch, kdo navzdory těmto ohromným úspěchům je svou generací zřídka pochopen, většinou je pastvou zlých jazyků a to, co činí, je nesprávně vykládané. Na oltář altruistické služby věnuje vše: svůj čas, peníze, vliv, reputaci a všechno to, co svět považuje za důležité, a – jako konečný dar – věnuje často svůj život, a později pouze zjistí, že ti - kterým sloužil – nestojí o jeho dar, pohrdají jeho sebezapřením a titulují ho nelichotivými jmény. Ale zasvěcený se o to nestará. Má schopnost vidět do budoucnosti a ví, že síla, kterou vytvořil, bude v pravý čas vést ke splnění plánu, a také ví, že jeho jméno a úsilí jsou zapsány v archivech Lóže a že „Tichý Strážce“ nad věcmi lidí vše zaznamenal.

Planetární bytosti

Co se týče osobností, které se účastní iniciačních ceremonií, musíme začít s těmi, které zveme Planetárními Bytostmi. Týká se to těch Ohromných Bytostí, které po dobu planetární manifestace zaštiťují, nebo přebývají s naším lidstvem. Je jich nemnoho, protože většina těchto Velkých stále častěji přechází na jinou vyšší práci, až jejich místa mohou zaplnit a jejich úkoly vykonávat členové naší zemské evoluce, oba, Dévové i lidé.

Mezi těmi, kteří jsou bezprostředně svázání s naší Lóží Mistrů a jejími různými odděleními na planetě, můžeme vyjmenovat následující Bytosti:

„Tichý Strážce“ - tato Ohromná Bytost, která je informujícím životem planety a které vztah ke Pánovi Světa, to je k Sanatu Kumarovi je stejný, jako vztah Duše k nižšímu já člověka. Jistou představu o vysokém evolučním stupni této Ohromné Bytosti můžeme získat pouze porovnáním evolučního rozdílu mezi průměrným člověkem a dokonalým adeptem. Z úhlu pohledu našeho planetárního schéma není nic vyššího než tento velký Život, který odpovídá osobnímu Bohu křesťanů. Na fyzické úrovni koná skrze svého zástupce – Sanata Kumaru, který je ohniskovým bodem jeho žití a energie. Zahaluje celý svět svou aurou. V bezprostředním kontaktu s touto Ohromnou Bytostí jsou pouze ti adepti, kteří dosáhli již páté zasvěcení a jsou v průběhu dosahování dvou příštích, šestého a sedmého. Jednou v roce v době svátku Vesak, sílou povolenou Pánem Světa, vysílá Pán Budha shromážděnému lidstvu dvojitý proud energie: první plynoucí od „Tichého Strážce“ doplněnou druhou více soustředěnou energií Pána Světa. Tuto dvojitou energii Budha vylévá v požehnání lidem, shromážděným na tuto slavnost v Himalájích a skrze shromážděné tato energie následně teče na všechny národy, lid a rasy. Všeobecně možná není známo, že v době krize v průběhu Velké války, Hierarchie naší planety rozhodla, že je nezbytné pozvat na pomoc „Tichého Strážce“. Byla použita ohromná mantra, sílou které můžeme dosáhnout Budhu, zavolat o pomoc a podporu Planetárního Loga. Při poradě, které se zúčastnili: Planetární Logos, Pán Světa, jeden z Budhů Činnosti, Budha, Mahačohan a Manu (jména jsou sděleny podle řady relativního stupně evoluce), bylo rozhodnuto, že než bude proveden zásah, je třeba vývoj událostí pozorovat trochu déle, protože karma planety by mohla být opožděna, kdyby konflikt skončil příliš brzy. Jejich důvěra, že lidé si sami budou schopni poradit s existujícími podmínkami, byla správná, a intervence se ukázala zbytečnou. Porada se konala v Šambale. Zmiňujeme se o tom, abychom ukázali, s jakou pozorností Planetární Bytosti pozorují záležitosti lidí. Je totiž doslova pravdou, v okultním významu, že „ani vrabec nespadne, aniž by svým pádem na sebe neupozornil“.

Někdo se zeptá – proč Bodhisatva nebyl na zasedání? Bylo to z důvodu, že války patří do pravomoci konání Manu, a členové Hierarchie se zajímají striktně pouze o to, co je jejich záležitostí. Mahačohan, který je ztělesněním principu inteligence, to je manas, se účastní všech zasedání. Další ohromný konflikt se bude týkat oblasti náboženství a Bodhisatva s ním bude úzce provázán. Jeho Bratr Manu – tím z něho bude relativně vyňat a bude pokračovat ve svých záležitostech. Ale přitom existuje velmi úzká spolupráce mezi všemi odděleními Hierarchie a to bez ztráty energie. Díky jednotě vědomí těch, kteří se osvobodili ze tří nižších úrovní, všechno to, co vyjde najevo v jednom oddělení, je známo i v ostatních.

Protože Planetární Logos se zajímá pouze o poslední dvě iniciace, které nejsou povinné tak jako prvních pět, co slouží záměru nezvětšovat jeho práci. Tyto iniciace jsou přijímány v budhických a átmických úrovních, kdežto prvních pět v úrovni mentální.

Pán Světa, Jediný Zasvěcující, kterého Bible zve „Předek Dnů“ a v hinduistických písmech Prvním Kumarou. Sanat Kumara je ten, který ze svého trůnu v Šambale v poušti Gobi předsedá Lóži Mistrů a drží ve svých rukou opratě všech tří oddělení. V některých písmech je nazýván „Nejvyšším Obětováním“, jeho volbou je dohled nad evolucí lidí a dévů tak dlouho, dokud všichni nebudou okultně „zachráněni“. Rozhoduje o „povýšeních“ v různých odděleních a kdo je vhodný k převzetí uvolněných postů. Čtyřikrát ročně se schází se všemi Čohany a Mistry a opravňuje, co je třeba provést do dalších cílů evoluce.

Někdy se setkává se zasvěcenými nižších stupňů, ale pouze v dobách ohromných krizí, kdy dává nějakému jednotlivci příležitost přinést mír a ukončit konflikt, a zažehovat zář, pomocí které se zničí příliš rychle krystalizující formy a uvězněný život se následně osvobodí.

V stanovených obdobích roku a v době svátku Vesak se členové Lóže setkávají a scházejí pod vedením Pána Světa ze třech důvodů:

1. Aby se prostřednictvím Budhy setkali s Planetární Sílou.
2. Aby dodrželi plán čtvrtletních setkání.
3. Aby připustili k ceremonii zasvěcení všechny ty, kteří v různých stupních již jsou pro ni připravení.

V průběhu roku se konají ještě tři jiné zasvěcovací ceremonie:
1. Pro menší iniciace – které vede Bodhisatva – všichni v oddělení Mahačohana a v jednom ze čtyřech menších paprsků, to je paprsků vlastnosti.
2. Pro větší iniciace, v jednom ze třech hlavních paprsků, to je paprsků aspektu. Jsou to první dvě iniciace vedené Bodhisatvou.
3. Pro vyšší tři iniciace, během kterých sám Sanat Kumara ovládá Žezlo.

Pán Světa je přítomen u všech těchto zasvěcení, ale ve dvou prvních zaujímá obdobný postoj jako Tichý Strážce, tehdy když Sanat Kumara přijímá přísahu u třetího, čtvrtého a pátého zasvěcení. Jeho moc teče vpřed a záblesk hvězdy před zasvěcením je znamením jeho souhlasu, ale tváří v tvář ho zasvěcený vidí teprve v době třetího zasvěcení.

Zajímavá je role tří Kumarů, tj. Budhů Činnosti při zasvěcení. Představují tři aspekty jednoho aspektu postavy a jsou žáky Sanata Kumary. Ačkoliv jejich úkolů je mnoho, různí se a týkají se primárně sil, energií přírody a směru budování organizací, mají živý kontakt s uchazečem o zasvěcení v takové míře, jak každý ztělesňuje sílu anebo energii jedné ze tří vyšších podúrovní mentální úrovně. Proto při třetí iniciaci jeden z Kumarů přenáší tuto energii do příčinného těla zasvěcovaného, která zničí podstatu třetí podúrovně a tak zapříčiní částečné zničení tohoto vozítka. Při čtvrté iniciaci jiný Budha Činnosti přenáší sílu druhé podúrovně a u páté síla první podúrovně je obdobně převzatá zvyšujícími atomy příčinného vozítka, způsobuje konečné vysvobození. Úkol, prováděný druhým Kumarou sílou druhé podúrovně, je v tomto slunečním systému v souvislosti s duševním tělem nejdůležitější a způsobuje jeho úplný rozpad, kdežto konečná aplikace rozptyluje jednotlivé atomy, které tvořily toto tělo.

V průběhu iniciačního obřadu, kdy zasvěcovaný stojí před Pánem Světa, tyto tři ohromné Bytosti tvoří trojúhelník a uvnitř jeho siločar se nachází zasvěcovaný. Během prvních dvou iniciací, když Bodhisatva plní úkol Hierofanta, Mahačohan, Manu a Čohan, jsoucí dočasně zástupci druhého oddělení, úřadují obdobně. A během dvou nejvyšších zasvěcení tři Kumarové, zvaní „esoterickými Kumary“ tvoří trojúhelník, ve kterém zasvěcovaný stojí tváří k Planetárnímu Logu.

O výše uvedených skutečnostech se zmiňujeme ze dvou důvodů: za prvé, abychom čtenáře seznámili s jednotou metod a za druhé, abychom potvrdili, že rčení „jak nahoře – tak dole“ je v podstatě okultní skutečností.

Při finále se dvou posledních iniciací účastní rovněž mnoho členů Hierarchie, kteří jsou – jestli to tak můžeme říci – mimoplanetárními Bytostmi, působícími mimo hustý fyzický a éterický okruh naší planety. Jejich striktní výpočet je nepotřebný. Sanat Kumara je nadále Hierofantem, ale sám planetární Logos celebruje tento obřad hodně esoterickým způsobem, protože oba jsou tehdy spojeni do jedné Identity, projevující její různé aspekty.

Ukončuje toto krátké prohlášení, stačí říct, že průběh stávání se zasvěceným má dvojitý následek: znamená totiž vždy přesun některého z adeptů nebo zasvěcených na vyšší stupeň nebo jiný úkol s příchodem nějaké lidské bytosti, která je v procesu dosažení. A proto tento proces je věcí ohromné důležitosti, umocňující činnost skupiny, její loajalitu a jednotné úsilí. Mnoho totiž může záviset na tom, jestli na vysoké místo moudře připustí správného člověka a vyznačí mu místo v komorách koncilu Hierarchie.
 

Vedoucí oddělení Hierarchie

Manu.
Bodhisatva.
Mahačohan.

Jak již bylo řečeno, tyto tři ohromné Bytosti představují trojnost veškerého projevu. Můžeme to vyjádřit v následující formě. Pamatujte, že vše v něm se týká subjektivity, svázáno je proto s evolucí vědomí, a zejména s vývojem sebeuvědomění člověka.