Ivo Wiesner

Znovuzrození Alchymie II.

Thowtismus však zná ještě jednu cestu duchovního vývoje lidské bytosti. Je to cesta psychického, mentálního i biologického skokového vývoje alchymisty během jeho manipulací s hmotou, zejména v závěrečné fázi vzniku Kamene mudrců. Systémová analýza naznačuje, že se jedná pravděpodobně o dosud neznámý specifický případ mutace genotypu lidské bytosti - alchymisty, vystaveného soustředěnému působení pole energie uvolňované v procesu transmutace hmoty. Tímto fenoménem se budu zabývat v dalších kapitolách. Domnívám se, že existuje ještě jedna cesta vedoucí k prozření lidské bytosti a tuto cestu pravděpodobně využívali starověcí mudrci po předcházejícím nejvyšším zasvěcení, což můžeme chápat také jako nejvyšší stupeň duchovního zaškolení.

Při úvahách o unitární teorii pole lze dojít k závěru, že mimo jiné musí nutně existovat universální informační pole (UIP), které je součástí vesmíru, je isotropní a má invariantně rostoucí gradient.

Z tohoto pohledu poněkud připomíná známou entropickou teorii. UIP má tu vlastnost, že neznámým mechanismem umožňuje kdykoliv napojení kterékoliv lidské bytosti pokud dosáhne nadprahové hodnoty osobního duševního pole - prozření. Napojením lidské osobnosti na UIP nedochází k poklesu kapacity tohoto pole, protože UIP se zvyšuje trvale o kapacitu osobního pole osobnosti. Jinými slovy: lidská bytost dosahující stadia duchovní harmonie se stává součástí vesmírného UIP, z něhož trvale čerpá a svůj díl trvale odevzdává. UIP má tedy nesporně fyzikální podstatu, ale transcendentální charakter vymezující jeho specifické projevy a současně tvořící spolehlivou pojistku proti zneužití "neprozřelými" mozky nimrudistů. Jedním ze specifických projevů UIP je chybějící časoprostorová kausalita konkrétního děje, takže teoreticky lze z UIP čerpat informace o stavech a dějích, které se z našeho hlediska již staly nebo teprve stanou. Teorie UIP umožňuje nenásilně pochopit z jiné strany smysl lidské existence a porozumět životnímu cíli člověka tak, jak jej předestírají staré filosofie, především Bhagavadgíta.

Schopnost "prozření" lze tedy považovat za důsledek vědomého napojení na UIP, čímž se také ona bytost dostává na novou, kvalitativně odlišnou úroveň civilizace, než je nám vlastní. Mžiková a krátkodobá napojení na UIP vyvolaná silným stresem jsou poměrně častá i u lidí se silně indukovaným citovým vektorem. Domnívám se, že většinu vědeckých objevů i vynálezů, ale i uměleckých počinů lze připočítat na konto krátkodobého napojení tvůrčí osobnosti na UIP. Tvůrčí osobnosti s vysokým IQ mají obvykle vypěstovanou i silnou tvůrčí vůli a za příznivých okolností své myšlenkové pole dokáží usměrnit do krátkodobého koherentního výšlehu, který napojení na UIP umožní. V této souvislosti nám Karmajóga (sloka 16) říká:

"Je-li člověk osvícen poznáním, jež rozptýlilo nevědomost, pak toto poznání odhalí vše tak, jako za bílého dne je všechno ozářeno sluncem".

Když hermetici hovoří o "Harmonii světla", chápeme ji v moderním pojetí jako harmonii dokonalého poznání světa - UIP. Termíny "prozření" i "poznání světla" či "harmonie světla" znamenají vždy v podstatě totéž - dosažení trvalé interakce s UIP.

Jestliže v hinduismu a v buddhismu se filosofie prolíná s náboženstvím tak intimně, že obě složky nelze vzájemně oddělit, pak thowtismus (hermetika) klade filosofii do popředí a náboženské prvky tvoří pouze opěrnou kostru, někdy více, jindy méně zřetelnou. Tato odlišnost má snad původ v poměrně odděleném vývoji obou filosofií v posledních tisíciletích. Nelze však vyloučit nesprávné pochopení vyplývající z roztříštěných a kusých informací, které máme k dispozici. Thowtismus ve své rané podobě představoval vědecky propracovaný filosofický a sociální systém organizace společnosti, jejíž převážná část žila v podmínkách kamenného věku. Je to svým způsobem paradox pro náš technokratický způsob myšlení, když zjišťujeme, že civilizace může být pokročilá a sociálně spravedlivá, aniž je technokratická. Thowtismus nás v podstatě ubezpečuje, že lze žít plný, účelný a cílevědomý život, aniž se pachtíme dennodenním bojem o dostatek peněz k získání v podstatě zbytečných věcí, které si nás zotročují a posléze fyzicky a duševně ničí. Rezignovali jsme na úžasné duchovní prostředky, které nám naši předkové odkázali, raději létáme letadly a občas se rozbijeme pádem na zem nebo jezdíme rychlovlaky a hyneme při srážkách, honíme čas rychlými auty otravujícími ovzduší. To vše místo dosažení prozření, které vyžaduje vůli, soustředění a prostý život. Je zřejmé, že kdesi ve vývoji lidstva nastal zkrat, ale kde? Ze starých zpráv vyplývá, že ono "prozření" neznamenalo pouze dokonalejší duchovní život, ale naopak zmnožení lidských sil a prostředků v okamžiku, kdy duch ovládá tělo. Pak pochopíme, že zasvěcení létali bez letadel, navazovali kontakty na velké vzdálenosti a nepotřebovali informatiku a znali vše, co bylo a co bude. Pro období thowtismu existovala ucelená a přísně organizovaná struktura duchovní elity řídící spravedlivě věci obyčejného člověka, ale současně dbající o civilizační rozvoj společnosti v souladu s filosofií. V porovnání s thowtismem (hermetismem) jsou všechny filosofické směry pouze nevědomé tápání v mlze omylů.

Duchovní elita představovaná hierofanty různého stupně zasvěcení (rozuměj různého stupně zaškolení) byla nepočetná, ale tvořila kompaktní vrstvu společnosti. Lid žil v prostých, ale humánních a sociálně uspokojivých životních podmínkách. Základním prvkem organizace tehdejší společnosti byla "Velká rodina", k níž obvykle náležela nejméně čtyři pokolení přímých příbuzných. Několik spřízněných Velkých rodin vytvářelo rodové souručenství "klan", který měl prastarý název "Rod kolem krbu". V čele Velké rodiny stál nejstarší člen, obvykle praděd, kdežto v čele klanu stál hierofant nižšího stupně zasvěcení, který pocházel z klanu a náležel ke zkušeným a váženým mágům. Pod jménem "mágů" si však nesmíme představovat cirkusové rádoby kouzelníky se špičatou čepicí. Byli to lidé s vysokým vzděláním všeobecného charakteru vykonávající v podstatě funkci starosty rodové obce nebo snad náčelníka, ale bez militantní pravomoci. Ostatně militantní složky v tehdejší společnosti byly nepočetné a plnily pouze strážní úkoly. Mocenské prostředky moderního věku (armády, policie) tato společnost neměla, protože je nepotřebovala. Neexistovaly ani války, ani násilné činy a neexistovala ani hybná síla - boj o moc a shromažďování bohatství. Je to situace, kterou dnes těžko chápeme, ale jistě o ní v duchu sníme. V podstatě tehdejší společnost řídila přirozená autorita duchovně vyspělé elity - hierofantů. Každý mladý člověk měl přirozené právo k získání kteréhokoliv stupně zasvěcení, dnes bychom řekli kvalifikačního stupně. Před přijetím ke studiu však musel úspěšně projít třemi druhy zkoušek:

1) zkouškou fyzické zdatnosti

2) zkouškou etické vyspělosti

3) zkouškou mentální vyspělosti

Úspěšné projití touto branou umožnilo mladíkovi studovat na učilištích ve svatyních nižšího zasvěcení, po jejichž absolvování získal zasvěcení do Malých mystérií. Snad nebudu daleko od pravdy, když Malá mystéria přirovnám k maturitě na gymnáziu, tedy jakési absolutorium středního vzdělání. Nejlepší postupovali ke studiu ve svatyních vyššího řádu a studium zakončili absolvováním Velkého mystéria, což lze přirovnat k jakési "rigorosní" zkoušce na konci vysokoškolského vzdělání. Nejlepší z nejlepších absolventů Velkého mystéria pak získávali Nejvyšší zasvěcení ve svatyních nejvyššího řádu a z nich pak byli vybíráni hierofanté do nejvyšších funkcí. Pro zajímavost uvedu, že například Mojžíš a Orfeus (1500-1300 př.n.l.) byli rovněž absolventi nejvyššího zasvěcení, které získali v thébské svatyni zasvěcené bohu Osirisovi. Zmíněná Malá a Velká mystéria představovala sumu znalostí, poznání a umění té doby. Bohužel, o rozsahu a náplni vzdělání Malého a Velkého mystéria se žádné podrobnější zprávy nedochovaly. Základní návyky a vzdělání získávaly malé děti v rodině od matky nebo báby, vyškolení v řemeslech při řemeslných střediscích Velké rodiny nebo při manufakturách u svatyní nižšího řádu.

Již od raného dětství byly děti vychovávány a vedeny k pevné rodové soudržnosti a pospolitosti. Symbolem klanu bylo obvykle vážené zvíře nebo vzácná rostlina. Tento klanový totem byl tedy něčím podobným jako ve středověku erbovní znamení. Tento systém rodové organizace byl pravděpodobně univerzální a relativně dokonalý, protože přežil tisíce let a setkáváme se s ním ještě u Aztéků, Inků, Hopiů a dalších indiánských kmenů, třebaže se dochovala pouze torza.

Organizaci výchovy mládeže se do jisté míry přiblížil systém klášterních učilišť ve středověku, ale na rozdíl od výchovy v Osiridových svatyních v klášterech výrazně převažovala religiózní složka výchovy, což byl zároveň zárodek pozdějšího úpadku.
Podle dochovaných zpráv lze soudit, že hierofanté různého zasvěcení uměli využívat jednoduchými a účelnými postupy různé druhy energií převážně mentálního typu, ale například využívali údajně i gravitace. Tyto znalosti dnes již lidstvo nemá, protože je ztratilo nebo zapomnělo.

Jednotlivá civilizační centra (svatyně) starověku zřejmě vytvářela poměrně hustou, vzájemně propojenou kompaktní síť, v jejímž rámci se odehrávala úzká vědecká i duchovní spolupráce a výměna idejí. Mezi prostým lidem a elitou hierofantů však byl úmyslně udržován dosti velký odstup, který snad měl spolehlivě vyloučit nežádoucí únik nebezpečných informací do nevhodných a nepřipravených rukou, které by je mohly zneužít ke zničení lidstva. Tento mechanismus zábrany úniku informací zřejmě působil velmi účinně, ale v případě kataklysmat globálního charakteru se stával slabým místem civilizace, protože se zánikem vysoce vzdělané elity hierofantů zanikla i civilizace rozumu.

1) Obecný thowtismus (hermetika) údajně sestával ze čtyř vědních oborů:

a) hermetická filosofie (včetně Kabbaly a Thorah) - pojednávala o vztahu lidské bytosti k Nevýslovné Bytosti, k přírodě, kosmu a společnosti,

b) metafyzika - se zabývala filosofií fyzické přírody a vztahů v ní platných,

c) hieroglyfika - se zabývala problematikou grafických záznamů hermetických pojmů a sdělení, pravděpodobně se jednalo o sémantiku Jazyka Ptáků,

d) věda o číslech - jejíž původní název se nedochoval, ale zřejmě měla blízko k současné matematice a analytické geometrii.

2) Obecná astrologie sestávala ze tří dílčích oborů:

a) aplikovaná astrologie - pojednávala o vzájemném vztahu lidské bytosti a vesmíru,

b) fyziognomika a chiromantie - se zabývala vztahem vnějších znaků lidské bytosti a lidských ras k charakteru osobnosti, specifickému složení sociálních skupin a predikcí nejvhodnějšího zařazení člověka do sociální struktury klanu,

c) symboly Tarotu - údajně to byl přehled nejdůležitějších tezí nejstarších věd stojících na počátku hermetické filosofie (resp. thowtismu) a tvořících její pevnou kostru.

3) Psychurgie se zabývala patrně problematikou a využíváním různých typů mentální energie a interakcemi s jinými poli. Součástí byla snad i technika interakce s Univerzálním informačním polem (UIP).

4) Chymia (alchymie) pojednávala o fyzikálních a technických aplikacích hermetické filosofie (thowtismu), přičemž neměla charakter naší současné chemie.

5) Magie se údajně zabývala problematikou působení mentálních polí na lidské bytosti, živou i neživou přírodu, přičemž značný význam byl kladen na léčení lidí. Magie byla tvořena dvěma obory:

a) naturopatie - což byl nižší stupeň léčitelství využívající léčivé vlastnosti mnohých rostlinných, živočišných a nerostných látek,

b) posvátná Terapeutika - byl nejvyšší stupeň léčitelství využívající efektu interakcí mentálních polí nemocného a léčitele.

6) Theurgie byla vědní oblast těžko srovnatelná s kterýmkoliv oborem dnešních věd. Podle dostupných zpráv byla theurgie božským zázrakem, který dovoloval změnu chodu událostí a karmy lidské bytosti.

Tím bylo naznačeno, že se snad jednalo o techniky a procesy vědomé manipulace s časoprostorem. Datace počátku rozvoje těchto vědních oborů je velmi nejistá. Rozhodně nevznikly v Egyptě a dle tradice předávané egyptskými kněžími byly do Egypta přineseny Thowtem přinejmenším před rokem 3000 př.n.l. Některé indicie však naznačují ještě mnohem starší původ směrem k civilizaci Lixus, Atland, Thule a Lemurie.

Mnohé z uvedených věd mají dnes v širokém povědomí pejorativní charakter, jednak díky neméně početným podvodníkům zneužívajícím prastaré vědy pro své sobecké cíle, jednak díky neméně početným demagogům a ignorantům skrývajícím se za své vědecké tituly, když starověké vědy zesměšňovali, aniž je poznali. Poznání a pochopení moudrosti našich prapředků je naší povinností a velkým dluhem, k jehož splacení musíme dříve nebo později nalézt odvahu.

Z knihy "Světlo z dávných věků"