Tarot snů - Ciro Marchetti, text Lee Bursten

19 - Slunce Základní význam: Vědomí, rozum, pořádek. Jistota, optimismus. Inteligence. Hlubší obsah: Po zotročení Ďáblem, rozpadu Věže a úzkosti Luny se Blázen konečně vynořil do Slunce. Jeho osobnost byla obnažena a rozebrána a pak, díky zotavení na kartě Hvězda a po obtížném průchodu krajinou Luny, si vybudoval osobnost novou, vyspělější, s větší schopností sebereflexe a celkově zdatnější. Jeho vnitřní já, které se mu předtím zjevovalo jako zamlžený měsíc, nyní září a žhne jako slunce.

Na kartě vidíme jasnou, silnou postavu připomínající Apollóna, boha spojovaného v pozdější řecké mytologii se sluncem (v ranějších mýtech byl slunečním bohem Hélios). Je příznačné, že Apollón ztělesňoval mimo jiné světlo, léčení, řád a rozum. Proto tako karta vyjadřuje plně rozvinuté vědomí, a to v přímém kontrastu k Luně, která osvětluje hlubiny podvědomí. Uvědomění a rozumovost Slunce jsou však zcela jiné než intelektuální machinace a účelová zdůvodnění, jež byly na předchozích kartách představovány strojními zařízeními a stavbami. Nyní vidíme tyto konstrukce jako to, čím ve skutečnosti jsou, tedy umělé výtvory našeho ega vystavěné na vratkých základech, které se snadno zhroutí vlivem vnějších okolností nebo vnitřních pochyb, jako tomu bylo u Věže. Pořádek a rozumzobrazené na této kartě Slunce stojí na těžce nabytém, neochvějném spojení mezi Bláznovým vědomím a jeho vnitřním já, k němuž dospěl díky zkušenostem z předchozích karet.

Toto nové, strukturovanější vědomí poskytuje Bláznovi hlubokou důvěru a optimismus, které nápadně kontrastují s povrchní arogancí, již projevoval na kartě Vůz. Tam si počínal, jako kdyby mohl žonglovat s planetami. Na kartě Slunce skutečně může. Obraz slunečního boha, který si pohazuje nebeskými tělesy, upozorňuje na to, že i když na určité úrovni je vesmír řízen fyzikálními zákony, na hlubší rovině jsou jeho hnací silou naše vlastní postoje a jednání.

Planety, s nimiž sluneční bůh žongluje, můžeme určovat postupně proti směru hodinových ručiček, od planety s prstenci vpravo dole: Saturn, Merkur, Neptun, Uran (držený ve výšce), Pluto, Jupiter (s jedním prstencem), Mars, Země a Venuše.

Pod postavou boha vidíme sluneční hodiny. Schopnost říct, kolik je hodin, můžeme v širším smyslu chápat jako schopnost orientovat se v čase a prostoru. Často se používá jako symbol způsobilosti a inteligence, jako například v písni R. Rodgerse a L. Harta I Didn't Know What Time It Was z roku 1939, jejíž poslední verš zní:

"Zmoudřel jsem

a už vím, kolik je hodin."

Stezka na Stromu života: od 4. sefiry Tvoření (Chesed) k 6. sefiře Celistvost (Tiferet). Slunce je čistá radost a potěšení, kterou pociťuje tvůrčí instinkt, když dává vzniknout něčemu novému; pocit uspokojení a pohody, který následuje po tvůrčím činu.

Hebrejské písmeno: Reš znamená přední část hlavy, obličej (přesněji roš, pozn red.). To, k čemu je obrácena zadní část hlavy, není vidět. To, k čemu je obrácena přední část hlavy, tedy obličej, je v našem zorném poli a můžeme si to plně uvědomovat. Zatímco Luna je esoterní (přístupná jen zasvěceným), Slunce je vědění a uvědomění přístupné všem.

Astrologie: Slunce, planeta sebeúcty a osobní celistvosti.