Tarot snů - Velká arkána

15 - Ďábel Základní význam: Primitivní, nekultivovaná vnitřní energie. Skryté touhy a agrese. Závislost. Posedlost. Hněv. Důsledky potlačované životní energie. Vyhýbání se odpovědnosti tím, že předstíráte bezmoc vůči vnitřním pokušením. Materialismus. Hlubší obsah: Během dosavadních zastavení Blázen někdy využíval energii, kterou v sobě nejasně pociťoval - primitivní až brutální sílu, která je neocenitelná, když potřebujeme uskutečnit něco důležitého, může však působit obtíže, pokud není pečlivě sledována. Poprvé si tuto energii uvědomil u karty Vůz, když se musel snažit ze všech sil, aby udržel pod kontrolou své svéhlavé koně a postoupil na své cestě vpřed.

U Síly se na tuto energii zaměřil pozorněji a snažil se vytvořit si s ní vzájemně prospěšný vztah. Na kartě Ďábel musí Blázen čelit této skutečně strašlivé, požírající entitě, která je - jaká hrůza - součástí jeho vlastní osobnosti. To, co bylo předtím celkem dobromyslným, byť hlučným pomocníkem, je nyní v roli pána a vězní našeho ubohého Blázna, který se krčí strachem a bezmocí. Ovládly ho vlastní utajené touhy a agrese.

Analogie k běžnému životu najdeme snadno. Už jste se někdy cítili zachváceni hněvem, tak silným  a pohlcujícím, že jste nad sebou ztratili vládu? Stalo se vám, že vaše náklonnost k nějaké látce (jídlo, pití, drogy) nebo nějaká činnost překročila mez a stala se závislostí? Byli jste někdy do někoho tak zamilovaní, že jste na něj mysleli bez přestání dnem i nocí, až vám přátelé museli říct, že jste chorobně posedlí? Ve všech těchto situacích získala vnitřní divoká, primitivní energie kontrolu nad vaším životem a řídí jej a zdá se, že jediné, co můžete dělat, je dívat se, jak propadáte zkáze.

Na kartě je Blázen zobrazen dvěma způsoby. Persona, tj. jeho normální, každodenní vědomí, se nachází v kleci. Choulí se v pozici ještě nenarozeného dítěte, neschopna jednat, ba ani zvednout hlavu. Je nahá, všechny triky a zástěrky, které měla vědomá mysl ve zvyku používat, svlékla a odložila. Nad klecí se vznáší Bláznův vnitřní ďábel. Vypadá jako hororová verze Blázna a v rukou drží řetězy, k nimž je klec připevněna.

Na čele má Ďábel obrácený pentagram a další je vyznačen v ohni na pozadí. Kromě toho obrácené pentagramy lemují dno Bláznovy klece. Pentagram je symbolem lidstva a pět cípů této hvězdy se vykládá jako pět smyslů nebo jako čtyři živly, k nimž je přidán pátý jakožto duch. Vzhůru nohama symbolizuje vítězství nejnižších pudů, kdy jeho vrchní cíp reprezentující zrak nebo živel ducha je stlačen dolů.

Ďábel má zavřené oči. Představuje sílu, která může být zkrocena, ale ne vychována. Nepoučí se ze zkušeností a z toho, co vidí kolem sebe. Je pouze chtivý, a dostane-li příležitost, prostě si vezme to, co chce.

Není ale všechno tak beznadějné, jak se zdá. Ďáblova největší moc spočívá v tom, že nás dokáže přesvědčit o tom, že my žádnou nemáme. Ve chvíli, kdy tento klam prohlédneme, jsme svobodní. Jde jen o to, jak věci vnímáme. Toto zjištění nám samozřejmě problém nevyřeší, protože změnit svůj způsob vnímání může být až ďábelsky těžké. Lze to ale dokázat.

Podívejme se na obraz pozorněji. První, čeho si všimneme na kleci, je to, že dvířka jsou otevřená. Ovšem, Blázen je nemůže vidět, protože si v zoufalství schovává obličej.  Dále vidíme, že ke kleci jsou připevněny řetězy, ale Blázna se nedotýkají, a nebrání mu tedy v tom, aby otevřenými dvířky vyšel ven. Také stojí za povšimnutí, jak volně Ďábel řetězy drží, ještě volněji, než jak drží vozataj na kartě Vůz své neposlušné koně. A konečně, pokud vám všechny ty obrácené pentagramy berou naději, podívejte se lépe a uvidíte, jak se na pozadí rýsují obrysy správně postaveného pentagramu, většího a nadřazeného onomu obrácenému.

Blázen se zřejmě vzdal odpovědnosti za svůj život a vložil opratě do rukou svého vnitřního Ďábla. V každé takové situaci existuje jedna obtížná a jedna snadná cesta. Ta obtížná znamená vzhlédnout, chopit se pomocné ruky a vymanit se z volných řetězů. Snadná cesta představuje jednoduše zachování současného stavu. Ďábel je současně mocný i slabý; mocný proto, že jeho iluze jsou velice přesvědčivé, a slabý proto, že stačí, když otevřeme oči.

Všechny tarotové karty včetně této ukazují extrémy, aby tím sdělily svůj smysl. Dokonce i název "Ďábel" je dramatické označení pro obsah, který nemá nic společného s křesťanským Ďáblem, nýbrž je archetypem vlastním každému z nás, tím, co Carl G. Jung nazývá "stínem". Ve výkladu může Ďábel upozorňovat na posedlosti a sebeklamy, ale může také znamenat, že jste v pokušení sáhnout po něčem nikoli proto, že to skutečně chcete, nýbrž proto, že to chce váš vnitřní Ďábel, a pokud si to vezmete, můžete se ocitnout na cestě, která končí v jeho kleci.

Archetypy ve skutečnosti nejsou tak ostře vymezeny, jak to působí ve Velkých arkánech. Některé ukazují jen různé stránky týchž archetypálních energií. Například Ďábel může být chápán jako jedna z tváří našeho vnitřního dítěte. Vnitřní dítě je zdrojem naší nevinnosti a schopnosti důvěřovat, ale může být i zdrojem chtivosti a záchvatů zlosti, pokud není po jeho. Ďábel tak může ztělesňovat vztek, zvláště ten neovladatelný. Žádostivé vnitřní dítě má také sklon cenit si pouze hmotných věcí a ignorovat vše filosofické či duchovní. Proto je tato karta také často interpretována jako materialismus.

Důležité je uvědomit si, že čím více se snažíme Ďáblovu energii potlačovat, tím silnější a neovladatelnější se stává. Jedním z příkladů by mohla být viktoriánská Anglie, kde potlačování sexuality často vyústilo v posedlost sexualitou. Nejlepší protilátkou k Ďáblovi je karta, s níž jsme se setkali, Síla, kde žena ochočí svého tygra a vytvoří si k němu vztah. Nebýt tohoto symbiotického propojení, brzy by se ocitla v jeho drápech.

Ďábla, nebo lépe řečeno psychologický fenomén, který reprezentuje, nemusíme automaticky vnímat jako cosi děsivého. Tuto skrytou a obtížně zvladatelnou stránku své osobnosti potřebujeme, chceme-li být silní a přežít. Ďábel je koneckonců naší součástí a bude nám sloužit, pokud s ním budeme zacházet jemně, ale držet jej zkrátka. Důvodem k obavám se stává jen tehdy, když se snažíme popírat jeho existenci, a tím mu dáváme větší moc, než mu svědčí.

Ďábel může také naznačovat, že se někdo vzdává osobní odpovědnosti, jako když říkáme: "To ďábel mi to našeptal."

Stezka na Stromu života: Od 7. sefiry Instinkt (Necach) k 10. sefiře Realita (Malchut). Instinkt nás pohání k tomu, abychom se snažili zmocnit hmotné reality.

Hebrejské písmeno: Ajin znamená oko. Pokud jde o materialismus, touha vlastnit hmotné statky obvykle vzniká tím, že je vidíme. Nebo, přesněji řečeno, vidíme jiné lidi, jak tyto věci vlastní, a chceme je pro sebe. Toto hebrejské písmeno také připomíná Saurona, hlavní zápornou postavu díla Pán prstenů, kterého jak v knihách, tak ve filmu ztělesňuje obrovské oko.

Astrologie: Kozoroh, znamení materialismu.