Základní tajemství mayského kalendáře

Implodující cyklus nárůstu energie, kulminující v 2012-2013

David Wilcock, ředitel výzkumu, 2. března 2002

Díky pracím dr. S. V. Smeljakova a Y. Karpenko ohledně mayského kalendáře můžeme mít „žhavou stopu“, abychom vědecky dokázali, že v celé sluneční soustavě dochází v této době k základní energetické změně, což podporuje základní spojení mezi místními efekty na Slunci, Zemi a ostatních planetách a vědomím lidstva. Od starodávných dob byly všechny tyto předpovídané změny spojovány s vyvrcholením 25,920 let trvajícího cyklu, známého jako „precese“. V Shift of the Ages demonstrujeme, jak lze tento cyklus pozorovat na dlouhodobé aktivitě Slunce, jakož i na rotaci zemské osy. Ukazujeme také, jak cyklus mayského kalendáře, s délkou 5,125 let, představuje přesně jednu pětinu precesního cyklu. John Major Jenkins demonstroval, že 21. prosince 2012, na koncové datum tohoto cyklu, bude „precesní“ orientace zemské osy přesně zarovnána s centrem galaxie. A nyní dr. Smeljakov a kol. přidali další překvapivé důkazy, v rámci své studie nazvané „Aurická časomíra a mayský kalendář“.

Smeljakovův objev je založen na jeho dřívějších výzkumech ohledně poměru známého jako „phi“ či zlatý řez a jak sjednocuje a koreluje s následujícími fenomény: všemi základními fenomény biologie (buněk a fyziologických rytmů), cyklickými událostmi v botanice (vegetativní cykly atd.), cykly v zoologii (počty dobytka, počty chycených ryb atd.), meteorologickými cykly a počasím, fyzikou a událostmi na Slunci a Zemi, přílivem a odlivem lidských emocí, jak je lze pozorovat na aktivitě finančních trhů (Kondratěvův cyklus a další), historickými událostmi jako války a úroveň populačních cyklů kriminálního chování, zemětřeseními a dalšími velkými cykly přírodních katastrof, náhlými změnami obsahu uhlíku C-14 v letokruzích stromů. Ti, kdo studovali posvátnou geometrii nebo četli mé knihy či knihy dalších ohledně této problematiky, jsou si dobře vědomi významu poměru phi, který má hodnotu 1.6180339. Tento poměr lze snadno pozorovat na vztahu mezi obvyklými „diatonickými“ hudebními frekvencemi a přirozenými rozměry rostoucích bakteriálních shluků, na životě rostlin, zvířat a na lidském těle. Když se provede geometrický nákres, jeví se to jako klasická spirála, kterou často vídáme u mušlí na pláži.

Navíc byl význam phi uchován v mnoha starobylých strukturách po celém světě. Jako poměr to perfektně vyrovnává síly expanze a kontrakce, které lze demonstrovat geometricky nebo matematicky, a spojitost s hudbou ukazuje, že jde o základní charakteristiku chování vibrací. Smeljakov a další tvrdí, že vibrace phi skutečně prostupují samotnou „podstatou“ času a prostoru, díky své inherentní harmonické charakteristice. V naší nadcházející knize Divine Cosmos vysvětlujeme, jak ruští vědci určili, že to, co nazýváme „vesmír“, není prázdné, ale je to naplněno energetickým médiem, o kterém Nikola Tesla říkal, „že se chová jako kapalina ve vztahu k pevným tělesům, a jako pevná tělesa ke světlu a teplu“. Záhady vesmíru, od „plochých“ formací známého vesmíru po anomálie formací galaxií, strukturu a fungování naší sluneční soustavy a dokonce i svět kvantové fyziky lze všechny sjednotit do jediného, koherentního modelu, jakmile toto médium, o kterém se staří Řekové zmiňovali jako o „éteru“, znovu uznáme. Jak bylo uvedeno v naší druhé knize Convergence III, jsou na éteru postavenými modely vysvětleny i další záhady vědomí, života a existence „paranormálních“ fenoménů, a výše uvedený soupis cyklů se spojitostí s phi k tomu, co známe, zcela jistě přispívá, a tento výzkum již byl proveden. Pokud bychom nechali vibrovat kapalinu, pak bychom viděli, že se tam objeví vlny, kdy mezi nimi bude existovat jednoduchý vztah na základě phi. Stejně tak lze vztah phi pozorovat ve vesmíru, jako u cyklů naší sluneční soustavy. Zdá se, že v naší galaxii máme „vlnky“ energie, kterými procházíme v daných časových intervalech, které jsou založeny na phi a kterých si Mayové byli dobře vědomi, což uvidíme v tomto článku.

Smeljakov určil, že celá naše sluneční soustava funguje unifikovaným, harmonickým způsobem, který nazývá „solárně-planetární synchronicismus“ (SPS), a jeho hodnoty jsou ve vzájemném vztahu na základě poměru phi. Tato práce nám umožňuje předpovídat přesnou oběžnou dráhu hypotetické planety „Proserpiny“, která míjí Pluto cca každých 510,9 let (6), a stejně tak sjednotit pohyby asteroidového pásu a různých cyklů solární aktivity se všemi dalšími známými (harmonickými) oběžnými drahami ve sluneční soustavě. Navíc, jak jsme řekli, stejné cykly lze pozorovat u lidského života, a terestrické cykly lze objevit tak, že vezmeme základní časovou jednotku a pak ji necháme expandovat nebo kontrahovat různými exponenciálními mocninami phi, kde phi^0 se rovná 1, phi ^1 je klasický poměr 1.6180339 a phi^-1 je 0.618. obecně nazývá Smeljakov různé mocniny phi „aurickou řadou“ a označuje tuto řadu písmenem F. Takže F je následující geometrická řada: F = (), a tento cyklus lze potenciálně rozšířit do nekonečna, ať již záporným, nebo kladným směrem. Takže abychom viděli tento solárně-planetární synchronicismus v akci, vezmeme daný cyklus v naší sluneční soustavě a posadíme ho do centra aurické řady na phi^0. Jedním příkladem by mohlo být vzít pro tento základní cyklus jeden pozemský rok. Pokud bychom tak učinili, pak bychom objevili, že phi^5 je 11.089, což je velmi blízko uznávané hodnotě 11.07 pozemských let pro základní „sluneční cyklus“.

Tento příklad nám ukazuje, že standardní 11 letý cyklus slunečních skvrn je to, co by Smeljakov nazval „pátou harmonií phi“ zemské oběžné dráhy. Většina lidí by zjevně neočekávala, že bude existovat jakákoliv spojitost mezi těmito dvěma cykly, protože Slunce a planety jsou údajně „oddělené“. V novém modelu jsou velmi dobře integrovány „éterem“. (11) To je pouze jeden z mnoha příkladů, které ukazují, jak naše sluneční soustava funguje coby zázračně sjednocený systém, ale v oficiálních fyzikálních modelech, které vylučují existenci éteru, jsou tato spojení neviděná či ignorovaná. Smeljakov vysvětluje, že většina „harmonie phi“, kterou lze najít ve sluneční soustavě, je založena buď na oběžné dráze Země o délce 1 roku, nebo na základním cyklu slunečních skvrn o délce 11.07 let. Každý z těchto cyklů lze použít jako centrální bod, na jehož základě vypočítáme harmonii phi. Když to uděláme, tak Smeljakov říká, že když vezmeme různé mocniny phi či různé mocniny 2x phi z těchto „semenných“ cyklů času, dostaneme „nejznámější základní periody v přírodě a ve společnosti, od biologie po teologii, včetně ekonomických cyklů“. Doslova zemí otřásající objev dr. Smeljakova, který se týká cyklu v mayském kalendáři, byl založen na podobném procesu, jaký je uveden výše, kde daný časový cyklus s daným počátečním datem je rozdělen do „sekvence intervalů (v rámci něj, které mají) klesající trvání (na základě phi)“. Zde je důležité si zapamatovat, že celý cyklus se zkracuje až do jistého konečného okamžiku na konci cyklu. Ačkoliv lze na „phi“ založené řady F teoreticky prodloužit do nekonečna oběma směry, když se zabýváte řadami, které se ohledně trvání exponenciálně zkracují, cyklus konverguje k jednomu koncovému bodu, a jednoduše to v daném okamžiku představuje stále kratší a kratší časové intervaly. Je to stejné jako u centrálního bodu spirály ulit, která je teoreticky ve své „kroutivosti“ nekonečná, přesto však můžete jasně definovat, kde je konec spirály mušle.

Smeljakov pak udělal to, že aplikoval „aurické řady“ F na cyklus mayského kalendáře. Tím zjistil, že k nekonečnu konvergující bod se bude shlukovat kolem 21. prosince 2012. Jakmile se toto udělá, vidíme, že implodující cyklus „phi“ má jasné dopady na hvězdné objekty v meziplanetárním prostoru a na chování životních forem v čase – a to by mohlo vysvětlit, proč Mayové uvedli, že na konci jejich kalendářního cyklu „čas zkolabuje“. Tyto spojitosti byly dříve intuitivně tušeny a zkoumány Terencem McKennou v modelu „time zero“, ale stále existují rozpory ohledně toho, zda jeho objevy jsou skutečně vědecky fundované. Se Smeljakovým příspěvkem jsou jakékoliv zbývající záhady objasněny a je zaveden mnohem diskrétnější, ověřitelný model, který podporuje základní premisu „implodujícího cyklu“ s centrem kolem r. 2012-2013. Jak jsme řekli, Smeljakov obvykle vezme hodnotu oběžného cyklu Země 1 roku nebo hodnotu cyklu slunečních skvrn 11.07 let, a pak to posadí do středu aurických řad (phi^0), aby určil další cykly.

U mayského kalendáře byl proveden stejný proces, vyjma toho, že byla jako ústřední časová jednotka pro aurické řady použita celková délka mayského kalendáře 5,125.3661 let, a byly pak vypočítány různé „harmonie“ phi, v letech. Pro původ tohoto cyklu byl použit obecně odsouhlasený začátek dne 6-13 srpna 3,113 př.n.l.. A skutečně, Smeljakov nalezl „prudké celosvětové změny“ v bodech každého cyklu, které byly tímto systémem určeny.

Celková řada kategorií, kterou Smeljakov koreloval s aurickými řadami, je následující: globální přírodní kataklyzmata (na Zemi) a fenomény ve vesmíru (supernovy blízkých hvězd naší sluneční soustavě); příchod velkých učitelů lidstva, jakož i vynikajících filozofů a vědců; původ kalendářů (jako systémů pro měření času/prostoru); demografické trendy (určené populací Číny, jako indikátoru světových změn); zformování a interakce celosvětových náboženských/filosofických systémů a států. Celkově můžeme vidět, že zde máme kombinaci kataklyzmatických změn s výraznými dopady na populaci a kvalitu spirituálního vědomí lidstva, kterou bylo možno pozorovat na příchodech velkých učitelů, filosofů a vědců, jakož i formování a interakci nových náboženství a filosofických systémů. Takže když je u cyklu, který má zjevnou spojitost se spirituálním vědomím, pozorována v blízké budoucnosti konvergence k „bodu omega“ o největší energetické intenzitě, máme zde jasný důkaz, že tato událost bude odpovídat celkové hlavní změně v lidském vědomí. To se pak ukáže být doslovným vyplněním různých proroctví o vzestupu, z mnoha různých spirituálních tradic, křesťanství nevyjímaje.

DEMOGRAFIE Aby mohl poskytnout kompletní pozadí za studiemi historie a elegantně vám ukázat celkový nárůst a pokles úrovně populace a vzestup a pád kulturních center, Smeljakov se zaměřil na populační (demografickou) statistiku Číny, protože má přesná data o sčítání lidu, která zůstala zachována za dobu více než 2,000 let. A skutečně zjistil, že všechny hlavní demografické změny v Číně byly soustředěny celkem přesně kolem „horkých bodů“, jak bylo specifikováno aurickými řadami mayského kalendáře. Mezi civilizační fáze, jak je lze pozorovat na aurických řadách mayského kalendáře, patří: 1. Dlouho trvající procesy zahušťování center civilizace; 2. Relativně krátká období zakládání nových kultur v některém z výše zmíněných center; 3. Prudký rozkvět a expanze nových kultur, oddělivších se od „rodičů“; 4. Rychlý a neočekávaný pád a zmenšení nebo zmizení „rodičovských“ civilizací. Protože tyto efekty jsou nyní široce uznávány, můžeme v příštích několika letech skutečně očekávat „spoustu globálních překvapení“ na socio-politické scéně. Dva „bifurkační body“ extrémních změn v r. 2003 a 2008 byly stanoveny na základě studií lokálnějších cyklů planetárního pohybu, jakož i na základě statisticky odhadnutého načasování nejvýznamnějších populačních změn v Číně. Není pochyb, že dramatické změny již po zveřejnění Smeljakovova díla v r. 1999 začaly. Přesnost předpovědí tohoto cyklu je dále posilována faktem, že v prosinci 2000 přesně určil 11. září (v rámci desetidenního okna kolem 16. září) jako „extrémně nebezpečné období“ pro lidstvo, spojené se zřícením letadel nebo jinými haváriemi, a ekonomickými kolapsy a válkou. (7, 8, 9) Tato předpověď obsahovala dokonce i země zapletené do tohoto problému, včetně USA, Izraele a Afganistanu, což bylo zmíněno v časopisu The Mountain Astrologer.

ZEMĚTŘESENÍ Smeljakov také demonstruje korelaci mezi řadami aurického času mayského kalendáře a hlavními zemětřeseními. Před 20. stoletím neexistovala pro měření žádná Richterova stupnice a katastrofičnost zemětřesení byla popisována pouze počtem mrtvých, které zapříčinilo. Národní informační centrum zemětřesení Ruska vytvořilo seznam 21 největších a nejničivějších zemětřesní světa od r. 856 po současnost, a ke všem z nich došlo v rámci jednoho z „horkých bodů cyklu“. Navíc „implozivní“ povahu cyklu je vidět na faktu, že celkového počtu zemětřesní 21 došlo k plným 9 ve 20. století. To silně naznačuje, že konvenční metody předpovídání zemětřesení a analýzy je třeba opustit a vzít do úvahy sjednocenější „éterický“ náhled.

ZÁVĚR Studie dr. Smeljakova a kol. ukazují, že mayský kalendář, jakmile je správně pochopen, nelze považovat za pouhý lineární časový cyklus, ale za ústřední bod pro exponenciální „implodující“ cyklus času, založený na phi. Na základě našeho aktuálního zveřejněného výzkumu cítíme, že tento cyklus načrtává náš pohyb oblastmi progresivně se zvyšujícími éterickými vibracemi v galaxii. Pokaždé, když se dostaneme do nové vrstvy, kde se vibrace kosmického média „energie bodu nula“ zvýší, dojde k přímým a dramatickým fyzikálním efektům. Tento cyklus přímo způsobil poslední tři inverze geomagnetických pólů na Zemi, spolehlivě následovaných extrémně silnými zemětřeseními, a spustil explozi „supernov“ v blízkých oblastech v naší galaxii. Téměř všechna náboženská učení světa vznikla v průběhu jednoho z těchto bodů cyklu, včetně Krišny, Vyasa, Zoroastera, Gautama Buddha, Fu-Si, Lao.Tzu, Konfucia, Pythagora, Platona a dalších, a křesťanství. Prakticky všechny známé staré civilizace vytvořily v té době také kalendáře, včetně Číny, Indie, Iránu, Babylonu, Egypta, Mayů atd. A nyní, díky práci dr. Alekseje Dmitrijeva, jsme také viděli, jak celá sluneční sousta vykazuje známky stále se zvyšujícího energetického náboje. Je naprosto pozoruhodné, že Mayové byli schopní zakódovat tento cyklus do svého kalendáře tak jasně, i se spojitostí nejen lineárního fenoménu precese, ale také exponenciálního fenoménu založeného na „phi“, který má tak patrné energetické dopady jak v materiální rovině, tak v rovině vědomí. Ještě pozoruhodnější je, že tento cyklus bude kvapit vpřed se stále rostoucí intenzitou, až do okamžiku, kdy bude precesní pozice Země přesně zarovnána s centrem naší galaxie. Záhady ohledně toho, jak a proč k tomu mají tyto cykly vztah, budou odhaleny a zahrnuty do naší nadcházející poslední knihy The Divine Cosmos. Zkombinováním efektů geo-kosmických změn a celkovým rozkvětem lidstva v kulturním a spirituálním smyslu vidíme, že jak cyklus pokračuje v exponenciálním zvyšování své energetické míry vibrací k „singularitě“ v r. 2012-2013, můžeme očekávat stále rychlejší zvyšování se lidského vědomí, což povede k diskontinuální mega události, kde „čas a prostor“, jak jej známe, zkolabují. Věříme, že neexistuje žádný důvod se této změny obávat, protože tam, kam směřujeme, je doslovný skok v základních charakteristikách hmoty, energie a vědomí. V našem druhém článku na této internetové stránce nazvaném „A Scientific Blueprint of Ascension“ (Vědecký projekt vzestupu) jsme demonstrovali spojitost mezi těmito energetickými změnami a vývojem života na Zemi.

Práce dr. Vladimira Poponina, dr. Glena Reina a dalších nám ukazují, že naše DNA je ve skutečnosti energetickým „efektem pole“, které se zdá být přirozenou charakteristikou „vibrací“ prostoročasu, který je nyní kolem nás. Jakmile k těmto vnějším energetickým změnám dojde, dojde také ke změnám v životě – a jak jsme demonstrovali v Convergence III, jakmile tyto přírůstky energie dosáhnou kritické hranice, dojde k doslovné transformaci hmoty na vyšší „hustotu“ či dimenzi energie, čímž se stane neviditelnou pro lidi v naší vlastní „třetí hustotě“ či dimenzi. Ačkoliv se to zdá být celkem neuvěřitelné, existuje spousta případů zmizení lidí nebo neviditelnosti, a dalších anomálních efektů u hmoty v přítomnosti energetických polí o vysoké intenzitě. Patří sem efekty „vortexů“, jako ty zdokumentované v Bermudském a Ďábelském trojúhelníku, jakož i méně známé anomálie spojené s tornády. Na základě našeho výzkumu se zdá, že staré civilizace věděly o těchto nadcházejících časech velmi dobře, a mluvily o nich jako o úsvitu zlatého věku lidstva, takového, který jsme si nikdy předtím nedokázali představit. Všem z nás je dána příležitost zažít kolektivní iniciaci, a, jak by řekl Gregg Braden, budeme mít možnost volby vymanit se ze strachu a začít důvěřovat, že nám předaná proroctví jsou skutečně přesná.