Kosmická Mise Mayů (11) - Pyramida Cholula, část třetí

20.02.07   Samir Osmanagič

Nacházím se v oblasti pyramidy Cholula. Snažíms e maximálně energeticky propojit na prostředí, které mne obklopuje. Je velká škoda, že o mnohých věcech, které tvoří pevné pilíře lidské historie a které v mnoha případech mohou být varovným mementem pro tuto i příští generace, se prostě nemluví. Po pkrvavém masakru, který ve Střední Americe uskutečnil Cortez bylo zničeno na 360 pyramidálních chrámů (tato čísla se mění, někteří badatelé se domnívají, že šlo o 365 skvostných staveb, tedy tolik kolik dnů v roce definuje Řehořův (Gregoriánský) kalendář jakožto symbol evropského křesťanského světa, jiné výzkumníci jsou přesvědčeni o tom, že těch staveb bylo dokonce na 400 - toto číslo patří mezi posvátné číselné signatury mayské kultury). Na těchto smutných a zoufalých ruinách byl Cortéz rozhodnut vybudovat stejný počet křesťanských kostelů a farností hostící velmi agresivní misijní centra.

Ano, skutečnost je velmi smutná. Chrámy "bezvěrců"  byly zničené. Ale na druhé straně nebyl dodržen ani slib týkající se vybudování křesťanských kostelů.  Všeho všudy jich bylo postaveno kolem sedmdesáti (dodnes jich stojí asi 39) - většina z nich je v současné době stejně ve zcela zdevastovaném stavu. V tomto ohledu je zajímavé, že největší křesťanský kostel byl postaven právě v místě na kterém stojím - v oblasti Cholula. Byl vybudován na kopci, který ve skutečnosti jednou ohromnou pyramidou. O této skutečnosti neměli misionáři pochopitelně ani zdání.

V této lokalitě se k výše uvedené skutečnosti vztahuje jedna legenda. Touto pověstí jsou zaplavování turisti, kteří prochází touto oblastí. Cortéz prý údajně věděl o existenci této pyramidy a nechal ji přikrýt obrovským příkrovem hlíny a kamení proto, aby jí španělští přistěhovalci nezničili.  Bohužel tato historka nemá žádný skutečný historický základ ve skutečnosti byl v dobách dobyvatele Cortéze již mnoho set let pokrytá půdou a ní za tu dobu vyrostl hustý les.

Krátce poté co byla podrobena Cholula postavili  Španělé na vrcholu kopce obří kříž. Ten se ale do necelého roku prakticky celý rozpadl. Španělé tedy instalovali nový kříž, který ovšem zanedlouho dopadl stejným způsobem. Nakonec na tom samém místě vybudovali kostel. Ten za dobu své existence byl celkem třikrát vážně poškozen zemětřesením- naposledy se tak stalo v roce 2001. Nicméně jak vidno si katolická církev myslí stále své a tak pořád dokola tuto stavbu, která se ve skutečnosti nachází na špici obří pyramidy, renovuje a renovuje??  

Pach čerstvé barvy, kterou cítím všude dokola je neomylným znamením.

Ale základová konstrukce pyramidy je rezistentní na zemětřesení více jak tisíc let. Originální stavitelé používali při stavbě těchto ohromných konstrukcí zvláštní desigen  (tzv. "tablero" - je charakterizované obráceným velkým písmenem "T".

Tak jak jsem procházel podzemním tunelovým systémem  uvnitř pyramidy přitočil se ke mně poměrně důvěrně místní průvodce Porfirio a začal mne informovat o chronologii výkopových prací, základů pyramidy a dalších dílčích aktivit. Tyto počáteční informace nás dovedly k následujícímu dialogu:

"Schodiště vedla k základům pyramid", říká?.

"A odsud  se dá dostat ven k jezeru?", ptám se.

"Jezero?", odpoví a zarazí se.

"Ano. Pyramida byla původně vybudována na okraji malého jezera," vysvětluji. Ale nepřichází žádná odpověď.

"Oltáře byli zřejmě často užívané k různým rituálním obětním ceremoniím", pokračuje Profirio,

"Slyšeli jste někdy informace o tom, že tyto oltáře ve skutečnosti sloužily jako nástroje, které měly velmi zajímavým způsobem harmonizovat frekvenci planety Země a Slunce?", namítám.

A opět žádná odpověď. A tak pokračuji sám:

" Porfirio,  pokud byste měli moc rozhodovat tady o té oblasti a pyramidě co byste jako první věc prosadil". Porfirio mi byl sympatický a čekal jsem jak mi na tuto otázku odpoví.

"Určitě bych posílil opory v tunelech tady v podzemí a omezil bych počet turistů".

"A víte co bych udělal já? Zbavil bych se toho kostela nahoře a pak bych kompletně pyramidu renovoval".

Porfirio se na mne šibalsky usmívá.

Má druhá návštěva Mexika ve mne vyvolává zvláštní dojmy a pocity. Především je to pocit méněcennosti té civilizace ke které patřím. Vím, že to není dobré a zřejmě ani správné, nemohu si pomoci, ale prostě to tak je. Zkoumáme kolosální stavby, které jsou schopné po tisíce let odolávat i těm nejsilnějším zemětřesením, zkoumáme tisíce pictoglyfů, které nejsme schopni rozluštit, zkoumáme kultury o kterých nevíme téměř nic. V souvislostí s Mayskou civilizací existuje tisíce a tisíce otázek na které neznáme odpověď.

A Cholula nás nešetří. S každým rokem zdejšího výzkumu před naší mysl staví desítky nových??

Zdroj: MATRIX 2001