Učení Svrchovaného Královského Řádu Draka (3)

22.04.06 Jaroslav Chvátal

I když ve Starém Zákoně nalezneme jména potomstva daného od Caina, ale při bližším zkoumání zjistíme, že se v mnoha případech nápadně podobají jménům potomků jeho nevlastního bratra Setha i když se v různých provedeních rozcházejí. Detailní analýzou zjistíme, že Sethova linie potomstva až po Lamechova syna Noaha byla (naštěstí zrovna ne velmi chytře) vymyšlena biblickými kompilátory, a to proto aby se vyhnuli ukázat pravdivou skutečnost. Je-li tomu tak, pak se muselo cosi přihodit. Muselo jit o něco velmi zásadního a klíčového, když si to vynutilo tak radikální zásah do Cainovi genealogie potomstva. A to "něco" se stalo velikým tajemstvím. V tomto stádiu výzkumu zjišťujeme, že je velmi pravděpodobné, že Jehova varoval Noaha a jeho syny před přijímáním krve - tedy před činem, který se stal dosti zásadním pro pozdější způsob života židovského národa. Souvisí to například s velmi prostým židovským zvykem zcela oprostit od krve maso před vařením a konzumací. Kdežto v křesťanské tradici posvátné spojení masa a krve (červené víno reprezentuje krev) se stalo poměrně běžným zvykem. Jiný symbol "vinná réva" zase symbolizuje rodovou krev čili pokrevní linii.

Další evidovanou anomálií je samotná Cainova manželka. Je třeba se zeptat kdo byl její rodič, když u Adama a Evy, co se této záležitosti týče, máme poměrně jasno? O Cainově manželce se v Bibli mlčí, můžeme pouze vysledovat seznamem Cainových potomků. Je tedy zřejmé, že existovaly velmi důležité informace, které byly v Bibli potlačeny. Můžeme jí ale nalézt mimo ní.

Při troše dobře cíleného hledání zjistíme, že aby byla podpořena čistokrevná linie Cainova, byl oddán s jeho nevlastní sestrou - čistokrevnou Annunaki princeznou "Luluwou". Jejím otcem byl Enki a matkou Lilith - vnučka Enlila. I když v Bibli nenalezneme jméno jeho manželky, nalezneme alespoň jméno jejich mladšího syna Enocha, přičemž starobylé Sumerské záznamy citují jejich staršího syna a královského nástupce Atuna, který bude možná některým spíše známý pod jménem "Etana Kish". Je známo, že Etana byl sycen ze "Stromu Života". Od tohoto okamžiku byla vždy jakkoliv královská linie symbolizována "větvičkami stromu" a starověké slovo pro "uvědomění si" takové linie znělo - "klon" (později metamorfuje ve slovo "klan"). Později byla tato rostlina či strom přetransformována do podoby "révy", a tak "GRA-AL", "Réva" a "Mesiášská pokrevní příslušnost" se stala pevnou součástí literatury následujících věků.

Na základě jejich uměle iniciovaného systému plození se tato královská linie stala elitou v oblasti vědění, kultury, moudrosti a esoterických tradic. V tomto okamžiku je třeba si uvědomit velmi důležitý fakt. Od samého počátku se tato enkláva snažila a dodnes snaží udržet si výhodu před ostatní formou společnosti (Tato výhoda se dotýká především oblasti vědění, moudrosti a netradičních praktických dovedností esoterického charakteru.. Při této příležitosti bych chtěl připomenout, že zdaleka ne každý klasický aristokratický rod patří do jmenované kategorie, kterou si zde snažíme přiblížit.Ve skutečnosti jde opravdu jen o několik větví?).

Výše uvedené samozřejmě platí i pro genetickou stránku. Proto, aby byla udržena maximálně čistá "krev" platili uvnitř takové pokrevní linie přísné podmínky v souvislosti se sňatkem mezi mužem a ženou. To vše plně souhlasí se s tím, že prominentní gen je v posloupné řadě potomku veden v krvi matky. V současné době se této problematice říká "mitochondrální DNA".

A tak byla tato tradice děděna nejen královskými potomky v Egyptě, ale i na mnohých jiných místech světa, např. keltskými skupinami panovníků v Evropě. Opravdový královský majestát byl veden skrze ženu a tak královská manželství byla spojována s nevlastními sestrami a nebo bratranci. Výzkumem zjišťujeme, že hlavní páteřní speciální pokrevní linie o kterou nám jde se počala formovat někdy kolem roku 3500 př.n.l.

Před tím než se dostaneme k detailům rozvíjené problematiky, bylo by dobré zauvažovat nad tím, proč byla ona strategicky důležitá pokrevní linie Cainova a jeho potomků tak zarputile ignorována hebrejskou a křesťanskou církví ve prospěch jeho protějšku - linie Adamovi a Sethovi.

V tomto stádiu výzkumu zjišťujeme, že je velmi pravděpodobné, že Jehova varoval Noaha a jeho syny před přijímáním krve - tedy před činem, který se stal dosti zásadním pro pozdější způsob života židovského národa. Souvisí to například s velmi prostým židovským zvykem zcela oprostit od krve maso před vařením a konzumací. Kdežto v křesťanské tradici posvátné spojení masa a krve (červené víno reprezentuje krev) se stalo poměrně běžným zvykem. Jiný symbol "vinná réva" zase symbolizuje rodovou krev čili pokrevní linii.

Mohlo by se tedy zdát, že moderní křesťanský zvyk je bezděčný návrat k některým velmi vzdáleným rituálním praktikám z období před Noahem, kterým vědomě bránil Jehova. K této době se váže i velmi známý symbol "kalichu", vždy symbolizoval ženské lůno a svým způsobem souvisí s menstruační krví. Krev byla především raně historických koncepcích považována vždy za extrémně vzácnou tekutinu. Toto pravidlo platilo především pro menstruační krev. I když se to z našeho divoce "moderního pohledu" může zdát nepochopitelné mezi našimi předky existovalo skryté vědění a znalosti předávané pouze úzkému počtu jedinců z pokolení na pokolení týkající se právě menstruační krve.

Hovoříme-li o krvi je třeba poznamenat již méně citované krevní spojení s Anunnaki. Jejich krvi se v tradiční terminologii říkalo "Měsíční Substance". V textech šlo zřejměo pokrevní příbuzenství Anunnaki vedené přes Enkiovu sestru Nin - Khursag (Dáma Života). Síla, která byla extrahována z této cizorodé krevní substance byla definována jako nejsilnější ze všech životních sil a byla nazývána "Hvězda ohně".

Jen pro upřesnění bych měl poznamenat, že v enklávě starověkého Egypta se Nin - Khursag nazývala Isis, která se stala matkou mesiášské linie v rámci matriarchálního genu, který představoval "Začátek" čili "Gen - Isis" a nebo v rámci vědeckého dialektu "Genesis".

Vraťme se ale k známému biblickému "Stromu Života". Jistě každý, alespoň trochu informovaný jedinec má ví o situaci, která se podle tradiční symboliky odehrála v jeho blízkosti. Mám konkrétně na mysli ono nekalé užívání vědomostí z tohoto prostředku. Jablko, které si svou partituru také odehrálo tradičně symbolizuje mužské pohlavní orgány. Ženské menstrum v obě obsahuje poměrně velké množství endokrinních sekretů, zvláště pak šišinky mozkové a podvěsku mozkového, čili epifýzy a hypofýzy. Je to především epifýza, která byla vědoucími vždy spojována se Stromem Života. Esence aktivní dlouhověkosti je údajně podle těchto prastarých zasvěceneckých zdrojů vylučována zase podvěskem mozkovým. Byla nazývána "soma" čili podle řeckého "Ambrozie". V mystických kruzích existoval tzv. symbol "menstruační květiny". Byl symbolizován "Lilií a nebo Lotosem".

Ve starověkém Sumeru byly ženy vždy považovány za klíčové prvky k "Rodové posloupnosti Draka" byly uctívané jako "Lilie". Z tohoto klíčového slovního pojmenování později vzešly také výrazy jako "Lili, Luluwa, Lilith, Lilutu a nebo Lilette". V původní reprezentaci měl "mesiášký drak" velmi malý vztah ke křídlům a létání. Spíše byl reprezentantem hada se čtyřmi nohami svým pojetím velmi blízký krokodýlovi. Byl to posvátný messeh jehož jméno znělo Draco. Tak se stal Drak duchovním emblémem egyptských faraonů, symbolem egyptských terapeutů, essenských z Kumránu a je to On, který symbolizuje tzv. "Bistea Neptunis" (Mořského hada). Tento velmi prazvláštní tvor byl vždy spojován s genetickou tradicí královské evropské dynastické linie Merovejců a jejich potomků.

Ve staré hebrejské verzi Bible jsou všechny odkazy na hady tvořené se základem slova "nahas - "nhsh" ze kterého se později zformovalo známé "nagas - nága". Tady by bylo rozumné připomenout, že všechny tyto výrazy se netýkají klasického pojetí hadů, nýbrž a na to bych chtěl poukázat "hadů - nositelů moudrost a osvícení". Můžeme to vyvodit již ze samotného slovního významu. Prvek "nahash" v českém překladu totiž znamená "rozluštit" a nebo "zjistit". Budeme-li systematický bádat ve strategických pramenech zjistíme, že hadi byly vždy spojeni se symboly Moudrosti, Léčení a Stromem Života. Vždyť i symbol současné lékařské asociace je vlastně představa hada, který se omotává kolem kmene "Stromu Života". Je velmi bohatě zastoupen i ve vyobrazení, které se nalezlo na starých sumerských hliněných tabulkách. Zde je s tímto emblémem velmi často vyobrazen Enki.

Je velmi zajímavé, že i další z poměrně známých emblému z lékařského prostředí (zdravotní první pomoc) symbolizuje dva stočené kolem okřídleného Caduceus. Jak zjistíme později dotýkáme se tu přímo posvátné symboliky tzv. "Hvězdného Rituálu". Tento symbol, lze také přímo spojit se samotným původem tajemných škol gnostických. Pojďme se, ale na tento velmi důležitý a zásadní emblém podívat trochu více bližším pohledem. Prastaré nauky hovoří o tom, že centrální linie s propletenými hady symbolizuje míchu a nervovou soustavu. Dvě křídla v horní části uskupení symbolizují mozkové hemisféry. Mezi těmito křídly nad páteřní linií je lokalizováno centrum či uzel, který sám vypadá jako symbol Slunce, ale ve skutečnosti představuje důležitou žlázu s vnitřní sekrecí - epifýzu.

Kombinace symbolu centrálně umístěné epifýzy s křídly po stranách dlouhou dobu korespondovala se symbolem "Labutě" především v prostředí tradic Sv. Grálu, stejně jako v některých jogických kruzích. Labuť je totiž velmi starým symbolem osvícení. V podstatě jde o finální oblast kvality Vědomí, které dosahujeme v tradici středověkých "Rytířů Labutě", kteří byli ztělesněni takovými osobnostmi jakou byl Parsifal a Lohengrin.

Lidé v současné době nejsou zdaleka dostatečně dobře obeznámeni s dalšími funkcemi epifýzy a ostatních žláz s vnitřní sekrecí. Základní funkce epifýzy byly formulovány již v 17. stol. francouzským vědcem René Descartesem, který tvrdil že je sídlem Duše. Starověcí řečtí vědci uvažovali podobně a tak ve 4. stol. př. n.l. muž jménem Herophilus popsal epifýzu jako orgán, který usměrňuje proud myšlenek.

Ve starověkém Sumeru "Kniže Anu" (otec Enlila a Enki) zdokonalil a vypracoval rozvětvující se lékařství za použití tzv. "Hvězdného Ohně Menstruace" (v této chvíli bych poprosil čtenáře aby se zdrželi předčasných úsudků - jde o dobové označení jistého druhu procesu jak se dočteme později). Jinými slovy šlo o posvátnou "Měsíční Esenci", která byla také nazývána "Zlato" (nemaje nic společného s drahým kovem). Ta byla podávána králům a královnám v tzv. "Hierarchii Draka". Později v Egyptě byl menstruační "Hvězdný Oheň" rituálně sbírán od posvátných "panenských kněžek", které byly uctívány jako "prostopášnice".

Hovoříme-li o rituálu měl asi zmínit, že slovo "rituál" pochází od původního slovního ekvivalentu "ritus" čili "ritu", který definoval posvátnou ceremonii tzv. "červeného zlata". V ohnivém symbolismu starověké alchymie je barva červená synonymní se zlatem. Jistou zajímavostí je, že v některých duchovních resp. esoterických tradicích včetně buddhismu, bráhmanismu i hinduismu je červená identifikována jako černá. Proto je například bohyně Kálí spojována jak s červenou barvou tak i s černou barvou. Originální mytologický původ Kálí je víceméně spojován se Sumerem a její originální jméno zní Kalimath - sestra Kainovy manželky Luluwy.

Kálí byla ve skutečnosti princeznou tzv. "Prvního Domu Draka" (toto je termín, který souvisí s anatomií Dračí Linie) a díky jejímu přirozenému ohnivému potenciálu se stala "bohyní času, období a cyklů".

V starověkých dobách specifické kovy alchymistů nebyly běžnými kovy, ale spíše jakýmisi "žijícími esencemi" a starověká tajemství byla fyzické a metafyzické povahy. Ono vůbec slovo "tajemství" má zajímavý původ. Ten spočívá ve skrytých znalostech různých sekrecí endokrinního systému viz. tajemství = secret = sekrece.

Pravda spočívala v ritu = rytíř (červenost, temnota). Od slova "ritus" odvozujeme (obřad = rite = rituál = root = kořen či základ, případně "rot" = rotovat, ale také třeba "red" = červený).

Tak jak slovo "tajemství" má svůj vlastní etymologický základ či původ, tak pochopitelně i jiná slova mají svůj základ. Tak například ve starověkém Egyptě slovo "Amen" bylo používáno pro něco co bylo skryté. Zajímavá situace nastane ve chvíli kdy u výše uvedeného slova změníme písmenko "A" za "O", takže dostaneme také často používaný výraz "Omen". Podrobíme - li orfickou strukturu tohoto slova působení retrográdního principu dostaneme latinské "Nemo" čili Nikdo nebo Nic. Tak jak jsou si morficky blízké "Amen a Omen" je i jejich společný význam velmi blízký - "skryté či neviditelné a nikdo či nic".

Vraťme se ale ještě na chvíli k bohyni Kállí. Etymologická morfologie tohoto slova tvoří vibrační základnu pro slovo "černý". Konečně tomu odpovídá i anglické slovo "coal - ten nebo (to) , který (co) je černé (Kalí - Coal). Ale slovo "coal" souvisí s ještě jiným výrazem pojem "kol". Ve staré hebrejské tradici existuje zajímavý výraz - "Bath - Kol" (Protějšek Kálí), ale také "Dcera Hlasu".

Je zajímavé, že "lůno" bylo vždy spojováno s hlasem a "Ohnivou hvězdou". Je znám v prastarých dobách používaný ekvivalent "Slovo Lůna". Tento význam lůna vždy symbolizoval "Dělohu prostopášnice" a to kvůli jejich přímému zdroji božského hvězdného ohně.

(Jak asi pozorný a vnímavý čtenář zaznamenal pohybuje se v této oblasti kolem jisté záhady, kterou si více přiblížíme v dalších částech textu).

Zdroj: MATRIX 2001