Zasvěcení lidská a sluneční - 10. kapitola

Všeobecnost iniciace

Přirozený proces probouzení vědomí by postupoval více postupně a vyžadovalo by to mnohem delší dobu, než se to děje v současných planetárních podmínkách. Tento zvláštní modus rozvíjení vědomí lidského rodu byl iniciován Hierarchií v době atlantské mateřské rasy, ke konci čtvrté podrasy a bude trvat do poloviny příštího cyklu. Do té doby již potřebné podněty budou uděleny a tři pětiny lidské rodiny tehdy (esotericky) „vkročí na Stezku“, významné procento bude v procesu „vhodné Stezky“ a tehdy bude moci opět pokračovat obvyklá rutina.

Zasvěcení na různých planetách

Proces podněcování lidské Duše skrze gradující instrukce a používání dynamické, elektrické síly Žezla je v této době používáno na tří planetách našeho systému. Proces je zaveden při každém čtvrtém cyklu, a zvláštní zájem se rodí v skutečnosti, že důraz pro čtvrtou Tvůrčí Hierarchii každého čtvrtého řetězce a glóbu při čtvrtém cyklu, je kladen na čtvrtou iniciaci, která je Ukřižováním. Čtvrtá Tvůrčí Hierarchie je ohromným vyjádřením vědomé vůle a oběti Slunečního Loga a velkolepým symbolem inteligentního spojení duše a hmoty. Proto taky čtvrtá iniciace, s jejím uvedením těchto kosmických pravd a její ztělesnění účelu této základní oběti, zaujímá přední místo.

Studující si potřebuje připomenout, že jiná planetární schémata, i když v podstatě stejná jako naše čtvrté, mají ještě hluboké rozdíly ve svých projevech, a to díky proměnlivým charakteristikám a z důvodu individuální karmy ztělesňujícího Planetárního loga, nebo Paprsku. Tyto rozdíly působí na:

a) Proces zasvěcení – zároveň jak ceremoniální aspekt, tak i altruistický.
b) Používání Žezla, jelikož druh síly, kterou ztělesňuje při dotyku s různými silami planetárního druhu přináší výsledky rozdílné v míře a přirozenosti.
c) Doba zasvěcení. Duše vtělené na jakékoliv planetě můžeme – podle druhu paprsku a patřičně podle astrologických podmínek – jednoduše nebo obtížněji povzbudit. A to zase přináší kratší nebo delší dobu vývoje před každým zasvěcením nebo mezi zasvěceními.
d) Elektrické projevy vyvolávány ve vyšších úrovních skrze to, že stále více lidských jednotek esotericky „hoří ohněm“. Mělo by se pamatovat, že celý sluneční systém se vším, co obsahuje, se projevuje světlem a že proces zasvěcení můžeme považovat za děj, ve kterém různé světelné body (nebo lidské jiskry) jsou rozněcovány, jejich záření a teploty zvyšovány a také sféra vlivu každého bodu v dosahu.

Tři planetární schémata, ve kterých se konají zkoušky velkolepého experimentu zasvěcení, to jsou Venuše, Země a ještě jedna planeta. Venuše byla první sférou experimentu, a úspěch ve snaze a vytvořená síla byli příčinou obdobného úsilí na naší planetě. Žádná planeta nezvětšuje svou zásobu sil, totiž nerozšiřuje sféru svého vlivu bez zavázání se a ovlivnění dalších schémat. Výměna sil a energie mezi těmito dvěma planetami, Venuší a Zemí, je souvislá. Obdobný proces byl nedávno zaveden v jiném planetárním schématu. A když naše Země v dalším kole rozvoje dospěje k bodu evoluce podobně jako schéma Venuše, kdy jsme pociťovali její vliv, tehdy napomůžeme v povzbuzování ještě jiné skupiny planetárních Duší a v zavedení obdobné procedury rozvoje mezi lidskými syny v jiném schématu.

Způsob zasvěcení nebude používán ve tří velkých planetárních schématech Neptunu, Uranu a Saturnu. Budou totiž přijímat z jiných schémat všech těch, kteří jsou esotericky „zachráněni“. To znamená, že všichni, kteří v nějakém schématu dosáhnou potřebné rozšíření vědomí (jaké většina lidského rodu dosáhne před půlkou dalšího ohromného cyklu), budou považováni za „zachráněné“, kdežto zbylí budou zadrženi kvůli svým chybám k dalšímu rozvoji v pozdější periodě nebo taky přeneseni do jiného planetárního schématu – z časového pohledu – méně rozvinutého než schéma Země. Tyto tři velká schémata pohlcují a syntetizují energie jiných schémat.

Zasvěcení a Dévové

Můžeme položit otázku, jestli Dévové podstupují rovněž zasvěcení, a mohli by jsme se tady tímhle bodem stručně zabývat.

Zasvěcení se týká vědomého rozvoje jáství a aspektu moudrosti Jediného Jáství. To předpokládá vývoj principu inteligence, který zahrnuje u lidské jednotky pochopení cíle a záměru, a taktéž její inteligentní účast v tom skrze lásku a službu. Dévové nemají vědomí vlastního já, s výjimkou těch vyšších, kteří v dřívějších cyklech prošli lidským královstvím a spolupracují nyní v lidské evoluci. Dévové rostou a vyvíjejí se díky prociťování, a ne skrze sílu vědomého myšlení. Člověk však roste díky rozšiřování realizace vědomí vlastního já, vlastním sám sobě uloženým zasvěcením. Je to cesta aspirace a vědomého usilování – a je nejtěžší cestou vývoje ve slunečním systému – ne cestou nejmenšího odporu, ale skrze iniciování a zavedení vyššího rytmu. Dévové jdou cestou nejmenšího odporu. Usilují o upotřebení a zkušenost vrcholného proudu pociťování a vnímání vibrace věcí, jaké jsou. Proto jejich metodou je pořád se zvětšující intensita přikládání důležitosti procítění okamihu, a ne jako u člověka – pořád se zmenšující závislost na věcech tak jak jsou, nebo materiálního aspektu, což vede k snaze natáhnout se a obejmout uvnitř svého vědomí subjektivní realitu nebo záležitosti duše – tohle je v protikladu k objektivní neskutečnosti, anebo k věcem materiálním. Dévové se snaží procítit, kdežto člověk chce vědět. Pro ně proto neexistuje rozšíření vědomí, které nazýváme Zasvěcením. Netýká se to ale těch pokročilých bytosti, které prošli stádiem člověka zároveň pociťují, jakož i vědí. Ve shodě se zákonem evoluce rozšiřují ve stále větším stupni své poznání.

Kosmické vlivy a Sluneční Zasvěcení