Odhalená kabala #7: Shoda formy

Lekce představená americkému televiznímu kanálu, Shalom TV

Anthony Kosinec

V naší poslední lekci jsme se učili o zástěně (Masach) - hlavním nástroji dosažení v metodě kabaly. A abychom to rychle shrnuli, zástěna je záměr přijímat s cílem věnovat Stvořiteli. Tedy bytost v sobě vytváří kvalitu, podobnou kvalitu ke kvalitě, která ji obklopuje; rovnocennost formy s vlastností, atributu věnování vně jí. Tedy se její přijímání stává aktem dávání.

Také jsme se učili, že se veškerý pohyb ve vyšší realitě, v duchovních světech, děje pouze jako výsledek tohoto zákona rovnocennosti formy. Mohli jsme si představovat, že tento zákon je nějakým druhem mystické či magické věci, nějakým druhem inovace, novelty, ale není to jen něco vymyšleného mudrci kabaly. Ve skutečnosti je to princip. Zákon, který vládne celému univerzu, všemu, co vidíme. Existuje v přírodě. Je to jednoduše tak, že nám mudrci ukazují na to, že toto je metoda, jíž se vyvíjíme, rosteme, pohybujeme, a můžeme dosáhnout cíle stvoření.

V této lekci se na zákon rovnocennosti formy podíváme trochu blíže. Uděláme to tak, že se podíváme na článek napsaný Baal HaSulamem. Je to vlastně část článku. Je to z Matan Tóry (Předání Tóry - předání instrukcí Světlem). A je to v sekci zvané Jednající Inteligence.

Co řekli kabalisté, že každý jedinec je povinen porozumět kořenu své duše, znamená že úloha bytosti, nejvíce vytoužená a plná naděje, je svázání se se Stvořitelem, jako ve verši: „a svázat se s Ním"; a Mudrci to interpretují jako svázání se s Jeho Atributy, stejně jako On je milosrdný, tak ty....a tak dále.

Říká tu „každý jedinec je povinen porozumět kořeni své duše." Jinými slovy to není jen, že někdo udělá rozhodnutí, že se svážou kořenem své duše, je to tak, že se celý systém skládá z pohybu, vycházejícího z Myšlenky Stvoření, která člověkem hýbe do bodu, kde porozumí kořenu své duše.

Způsob, jímž Myšlenka Stvoření - což je stvořit bytost a naplnit ji rozkoší - způsob, kterým funguje v universu a ve stvoření, je vyjádřen skrze zákon rovnocennosti formy. Na tomto zákonu tedy pracuje celek přírody. Takže je zde neustálý tlak v našem prostředí a v každém prostředí univerza, a je tu konstatní síla vyrovnat vnitřní tlak s vnějším tlakem a dojít do stavu rovnováhy s nimi, takže přijdeme do stavu odpočinku a pohodlí. Toto je jednoduše zákon, který funguje pořád.

Mohli byste o kabale přemýšlet jako o fyzice duchovního světa a takto nám na toto poukazuje, abychom to mohli začít vnímat a pracovat s tím. Ale tento zákon funguje také v normálním vesmíru a můžeme se na podívat skrze přírodní vědy. Například astrofyzikové nám říkají, že bylo materiální univerzum iniciováno obrovskou explozí - velkým třeskem - a od toho bodu dál jsou všechny akce ve vesmíru v podstatetě druhem vyrovnávání této síly, dokud nenajde stav, který je nehybný. Takže všechny síly v univerzu pracují takovým způsobem, aby došly do rovnovážného stavu. 

V našem světě je tento zákon striktně dodržován a můžeme to vidět na různých úrovních života, různých úrovních, které v našem světě existují.

[Tony kreslí]

Například na nehybné úrovni vidíme, že je tu pohyb sil tektonických plátů, či pohyb počasí, větru a vody, jedno s druhým neustále hledající vyvážený stav. A vidíme také, že rostliná úroveň tento zákon    poslouchá tím, že absorbuje věci, které potřebuje od světla, což je vně jí, skrze nějaký druh foto-elektrického procesu, chemického procesu, či pohybu minerálu v ní druhem hydraulických sil, které jimi pohybují jejím stonkem stem a jejími listy.

V živé úrovni - zvířatech - vidíte pohyb zvířat do oblastí, kde je jídlo a všechny vhodné věci pro jejich přežití. Pokud se změní vnější síly a podmínky, je tu neustále uspořádávání dokud s nimi nedojdou do aligment.

Ale na lidské úrovni tento zákon ekvivalence formy nedodržujeme, protože nežijeme v prostředí, jako je prostředí nehybné, rostliné a živé úrovně. O ty už je postaráno. Tyto věci jsou již dokonalé; již podle tohoto zákona pracují. A lidská úroveň...jsme proti zákonům, o kterých nemáme ponětí a nevíme, jak tyto zákony dodržovat.

[Tony kreslí]

Takže lidská úroveň, což není intelektuální a fyzické lidské zvíře, ale část stvoření samotného se považuje za spojenou k vrchním silám, není zahrnuta involved v dodržování těchto fyzických vyjadření ekvivalence formy, ale musí se naučit, jak dodržovat zákon rovnocennosti formy v duchovním světě, což je její prostředí.

Podívejme se na prostředí, ve kterém skutečně žijeme.

Svět, který obkloupuje lidskou úroveň je založen na přesně stejném principu přírody, ale je to úplně jiný řád přírody, protože lidská úroveň je úrovní pcoitů, myšlenek a záměrů, a jsou zde zákony a síly, které na nás působí, jež jsou této podstaty.

[Tony kreslí]

Zde je prostředí, v kterém se nacházíme. Je zde pole vlivu, a toto pole vlivu se nazývá „Stvořitel." Stvořitel na nás působí prostředkem sil, a tyto síly jsou vyjadřovány jako zákony. Tedy jsou povinné. Přichází k nám od Stvořitele, a jeden každý z nich je jeden z 613 sil či zákonů. Tyto zákony jsou zákony lásky; jsou to zákony věnování; jsou to záměry vůči bytosti.

Zde, v tomto poli, je bytost, plus další úrovně života pod bytostí - úrovně 1, 2 a 3, o kterých jsme mluvili předtím. Uvnitř bytosti existuje něco jako tlak či síly, které se musí srovnat s vlivem, přicházejícím od Stvořitele, a ty se nazývají „touhy."

Uvnitř bytosti, lidské úrovně bytosti, je 613 přání. Zákon rovnocennosti formy znamená, že se vnitřní touha či tlak musí srovnat, tedy přijít do ekvivalence, formy a rovnováhy s touhou, která se vztahuje k této síle od Stvořitele. [Tony ukayuje na kresbu] A do stupně, do kterého nejsme jako tyto síly, 613 skutečných zákonů pro lidskou úroveň, do stupně, kdy nejsme jako toto, my, a všechny úrovně života pod námi trpí, věci jdou k horšímu. Do stupně, do kterého se srovnáme, takže uspějeme v nalezení rovnocennosti formy a v tom, stát se stejnou věcí jako je záměr za tímto zákonem, najde veškerý život, včetně bytosti samotné, homeostázi homeostazis. Člověk, lidská úroveň nachází homeostázi uvnitř tohoto pole a dosahuje rovnocennosti s ním, stává stejnou se jako 613 zákonů.

Všechny tyto zákony, které ovlivňují jak úrovně pod námi, tak ty ve vztahu k člověku, pokud se s tímto bytost dokáže srovnat, se zékonem přírody, srovnává se také se Stvořitelem Samotným, protože kabalisté nám říkají, že hodnota a Gematrie mezi slovem pro přírodu (Teva v hebrejštině) a slovem pro Boha (Elokim) je 86, myšleno, že jsou stejnou věcí; vztahují se jak k lidské úrovni, tak ke každé jiné úrovni pod člověkem.

Toto může vypdat mechanicky, je to trochu mechanické vysvětlení, ale jelikož lidé opravdu necítí, jak naše vnitřní stavy ovlivňují úrovně života pod námi, a ani to nemusíme cítit, vše co potřebujeme, je být si vědomi našich stavů vnímání, a jak pracují ve vztahu ke světu kolem nás, tedy k lidem kolem nás, k situacím, k situacím našeho života. A toto je to, o čem skutečně je vyrovnání vnitřního tlaku touhy a vnějšího tlaku zákona.

V příběhu Hosta a Hostitele jsme se naučili, že způsob, jímž můžeme vnímat, co tyto zákony jsou a srovnat se s nimi, se nesmí zabývat darem, tedy událostí samotnou, ale Dárcem - co je myšlenkou za událostí a okolnostmi, ve kterých se v jakémkoliv daném okamžiku nacházíme, a jaký je náš přístup k nim? Zdá se to jako velmi obtížná věc k provedení, ale tento proces, jak to můžeme vnímat, již v přírodě existuje a my se pouze musíme naučit si všímat, jak to pracuje, a udělat to.

Vraťme se k Baal HaSulamovu článku Jednající Inteligence. Jak jej čteme, snažte se s pojit s autorovou myšlenkou a jeho pocitem a obzvlášť se snažte spojit s myšlenkou a pocitem za tím, proč vám toto vysvětluje expressing.

Jednající Inteligence

Vysvětlím to cestou ilustrace: sledujeme, že v každém skutku, vykonaném ve světě, lne a zůstává v tom skutku samotná mysl, jenž jej vykonala; takže ve stole vnímáme dbalé řemeslo truhláře a jeho ovládání řemesla, ať velké či malé, protože v čase své práce ji hodnotil svým poznáním a inteligencí, takže ten, kdo tento skutek prozkoumá a bude přemýšlet o mysli v něm skryté, si uvědomí, že je od svého zahájení svázán s myslí, která jej udělala, tedy že jsou v podstatě sjednocené.

Ve všem, co se v tomto světě objevuje, můžeme vidět, že je za tím myšlenka. Jednoduše to nepovstává z ničeho. Že je ve světě, který před námi vidíme definitivně řemeslník. A z tohoto fyzického příkladu víme, že záměr, tedy kvalita práce, péče, co to je, co bylo zamýšleno pro naše použití, může být cítěn dokonce i v nejjednodušších věcech. Je to to, co nazýváme kvalitou. Je to vnímání ne toho, že to je drahý či jednoduše krásný předmět, ale že když se na něj opravdu podíváte, to, co vnímáte, je záměr za touto věcí; kvalita mysli, kvalita touhy dát nám předmět či okolnost krásy circumstance of beauty.

Můžeme se podívat na fyzický předmět a možná budeme oslepeni jaho opaque kvalitou, ale do stupně, do kterého si přejeme cítit a znát a stát se (takovými) jako ta věc za ním, to je, „Chci vědět co byla zkušenost mého přítele, tedy, chci vědět, co tím umělec myslel, chci cítít poselství, které je tím opravdu míněno intended." Pokud jen vezmu předmět tak jak je, nemohu porozumět ničemu, ale pokud se na předmět podívám, mohu cítit mysl umělce, řemeslníka.

Tady přeskakuju. A pokračuje a říká:

A proto, když někdo přemýšlí o vykonané práci jeho přítele, a rozumí inteligenci, kterou v této práci použil, pak jsou na jednoho síle a inteligenci účastni oba stejně; jsou teď v podstatě sjednoceni jako muž, který narazí na svého milovaného přítele na trhu, a obejme ho a políbí ho a rozdělit je nemožné díky velikému svazku mezi nimi.

Jinými slovy, pokud je člověk, který tuto myšlenku za dáváním vnímá, s myšlenkou v kontaktu, je v kontaktu s přesně stejným bodem původu, z něhož se předmět a záměr za ním vynořily. A svázal se se svým přítelem za předmětem, za událostí. Tedy, „Ó, rozumím, co tím umělec myslel, necítím ideu, kterou mi sdělil, zdálky, ale jsem s tou ideou svázán; jsem jeden s myslí toho, kdo ji zamýšlel.

A proto, obecně řečeno, tento aspekt Inteligence, o které mluvíme, je silou (a Inteligencí), která se nachází mezi Stvořitelem a Jeho stvořeními, je to intermediary (mezi Stvořitelem a bytostí), tedy vyzářil jednu jiskru spark Inteligence, díky níž se k Němu vše vrátí.

Všechny tyto věci, které jsou nám představovány jako fyzické occurences události, jako vnitřní pocity, jako vjemy, jako touhy, jako naplnění, všechny tyto věci, které se jeví být vně nás, jsou ve skutečnosti Myslí Stvořitele, tedy Myšlenkou Stvořitele, sdělovanou nám na úrovni, na které ji dokážeme přijmout. Pokud je naším přáním pochopit, proč byla dána, (porozumět) vlastnosti lásky za tím, co je dáno, pak se můžeme svázat s intermediary, se Světlem. Toto je inteligence, vyzařovaná ze Zdroje.

A vzpomeňte si na verš: „Všechny z nich Jsi udělal s moudrostí," tedy stvořil Svou Moudrostí celé univerzum; (tedy svou svou Myšlenkou) a proto, ten kdo merits pochopení cest, jimiž vytvořil univerzum a jeho řád, se jistě sváže s Inteligencí Toho, kdo je zapříčinil, a tak se sváže s Požehnaným Stvořitelem.

Činy Stvořitele nejsou fyzickými věcmi. Vzpomeňte si, prostředí, ve kterém člověk žije, není prostředím fyzických aktů, které jsou již v dokonalé rovnováze se zákony přírody. Prostředím člověka je Myšlenka Stvořitele. To je to, s čím se jedinec může spojit. Můžeme se spojit s příčinou. Svázat se s ní je jednoduše vstoupit do stejné myšlenky a stejného záměru. Poté, co se toto začne dít, nejsme nadále odděleni ve vnějším světě, ve fyzickém světě, ale jsme spojeni s tím bodem, který vše do tohoto světa vyzařuje.

To se děje skrze vztah se Stvořitelem. Je to jako vztah s milencem, s milovaným, v tom smyslu, že když někoho milujete, chcete, aby věděli, kdo jste. Píšete jim malé lístečky; ukazujete jim, co máte rádi, vyjadřujete jim svou myšlenku, takže svázání s vaším milovaným nebude jen na úrovni fyzického, ale za tím, v neuchopitelném místě, které vnímáme jako lásku. Takže tyto neustále události, které se v našich životech odvíjí jsou jako dopisy lásky, zvoucí část Stvořitele, aby k Němu přišla, a naše touha odpověďet na toto volání je nápodobně z místa a pocitu, chtít touto cestou znát našeho milovaného.

A toto je tajemstvím Tóry; je to tak, že všechny Tvorby Stvořitele, které náleží nebo mohou být pochopeny bytostmi… To znamená, vše, co bylo stvořeno, jedno každé vyjádření, které v Tvorbě existuje je jen vyjádřením Stvořitele a bylo namířeno specificky na toto volání k bytosti. Je to vše bytosti přístupné. Jeden každý kousek je zamýšlen být bytostí poznán. Jinými slovy: světy byly stvořeny pro člověka.

A s tímto chápeme, proč nám stvořitel ukázal Nástroj Svého Řemesla craft; potřebujeme (snad) vytvářet světy? Místo toho je z toho, co jsme řekli dříve, zřejmé, že nám Stvořitel Své Příkazy ukázal, abychom věděli, jak se s ním svázat, což je naplnění „a svázat se s Jeho Atributy."

Proč nám umělec ukazuje svou práci? Je to aby nám jeho vnímání, jeho vnitřní pocity a jeho postoj byly přístupné, a ačkoliv právě teď nechápeme, jak byly světy stvořeny, skrze spojení s Myšlenkou Stvořitele, se můžeme pozvednout, abychom znali všechny Jeho zákony, všechny cesty, jimiž se vše, co před sebou vidíme, odehrává, tedy proč to tu je, za jakou úlohou to tu je. Toto reciproční vnímání myšlenky a záměru je způsobem, jímž je vyjadřován zákon rovnocennosti formy na lidské úrovni.

Je to rovnováha mezi vnitřní touhou znát, být naplněn potěšení a skutečným potěšením, které existuje, jediným potěšení, které existuje, což je být znalost Myšlenky Stvořitele, a tento systém je postaven dokonale, aby vytvořil touhu, která jedinci dovolí vejít v tuto rovnováhu.

Opět se k nám připojte.

Zdroj: http://www.kabbalah.info