Gershom Scholem

Počátky kabaly

Gershom Scholem (1897 - 1982) byl profesor kabaly na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a je považován za zakladatele kabaly jako vědního oboru. Byl prvním člověkem, který se o kabalu začal zajímat na seriózní úrovni a dokázal, že kabala není judaismu cizí, ale naopak je jeho integrální a živoucí součástí. Jeho práce spočívala především v důkladném studiu tisíců kabalistických spisů, z nichž se velká část dochovala pouze v manuskriptech. Gershom Scholem se domníval, že počátky a kořeny kabaly je třeba hledat v gnostickém hnutí v pozdním starověku na blízkém východě. Již tehdy se měla mystika dostat do určitého názorového napětí s oficiálním judaismem, které se ovšem v židovství podařilo překlenout (na rozdíl od křesťanství, kde gnostické sekty jako kataři nebo bogomilové byly vyvražděny). Určité gnostické prvky (znaky dualismu) je možné vysledovat ve středověkých kabalistických dílech jako Bahir nebo Zohar. Scholem byl ve své době jeden z mála lidí zabývajících se kabalou, který zpochybnil tradiční tezi o autorství těchto textů. Právě v této době (11. - 13. století) se měla židovská mystika začít nazývat kabalou - tradicí.

Gershom Scholem (1897-1982), jeden z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století, v tomto díle podrobně analyzuje původ a raná stádia vývoje kabaly, což je bezesporu jednou z nejobtížnějších a nejdůležitějších otázek náboženských dějin judaismu. Popisuje rozličné proudy, které dokážeme rozlišit u nejstarších kabalistů, počínaje prvním nástupem kabaly v knize Bahir zhruba v polovině 13. století. Přitom seznamuje čtenáře s různými náboženskými a obecně historickými faktory působícími v době, kdy kabala usilovala o svou krystalizaci. Ve svých "Počátcích kabaly" Scholem sleduje především gnostické a novoplatónské vlivy na raně kabalistické myslitele. Kabala v tomto období svého vývoje vychází dle Scholema ze tří hlavních center: z Provence, Kastilie a Gerony.

Počátky kabaly začínají analýzou knihy Bahir, díla, jež dle Scholema pochází z mystického okruhu vedeného Jicchakem Slepým v Provence, třebaže se též domnívá, že některé vrstvy tohoto díla mohou mít původ v některých neznámých židovských gnostických skupinách. Přesuneme-li se do Kastilie a Gerony, kabala se stále aktivněji staví do pozice alternativní teologie k racionalistické filosofii. Scholem zastává názor, že geronská škola nebyla nezávislou entitou, ale spíše pokračováním dřívějšího kruhu v Provence, z nějž vyšel Bahir.

Naše hodnocení: 10/10