Zasvěcení lidská a sluneční - 9. kapitola

Stezka zasvěcení

takaki


První dvě Zasvěcení

Před prvním zasvěcením musí vláda Duše nad fyzickým tělem dosáhnout vysokého stupně. Shodně s křesťanskou terminologií - „hříchy těla“ musí být ovládnuty: obžerství, opilství a nemravnost již nám více nemohou vládnout. Žádosti fyzického elementála nemohou být déle uspokojovány. Člověk musí být volný od jakéhokoliv lákadla, ovládnutí musí být úplné a vábení mrtvé. Je třeba dosáhnout postoje hluboké podřízenosti vůči Duši, a ochota poslouchat musí být velmi silná. Kanál mezi vyšším a nižším se rozšiřuje a tělo se stává prakticky automatické.

Skutečnost, že ne všichni zasvěcení dosahují této normy, může být způsobena mnoha příčinami, ale jejich vibrace musí být na straně spravedlivosti, rozpoznávání svých vlastních nedostatků důkazem musí být opravdové a veřejné, a zápas o přizpůsobení se nejvyššímu standardu bude znám, i když ještě nebylo dosaženo dokonalosti života. Zasvěcení mohou klesat a také klesají. Takto pocítí činnost zákona v trestu. Svým pokleskem mohou poškodit a také poškozují skupinu a podléhají tehdy karmě nápravy. Musí později odčinit křivdu delší službou, přičemž sami – jako členové skupiny – aplikují tento zákon, i když si to neuvědomují. Jejich postup je vážně zabržděn a ztížen z důvodu ztráty času na odčinění karmy s poškozenými jednotkami. Skutečnost, že člověk je zasvěceným, a skrze to samotným prostředníkem velmi zesílené síly, způsobuje mnohem těžší následky při každém vybočení z přímé stezky, než lidem méně duševně rozvinutým. Jeho odškodnění a trest budou proto přiměřeně větší. Nevyhnutně musí platit tuto cenu dřív, než bude moci pokračovat dále na Cestě. A pokud jde o skupinu, kterou poškodil, jaký by měl být její postoj? Mělo by jí být: rozpoznání vážnosti chyby, moudré přijetí faktů v případu, pozdržení se nebratrské kritiky a láskyplné obejmutí hříšného bratra. To všechno společně s konáním, které jasně ukáže divákovi - veřejnosti, že takovéto hříchy a přestupky vůči zákonu nezůstanou přehlédnuty. Uvnitř skupiny je nutné přijmout takový postoj (zároveň s rozhodným činem), který pomůže bloudícímu bratru pochopit jeho chybu a odčinit karmu, a následně, po povinné kompenzaci, vrátit mu příslušnou úctu a respekt.

Ne všichni lidé se rozvíjejí stejnými nebo rovnoběžnými směry a proto nemůžeme určit pevná a rychlé pravidla správného postupu při každém zasvěcení ani v tom, které centrum právě oživit a jaká vize je správná. Tak mnoho záleží od paprsku učedníka a od jeho vývoje ve jednotlivém směru (lidé se obvykle nerozvíjejí rovnoměrně), od jeho osobní karmy, a také od požadavků daného období. Můžeme ale odporučit - u prvního zasvěcení, narození Krista, je obvykle oživováno centrum srdce se zřetelem na cíl účinnější kontroly astrálního vozítka a vyjádření větší služby lidstvu. Po této iniciaci se zasvěcený učí hlavně o faktech astrální úrovně. Musí stabilizovat své emoční vozítko a naučit se pracovat s toutéž lehkostí v astrální úrovni s jakou pracuje ve fyzické úrovni, uvádí se do kontaktu s astrálními dévy a učí se ovládat astrální elementály. Měl by dojít k lehkosti na nižších podúrovních, a tehdy vzroste hodnota a kvalita jeho práce na fyzické úrovni. Během této iniciace plyne ze Síně učení do Síně moudrosti. V té době se klade důraz na jeho astrální vývoj, i když jeho mentální vybavení stále roste.

Mnoho životů může uplynout mezi prvním zasvěcením a druhým. A dlouhá doba mnoha inkarnací může uběhnout než bude astrální tělo dokonalé a zasvěcený – připraven pro příští krok. Obdoba je zachována v zajímavé podobě v Novém zákoně v životě zasvěceného Ježíše. Mnoho let uplynulo mezi jeho narozením a křtem, ale zbývající tři stupně byli dosaženy za tři roky. Od chvíle, kdy člověk dosáhne druhého zasvěcení, začíná dělat rychlé pokroky a třetí a čtvrté zasvěcení obdrží pravděpodobně ještě v tomtéž nebo příštím životě.

Druhé zasvěcení je rozhodujícím okamihem v ovládnutí astrálního těla. Tak jako u prvního zasvěcení člověk prokázal ovládnutí hustého fyzického těla, tak nyní obdobně prokazuje ovládnutí astrálního. Oběť a smrt žádostivosti byla cílem úsilí. Žádostivost zůstala ovládnuta Duší – touží jenom po tom, co je dobré pro celek, a v souladu s vůlí Duše, a s vůlí Mistra. Astrální elementál je ovládnut, citové tělo je čisté a jasné, a nižší podstata rychle odumírá. Duše převzala znova obě nižší vozítka a utváří je podle své vůle. Aspirace a touha sloužit, milovat a napředovat se stávají tak silné, že je obvykle viditelný rychlý vývoj. To právě vysvětluje skutečnost, že druhá a třetí iniciace často (ačkoliv ne vždy) nastupují za sebou v době jednoho a téhož života. V této periodě světové historie jsou též podněty, dané vývinem aspirujících duší, pociťujících strašnou a naléhavou potřebu lidstva - obětují vše, za účelem jejího naplnění.

Jako dříve – nemáme chybit v uvažování, že toto vše přichází ve stejných neměnných následujících krocích a stupních. Mnoho se vykoná v souběžné shodě, jako nástroj řízení je však pomalý a těžký, ale v době mezi prvními třemi iniciacemi je třeba trvale dosáhnout jistého definovaného bodu evoluce každého ze tří nižších vozítek, aby další rozšiřování kanálu mohlo být bezpečné a vhodné. Kráčeje Zkušební stezkou, mnoho z nás pracuje se všemi třemi těly najednou.

Při této iniciaci, obvyklým způsobem postupu (který vůbec není zaručený) je oživování krčního centra. To zapříčiní způsobilost zúročení služby Mistru a pro pomoc lidem včetně těžení z vědomostí nižší mysle. To propůjčí schopnost sdělování a vyjádření toho, co je užitečné, skrze mluvené slovo – ale zajisté v některém druhu služby. Umožňuje taky vizi potřeb světa a ukazuje další část plánu. Proto prací, kterou je třeba vykonat před přijetím třetího zasvěcení, je celkové ponoření osobního aspektu do potřeby celku, což způsobí úplné ovládnutí konkrétní mysle Duší.

Následující dvě Zasvěcení

Po druhé iniciaci se výuka zvedá o jednu úroveň. Zasvěcený se učí ovládnout své mentální vozítko, rozvíjí svou schopnost manipulace myšlenou skutečností a poznává zákony budování tvůrčím myšlením. Koná svobodně na čtyřech nižších podúrovních mentální úrovně, a před třetím zasvěcením musí (vědomě nebo nevědomě) být úplným vládcem čtyřech nižších podúrovní na třech úrovních ve třech světech. Jeho znalost mikrokosmu se stává hluboká a – stejně teoreticky jakož i prakticky – ovládá velkou mírou zákony své vlastní podstaty. Odtud taky pocházejí jeho schopnosti pokusně být mistrem na čtyřech nižších podúrovních fyzické, astrální a mentální úrovně. Poslední skutečnost je zajímavá. Ovládnutí třech vyšších podúrovních ještě není úplná a to nám do jisté míry vysvětluje chyby a omyly zasvěcených. Mistrovství podstaty ve třech vyšších podúrovních ještě není dokonalé a zůstává jim ještě stále k ovládnutí.

Při třetím zasvěcení, nazvaném někdy „Proměnou“ nebo „Transfigurací“ celá osobnost je zaplavena světlem seshora. Teprve po tomto zasvěcení Monáda definitivně vede Duši, vlévaje stále více svůj božský život do připraveného a očištěného kanálu. Když ve třetím zasvěcení, to je v „Měsíčním řetězci“, Duše individualizovala osobnost skrze přímí kontakt, tak jak je ukázáno v tomhle čtvrtém řetězci, je používána jiná metoda. Když použijeme tu aplikovaného zákona souhlasnosti, může nám mnoho odkrýt a demonstrovat zajímavou analogii mezi metodami individualizace používanými v různých řetězcích a rozšiřováním vědomí nastávajícím při různých zasvěceních.

A zase je dána zasvěcenému vize toho, co před ním leží v budoucnu. Má vždy možnost rozeznání členů Velkého bílého bratrství a jeho psychické vlastnosti jsou stimulované oživením center hlavy. Není však nutné ani vhodné rozvinout před touto iniciací syntetické schopnosti, nebo jasnovidnost a jasno-sluch. Cílem veškerého rozvoje je probuzení duševní intuice, a když se již tak stalo: když fyzické tělo je čisté, tělo astrální – stabilní a pevné, a mentální tělo – pod kontrolou, tehdy teprve může zasvěcený bezpečně ovládat a moudře používat psychické vlastnosti pro pomoc lidské rase. Může nejen používat tyto schopnosti, ale je již schopen tvořit a oživovat myšlenkové formy, jasné a přesně stanovené, pulzující duchem služby a nekontrolovány nižší myslí nebo touhou. Takové myšlenkové formy nebudou nesouvislé, nenavazující na sebe, nekorigované (tak jako ty, které tvoří většina lidí), ale dosáhnou příslušnou míru syntézy. Tvrdě a neustále je třeba pracovat, aby toho bylo dosaženo, ale s okamžikem, kdy naše přírodní touha byla ustálena a očištěna, ovládnutí mentálního těla se stává mnohem snadnější. A proto cesta oddaného stoupence je v jistém smyslu snadnější než cesta intelektuálního člověka, naučil se totiž míře očištěné touhy a pokrokům po nevyhnutných stupních.

Osobnost již nyní dosáhla bodu, ve kterém jsou její vibrace velmi vysokého řádu. Substance všech tří těl je poměrně čistá, a pochopení práce, která má být provedená v mikrokosmu a její podíl práce makrokosmu, je velmi pokročilý. Je proto zřejmé, proč vládce světa a velký Hierofant celebruje teprve třetí iniciaci, při které se kontaktuje se zasvěceným poprvé. Dříve to nebylo možné. Při prvních dvou zasvěceních je Hierofantem Kristus, Učitel světa a Prvorozený mezi mnoha bratry, jeden z prvních mezi naším lidstvem, který prošel iniciaci. Browning vyslovuje překrásně tuto myšlenku v poemu pod názvem „Saul“:

... „A tak se stane,
Tvář podobná mé tě přivítá,
Člověk mně podobný,
Kterého milovat budeš, milovaný jím navždy,
Ruka jako tato
Otevře ti bránu nového života!
Hleď, to je Kristus!“

Když ale zasvěcený udělá další pokroky a dvě iniciace má již za sebou, přichází změna: Pán světa, Starobylost dnů, nevyslovitelný Vládce, uděluje třetí zasvěcení. Jak je to možné? Protože nyní již plně posvěcené fyzické tělo bezpečně vydrží vibrace dvou jiných těl, když se z Přítomnosti KRÁLE vrátí do svého útočiště, protože očištěný astrál a ovládnutý mentál mohou stanout před JEHO tváří. A když očištěny a ovládnuty mohou stanout před NÍM a poprvé vibrují vědomě s Paprskem monády, teprve tehdy s připravenými těly schopnost vidět a slyšet na všech úrovních může být udělena a dosažena. Rovněž schopnost čtení a chápání záznamů je bezpečná, jelikož s hlubším poznáním přijde síla. Srdce je již dostatečně čisté a milující, a intelekt dostatečně stabilní, aby ustál vypětí znalého.

Před čtvrtým zasvěcením může být zasvěcenec překvapen, trénink je zesilněn a urychlen, a hromadění znalostí je neuvěřitelně rychlé. Zasvěcený navštěvuje častý přístup do knihovny okultních knih a po této iniciaci může kontaktovat nejen Mistra, se kterým je propojen a s kterým vědomě pracuje už dlouhý čas, ale může se kontaktovat s Čohany, s Bodhisattvou a s Manuem, kterým (jistou měrou) asistuje při práci. Zasvěcený by měl rovněž rozumově pochopit zákony tří nižších úrovní a rovněž je ovládat v pomoci evolučnímu plánu. Studuje kosmické plány a musí mistrovsky používat listiny. Stává se zběhlý v okultních termínech, a rozvíjí vidění čtvrtého rozměru, pokud to již neudělal dříve. Učí se řídit činnosti dévů stavitelů a zároveň pracuje stále na rozvinutí své duchovnosti. Začíná rychle koordinovat budhické vozítko a v jeho koordinaci rozvíjí svou sílu syntézy, zprvu v malé míře, ale postupně stále více a ve všech detailech.

Když zasvěcený přijal čtvrtou iniciaci, tehdy ovládl již bezchybně pátou podúroveň a – technicky řečeno - je adeptem na pěti nižších podúrovních - fyzické, astrální a mentální úrovně. A je na nejlepší cestě ovládnout šestou podúroveň. Jeho budhické vozítko již může působit na dvou nižších podúrovních budhické úrovně.

Život člověka přijímajícího čtvrté zasvěcení, to je Ukřižování, je obyčejně životem ohromné oběti a utrpení. Je to život člověka provádějícího „Velkou Renunciaci“ - velké odevzdání, taktéž z exoterického pohledu je to namáhavé, tvrdé a bolestivé. Člověk odevzdal vše, dokonce svou dokonalou osobnost, na oltář oběti a stojí zbaven všeho. Vše je odevzdáno: přátelé, peníze, reputace, charakter, status ve světě, rodina a dokonce sám život.

Konečné Zasvěcení

Po čtvrtém zasvěcení již jen nemnohé zbývá udělat. Ovládnutí šesté podúrovně se posunuje rychle dopředu, a hmota vyšších podúrovní budhi je koordinována. Zasvěcenému je umožněna užší spolupráce s Bratrstvem Lóže, a jeho kontakt s dévy je plnější. Vyčerpává rychle prameny Síně moudrosti a zvládá nejsložitější záměry a schémata. Stává se sběhlým ve významu barvy a zvuku, vládne zákonem v rozsahu tří světů a může se svobodněji kontaktovat se svou Monadou než většina lidí s Duší. Jsou mu svěřovány velké úkoly, učí mnoho žáků, pomáhá v mnoha schématech a shromažďuje pod sebou ty, kteří mu budou napomáhat v budoucnosti. Toto se týká pouze těch, kteří zůstávají, aby pomáhali lidstvu na tomto glóbu.

Po páté iniciaci se člověk stává dokonalým v rozsahu zemského schéma, i když může, jestli chce obdržet ještě další dvě iniciace.

Aby dosáhl šestého zasvěcení, Adept musí projít velmi intenzívním kursem planetárního okultizmu. Mistr vládne zákonem ve třech světech, kdežto Čohan šesté iniciace ovládl zákon řetězce všech úrovní. Čohan sedmé iniciace vládne zákonem v slunečním systému.

Je pochopitelné, že studující, který horlivě zkoumá tyto věci, najde v nich mnoho týkajícího se své osoby, i když samotná ceremonie zasvěcení je pro něj stále ještě daleko. Studuje proces a účel, může si povšimnout velmi základní skutečnost, že metoda zasvěcení je metodou:

a) realizace síly,
b) použití síly,
c) využití síly.

Zasvěcený každého stupně, začínaje od skromného iniciáta prvního stupně, který se poprvé setkává s jistým zvláštním druhem speciální síly, až k osvobozenému Budhovi sedmého stupně, každý koná, používaje nějaký druh energie. Vývojová stádia aspiranta můžeme vyjádřit následujícím způsobem:

1. Díky schopnosti rozlišování si musí uvědomit svou energii nebo sílu svého nižšího já.

2. Musí zavést ten energetický rytmus, který je vyšší, až dokud není nižší rytmus plně nahrazen vyšším, a dřívější způsob vyjadřování energie úplně vyhasl.

3. Díky postupnému rozšiřování realizace mu bude dovoleno setkat se s jistými formami skupinové energie a používat jich pod vedením až do té doby, kdy bude schopen vědecky ovládat planetární sílu. Doba dosažení tohoto konečného stadia je plně závislá od pokroku, prokazovaného ve službě své rase, a od vývoje těch mocí duše, které jsou přirozenou posloupností duševního rozvoje.

Při prvních dvou zasvěceních dotyk iniciačním žezlem skrze Bodhisattvu dělá zasvěceného schopným kontrolovat a užívat síly nižšího já – energie osobnosti posvěcenou opravdovou službou. Při třetí iniciaci dotyk žezlem skrze Jediného zasvěcujícího způsobuje značnější zpřístupnění sil a energií vyššímu jáství, to je Duši. Vnáší na fyzickou úroveň celou energii, která se nashromáždila v příčinném vozítku v početných inkarnacích. Při čtvrté iniciaci zasvěcený obdrží sílu a energii své duševní skupiny k užívání pro dobro planetární evoluce a při páté iniciaci – sílu a energií celé planety (v esoterickém chápání, ale ne jen jako sílu nebo energii materiálního glóbu). V průběhu těchto pěti zasvěcení tyto dvě velké bytosti, nejprve Bodhisattva, a dále Jediný zasvěcující, Pán světa, Sanat Kumara, jsou vykonavateli neboli hierofanty. Kdyby se zasvěcený po těchto obřadech rozhodl přijmout ještě dvě konečné iniciace, které je vůbec možno obdržet v rozsahu tohoto slunečního systému, tehdy vstoupí do hry ještě vyšší typ energie ve vyjádření Já, který může být poukázán. Při sedmé iniciaci ten, která je manifestací Sanat Kumara, Logos našeho schéma na své vlastní úrovni se stává Hierofantem, a při šesté iniciaci vyjádřením tohoto Bytí na prostřední úrovni – Bytostí, která by nyní měla zůstat nepojmenována, vládne žezlem, vede přísahu a uděluje tajemství. V tomto trojím vyjádření hierarchické vlády: Sanat Kumara – na okraji tří světů, Nepojmenovaný – na hranicích vysokých úrovní lidské evoluce a samotný Planetární duch – ve stadiu konečném, máme tři velké manifestace jáství samotného Planetárního loga. Prostřednictvím Planetárního loga při posledním velkém zasvěcení teče síla Slunečního loga a ten odkrývá zasvěcenému, že Absolutno je vědomím v jeho vrcholném vyjádření, i když na stupni lidského bytí Absolutno musí být považováno za nevědomí.

Každá z velkých iniciací je pouze syntézou menších zasvěcení. Pouze tehdy, když se člověk snaží rozšiřovat své vědomí ve věcech každodenního života, může očekávat dosažení pozdějších stádií, která nejsou ničím jiným než vrcholnými body mnoha dřívějších stádií. Studující by se měli oprostit od myšlenky, že jestli budou „velmi dobří a altruističtí“, tak některého dne náhle stanou před Velkým pánem. Jestliže takto myslí, dávají na první místo následek a ne příčinu. Dobrota a altruismus vyrůstají z pochopení a služby, a svátost z charakteru je výsledkem rozšíření vědomí, kterého člověk dosahuje vnitřně namáhavým úsilím a snahou. Proto taky se člověk může již nyní a tady, kde nyní je, připravovat sám k zasvěcení. Udělá tak ne skrze zkoumání obřadní stránky zasvěcení, jak to dělají mnozí v nadšeném očekávání, ale vytrvalou a systematickou prací na rozvinutí mentálního těla a energickou a houževnatou snahou v procesu ovládnutí astrálního těla, aby se stalo citlivější na tři vibrace:

a) na vibrace Duše
b) na vibrace Mistra
c) na vibrace jeho bratří všude kolem něho. Člověk se stává citlivý na hlas svého vyššího já a tímto způsobem odčiňuje svou karmu pod vedením své vlastní Duše. Skrze svou Duši stává se vědomým vibrací přicházejících od svého Mistra. Učí se pociťovat je stále více a vždy plně jim zodpovídat. Konečně, stává se stále více citlivým k radostem, bolestem a starostem těch, se kterými je denně v kontaktu, i když ho to nedělá nezpůsobilým.


Zdroj: Alice Bailey & Djwhal Khul "Initiation, Human and Solar"

© Preklad: Alina Motyková, Lydie Chytrová, Ludmila Kaletová, Yezid

exkluzívne.cez.okno