Zasvěcení lidská a sluneční 8

Učednictví

Učedníkem je ten, kdo slíbil tři věci:

a) sloužit lidskosti,
b) spolupracovat s úrovní Nejvyššího, tak jak to chápe a umí nejlíp,
c) rozvíjet sílu duše, rozšiřovat své vědomí do té míry, až bude moci působit ve třech rovinách tří světů a v příčinném těle. Následovat hlas svého vyššího já a nebýt pod diktátem jeho nižšího trojího projevu.

Charakteristika učedníka

Učedníkem je ten, kdo začíná chápat skupinovou práci a mění centrum své činnosti zaměřené na sebe (jako klíčového prvku kolem kterého se vše točí) směrem k centru skupiny.

Učedníkem je ten, kdo si současně uvědomuje relativní bezvýznamnost každé jednotky vědomí, a zároveň její rozsáhlou důležitost. Jeho smysl pro proporci je vyregulovaný a vidí věci, jaké ve skutečnosti jsou. Vidí lidi takové jací jsou, vidí sebe sama, jakým je od přirozenosti a snaží se stát tím, kým je.

Učedník chápe život jako mocnou stránku přírody a forma ho už nepřitahuje. Pracuje se silou a prostřednictvím síly, ví, že sám je silovým centrem uvnitř většího silového centra a je zodpovědný za vedení energie, která může být nalévána do jeho vnitřních kanálů skrze které může mít skupina užitek.

Učedník ví, že ve větší nebo menší míře tvoří předsunutou hlídku Mistrova vědomí, nazírajíc na Mistra v dvojím smyslu:

a) jako své vlastní vědomí duše,
b) jako centrum své skupiny, jako sílu oživující všechny jednotky, ze kterých se skládá skupina, a které je spojuje do jednoho celku.

Učedníkem je ten, kdo přenáší své vědomí ze všeho osobního do neosobního s tím, že v přechodné fázi snáší mnoho těžkostí a utrpení, které je nutné vydržet. Tyto těžkosti vznikají z různých příčin:

a) nižšího „já“, které rebeluje probíhající proměnu,
b) jeho přímé skupiny, přátel nebo rodiny, kteří rebelují jeho rostoucí neosobnost. Nelíbí se jim žít s ním na jedné straně a přece odděleně, jelikož je ještě rozdělují jiné touhy a zájmy. Ale zákon koná vždy dobře a jenom v esenciálním životě duše můžeme poznat pravdivou jednotu. Mnoho smutku způsobí učedníku zjištění, co je to forma, ale jeho cesta nakonec vede k dokonalému sjednocení.

Učedníkem je ten, kdo si uvědomuje svou zodpovědnost vůči všem jednotkám, které spadají do jeho vlivu – zodpovědnosti spolupráce s plánem evoluce těchto bytostí a tak rozšířit jejich vědomí a naučit je rozdíl mezi skutečností a neskutečností, mezi životem a tvarem. Nejlépe se mu to podaří, když vlastním žitím projeví svůj cíl, své záměry a své centrum vědomí.

Práce učedníka

Učedník se má proto snažit dosáhnout:

• Citlivé reakce na vibrace Mistra; praktické čistoty života, ne jenom teoretické.

• Osvobození od starosti. Je si totiž třeba uvědomit, že starosti jsou založené na osobě a jsou výsledkem neúplného zbavení vášní, což způsobuje přílišnou hotovost reagovat na vibrace nižších světů.

• Plnění svých povinností. Tento bod znamená nutnost bez výbuchů emocí plnit všechny své závazky a věnovat pozornost karmickým dluhům. Zvláštní důležitost, což se týká všech učedníků, je třeba věnovat emoční vyrovnanosti. V dnešní době totiž díky vývoji myšlení často není pro žáky překážkou nedostatek rozlišování ale zbavit se emoční nevyrovnanosti. Jde o dosažení takového stavu vědomí, kdy je vidět úplná vyrovnanost a nepřevažuje již ani utrpení ani potěšení, protože jsou nahrazeny radostí a blahem. Pochopení stojí za to, protože je třeba mnoho vytrvalosti pro dosažení emoční vyrovnanosti.

• Měl by rovněž studovat tělo Kama-manas (tělo tužeb mysle). Stojí za to, věnovat mu pozornost, jelikož - ve spojení s lidskou existencí ve třech světech – je to z mnoha důvodů nejdůležitější tělo slunečního systému. V příštím systému mentální vozítka sebe-vědomých jednotek analogicky obsadí místo, které v minulém slunečním systému měla vozítka fyzická.

• Na výstavbě svého fyzického těla má učedník pracovat, jestli to tak můžeme říci, vědecky. Musí usilovat, aby v každém vtělení vytvářel tělo, které bude lepším vozítkem pro použití síly než minulé. A proto není sdělování informací o zasvěceních ničím nepraktickým, i když někteří si to mohou myslet. V průběhu dne nesmí ani na okamžik ztratit tento cíl ze zřetele a pracovat na jeho dosažení. Jedním z nejmohutnějších prostředků praktického rozvoje, přístupným zároveň pro lidi malé a velké, je nástroj ŘEČI. Ten, kdo střeží svou řeč, a mluví pouze z altruistickým záměrem, aby prostřednictvím jazyka přenášel energii Lásky, rychle ovládne vstupní přípravné kroky k iniciaci. Mluvení je nejokultnějším projevem v bytí. Je střediskem tvoření a vozítkem energie a síly. Rezervovanost ve slovech, chápaná esotericky, zachovává sílu, ale užitek ze slov, správně vybraných a vyslovených, rozšiřuje lásku, to je tu sílu ve slunečním systému, která ochraňuje, posilňuje a stimuluje. Pouze ten, který něco ví o těchto dvou aspektech řečí, může být přiveden před Zasvěcujícího a převzít jisté zvuky a tajemství, svěřené mu pod přísahou mlčení.

• Učedník se musí naučit mlčet tváří v tvář před tím, kdo je zlý, jakož taky mlčet vůči utrpení světa. Nemá ztrácet čas neúčinnými žalobami a projevy smutku, ale pomáhat ulehčit tíhu světa, pracovat a neztrácet energii jalovými řečmi. Naopak má mluvit, když je třeba povzbuzovat, a užívat mluvu konstruktivně, vyjadřovat sílu lásky světa - takovým způsobem jak skrze něj protéká – tam, kde bude sloužit, přinášet ulehčení nebo nést břemena. Učedník si musí pamatovat, že s pokrokem lidské rasy element lásky dvou různých pohlaví a jeho projev se povznesou na vyšší úroveň. Tehdy skrze mluvené slovo, a ne – jako nyní – skrze projev ve fyzické úrovni, přijde uskutečnění té pravé lásky, spojující všechny, sloučené ve společné službě a touze. Tehdy láska mezi jednotkami lidské rodiny nabude tvar prostřednictvím řeči za účelem tvoření na všech úrovních. Energie, která se projevuje dnes hlavně skrze nižší, to jest rozmnožovací centrum, bude přetvořena a přenesena do vyššího krčního centra. Tento ideál je ještě daleko, ale již nyní ho mohou někteří vidět a – i když částečně – snažit se ho vytvářet skrze společnou službu, láskyplnou spolupráci, skrze jednotu v touze, myšlenkách a úsilí.

Vztahy ve skupině

Učednická stezka je cestou trnitou. Trny žák potkává na každém kroku a očekávají ho těžkosti za každou zatáčkou. Jestli jí ale kráčí vytrvale, v překonávání těžkostí a v upřímné oddanosti pro dobro skupiny a když si patřičně všímá evoluční vývin jednotlivců, sklidí zralé ovoce a dosáhne cíle své cesty. Takto vyrůstá SLUŽEBNÍK lidské rasy. Učedník je služebníkem rasy, neslouží totiž žádným osobním cílům, a z jeho nižších těl nepřicházejí vibrace, které by ho mohly svést z vybrané cesty. Slouží – protože ví, co je v člověku, a protože skrze mnoho životů pracoval zároveň s jednotlivci, jakož i se skupinami a rozšiřoval své snažení, až konečně shromáždil kolem sebe ty jednotky vědomí, které může nabudit a skrze které může uskutečnit plány svých nadřízených. Takový je cíl jeho snah, ale průchozí etapy jsou plné těžkosti pro všechny, kteří stojí na prahu objevení svého Já a kteří se sami stávají Stezkou.

Tady můžeme dát několik praktických rad:

• Prostudujte pečlivě první tři knihy Bhagavad Gíty. Ardžunův problém – je stejný jako všech učedníků, a jeho vyřešení je od věků totéž.

• Buďte ostražití a hlídejte svá srdce. Když budete přenášet oheň ze solárního centra do srdečního, pocítíte mnoho bolesti. Není lehké milovat tak, jak miluje Nejvyšší, láskou čistou, nic nežádající spět, láskou neosobní, která se potěší, když se dočká reakce, ale s ní nepočítá, která miluje tiše, klidně, hluboko, mimo všechny zjevné odchylky, která ví, že až každý nalezne svou zpáteční cestu domů, zjistí, že dům je místem s-jedno-cení.

• Buďte připraveni na osamělost. Takový je totiž zákon. Když se člověk rozloučí se vším, co se týká jeho fyzického, astrálního a mentálního těla, a soustředí se v Duši, způsobí to na nějakou dobu odloučení. Je třeba tím projít a vydržet. Později to přivede učedníka k užšímu spojení se všemi, kteří jsou s ním spojení díky karmě minulých životů, práci ve skupině a konání (ze začátku téměř nevědomému), k seskupování kolem sebe těch, skrze které bude později pracovat.

• Kultivujte štěstí, vězte, že smutek, nezdravé pátrání po příčinách, nadměrná citlivost na kritiku druhých vede ke stavu, ve kterém se učedník stává téměř nepoužitelným. Štěstí je založeno na důvěře v Boha, který přebývá v nás, vděku za čas a zapomínání na sebe (své nižší já). Přijímejte všechno potěšení, které obdržíte, jako svěřené vám proto, abyste mohli rozšiřovat radost. Nestavějte se proti štěstí ani potěchy ze služby, myslíc si, že něco není v pořádku. Když nižší já stávkuje, objevuje se utrpení. Ovládejte nižší já, odhoďte žádostivost, a všechno bude radostí.

• Mějte trpělivost. Vytrvalost je jednou z charakteristik vyššího já. Duše trvá, a ví, že je nesmrtelná. Osobnost klesá na duchu - ví, že je tu krátce.

Učedník se setkává jen s tím, co je v plánu. Tam, kde motivy a touhy srdce jsou obráceny výhradně k plnění vůle Mistra a sloužení lidské rase, všechny eventuality obsahují zárodky příštího podnikání a ztělesňují prostředí pro další krok dopředu. V tom naleznete mnohá vysvětlení a klidnou oporu tehdy, když vize učedníka skrze mraky není vidět, vibrace budou nižší než by měly a jeho úsudek bude zamlžen znečištěním vyplývajícím z okolností na fyzické úrovni. U většiny se vynořují v astrálních tělech založených na minulých, starých vibracích, které nemají svůj základ ve skutečnosti, proto je třeba bojovat pro takové ovládnutí astrálních podmínek, aby mír a důvěra mohly vyrůst ze současných starostí a trápení a aby z ostrých činů a vzájemného působení bylo možno vytvořit pohodu.

Můžeme dosáhnout takového bodu rozvoje, ve kterém nic nemůže porušit vnitřní klid, ve kterém je mír, který je nad veškeré chápání, protože vědomí člověka je soustředěno do Duše (vyššího já), které jsouc kruhem budhického života, je samým mírem. V tomto stavu je znám a cítěn postoj k sobě a rovnováha vládne, protože centrum života je v Duši, která je základem rovnováhy. V takovém stavu vládne nenarušený a pevný klid, protože božský Znalec pevně ovládá řízení a nepřipustí žádné rozruchy pocházející od nižšího já. Je to pro člověka stav ve kterém je dosaženo blaho, které nezávisí na poměrech ve třech světech, ale ve vnitřním uskutečnění bytí mimo vše, co není jástvím. Bytí, které trvá stále, i když čas a prostor se vším, co obsahují, zaniknou. Bytí, které člověk pocítí, když již poznal všechny iluze, když je vyzkoušel, prošel skrz ně, proměnil se a transcendoval, když malý svět lidských bojů je již rozprášen a viděn jako nicota. Bytí založeno na poznání „JÁ JSEM TO“.

Takový vnitřní postoj a prožitek je přístupný všem těm, kteří vytrvají ve svém vysokém úsilí, kteří vše pokládají za bezcenné, jen aby mohli dosáhnout cíle, kteří se zaměřili řízení jedním stálým směrem skrze všechny poměry, majíc oči obrácené vpřed k vizi, uši pozorné k hlasu Boha vevnitř, který zazní v tichu srdce, kteří své kroky pevně vedou stezkou vedoucí k Bráně zasvěcení, ruce natažené, aby pomáhali světu, a celý život podřízený volání služby. Tehdy vše, co potkáváme na cestě života, je pro dobro – nemoc stejně jako zdraví, dobrá příležitost, úspěch nebo rozčarování, posměchy a machinace nepřátel, nepochopení u těch, které milujeme – všechno existuje pro to, aby bylo proměněno. Stálost vizí, tužeb a neustálý vnitřní kontakt uznávají jako důležitější nežli cokoliv jiného, stálost je tu cílem navzdory poměrům.

Když aspirant udělá pokroky, tehdy nejen uvádí do souladu dvojice protikladů, ale taktéž mu zůstanou odhaleny tajemství srdce jeho bratra. Stává se uznávanou sílou ve světě a lidé ho mají za jednoho z těch, kterého službě mohou věřit, taktéž obracejí se k němu o radu a pomoc v disciplině, ve které je uznávaný. Taktéž jím intonována nota je slyšena mezi dévy a lidmi. Na tomto stupni toto činí perem v literatuře, živým slovem na přednáškách a vyučováních, nebo skrze hudbu, malířství a umění. Tím nebo jiným způsobem přichází do lidských srdcí a stává se pomocníkem a služebníkem své rasy. Můžeme ještě vyjmenovat dvě více charakteristické skutečnosti pro tento stupeň:

Aspirant přichází ke správnému zhodnocení okultní hodnoty peněz ve službě. Nehledá pro sebe nic mimo to, co mu může pomoci připravit se pro vykonání práce. Dívá se na peníze a na to, co za ně může koupit, jako na něco, co by se mělo použít pro bližní a jako na prostředek pro realizaci plánů Mistra, tak jak je sám vnímá. Okultní význam peněz je málo hodnocen a přece je jednou z nejdůležitějších zkoušek pozice člověka na Zkušební stezce, právě vztah k penězům a způsob manipulace je tím, co všichni hledají, aby mohli uspokojit touhu. Pouze ten, kdo netouží po ničem pro sebe, může být příjemcem peněžní štědrosti a rozdělovat bohatství vesmíru. V opačných případech vzrůstající bohatství přináší pouze smutek a úzkost, nespokojenost a zneužití.

Na tomto stupni stezky se život aspiranta stává nástrojem likvidace, v okultním významu toho slova. Kdekoliv totiž půjde, síla tekoucí z vyšších úrovní skrze něho a jeho vlastní vnitřní Bůh, má někdy zvláštní vliv na jeho okolí. Tato síla povzbuzuje současně dobro jakož i zlo. „Lunar Pitris“, to jsou mnohé malé životy, ze kterých se skládají těla jeho bližních a jeho vlastní, jsou rovněž povzbuzována, jejich aktivita se zesiluje a jejich síla velmi roste. Tento fakt používají ti, kteří pracují na vnitřní straně, aby uskutečnili jisté požadované výsledky. A to právě způsobuje často přechodnou depresi zkušenějších duší. Nemohou vydržet sílu vlévající se do nebo na nich - přechodně přespříliš povzbuzující jejich centra a vozítka - a rozbijí se na kousky. Tento jev můžeme uvidět jak ve skupinách, tak i u jednotlivců. Ale opačně, jestli „měsíční Vládci“, to je život nižšího „já“, byli již dříve ovládnuti, tehdy z důvodu sil a energií, se kterými se člověk stýká, je povzbuzeno vědomí fyzického mozku a center hlavy kvůli kontaktu s duší. Tehdy obvykle ničivá síla se stává činitelem dobra a nápomocným povzbuzením. Tehdy ji mohou použít ti, kteří vědí jak vést lidi k podpoře osvícení.

Všechny tyto kroky je třeba vypracovat v každé ze tří nižších rovin a ve třech tělech podle jednotlivého paprsku a podpaprsku. Tímto způsobem pokračuje práce učedníka a takto jsou vykonány jeho zkoušky a trénink. Taktéž správný směr energie a moudrá manipulace s proudy síly ho přivádí k Portálu zasvěcení, kde postoupí ze Síně učení do Síně moudrosti, ve kterém se postupně stává „informován“ o silách a mocích dosud latentních v jeho vlastní Duši a jeho duševní skupině. Síly jeho duševní skupiny se stávají jeho sílou, kterou může nyní používat, protože již mu lze důvěřovat, že ji použije pouze pro dobro lidstva. Po čtvrtém zasvěcení s ním bude sdílená jistá část energie Planetárního loga a umožněn postup vpřed a přenášení plánů tohoto Loga v evoluci.

Mělo by se pamatovat, že učedníci prvního paprsku chápou své učednictví převážně v smyslu energie nebo síly nebo konání, kdežto učedníci druhého paprsku je chápou spíše v smyslu vědomí nebo iniciace. Proto se taky objevují rozdíly v obvykle používaných výrazech a mezi mysliteli je nedostatek jejich pochopení. Mohlo by být užitečné vyjádřit ideu učednictví v termínech různých paprsků, tak jak se učednictví projevuje ve službě ve fyzické rovině: