Kapitola sedmá – Nesoulad

Část textu

„Evoluce v hmotném vesmíru vám opatřila nosič života - vaše lidské tělo. Prvotní zdroj opatřil vaše tělo nejčistší částečkou Své skutečnosti, vaším Navigátorem jednoty. To on je tou záhadnou částečkou Prvotního zdroje, jenž funguje jako světlo, které vede lidskou duši - spojujíc její aspekty smrtelnosti a věčnosti. Dokážete pochopit, co znamená mít ve své pravé přirozenosti uloženu částečku Absolutního zdroje[i]? Dokážete si představit vaše předurčení, když se spojujete se skutečnou částečkou Prvotního Zdroje Všehomíra? Síly vašeho vlastního Já[ii], nebo-li vaše nekonečné možnosti, nemohou být žádným způsobem omezeny.“

Úryvek z filosofie Komory 15 „Funkce Navigátora jednoty“

Neruda, Andrews a Emily právě dopíjeli druhý šálek kávy. Bylo několik minut po půlnoci a události dne je vybudily více než kofein. Několik posledních hodin strávili analýzou tiskových výstupů z optického disku. Bylo to celkem 8045 stránek a byli teď přesvědčeni, že získali větší část informací.

„Haló, šéfe,“ řekl Andrews, „ví už Fifteen, co jsme objevili?“

„Ví to,“ odpověděl Neruda.

„Tak kde je?“

„Celý den schůzuje. Ví také o tom, že ho o všem zpravím v pondělí ráno.“

„Zatracený chlap,“ řekl Andrews, „na jeho místě bych sem okamžitě přiběhl.“

„Kdyby přiběhl, my bychom namísto disku pracovali na ‚techno-hračkách‘ pro Jamese Bonda,“ odsekla Emily. Andrews nesouhlasně zabručel.

„Vím, že je pozdě, Davide,“ řekl Neruda a otočil se k monitoru, „mohl bys naposled zkusit najít v tom textu jakékoliv opakování, které by se dalo chápat jako záhlaví nebo nadpis?“

„Jaká kritéria mám zadat?“ zeptal se David.

„Nech opakovat hieroglyfické sekvence v délce do třiceti znaků, které se v celém textu opakují dvacet tři nebo dvacet čtyři krát a mají stejný počet znaků před i za nimi.“

„Provedu.“

Za okamžik se ozval z interkomu Davidův hlas. 

„Našli jsme něco, co vyhovuje zadání. Je zde dvacet čtyři opakování a řetězce znaků se mění od čtyřech do dvanácti znaků. Na obrazovce budu za chvíli, mějte strpení.“

Neruda se zašklebil a otočil se k Andrewsovi.

„Možná jsme právě objevili první klíč ke stavbě jejich jazyka.“

Monitor chvíli blikal a pak přes něj začal rolovat text:

PŘEDBĚŽNÁ ANALÝZA: TYTO ZNAKY PŘEDSTAVUJÍ V PLNÉM ROZSAHU PSANÝ TEXT A V PODSTATĚ NEMAJÍ OBRAZOVÝ CHARAKTER.

CELKEM JE ZDE 46 JEDINEČNÝCH ZNAKŮ A 49.721 JEDINEČNÝCH ZNAKOVÝCH SEKVENCÍ, PRAVDĚPODOBNĚ SLOV. POČET VARIACÍ SE ZDÁ BÝT OMEZEN DO 210 ZNAKOVÝCH SEKVENCÍ.

24 VÁMI SPECIFIKOVANÝCH ZNAKOVÝCH SEKVENCÍ JE OBSAŽENO VE 100.000 ZNAKOVÝCH SEKVENCÍCH A TO PŘED, A/NEBO PO JEJICH VÝSKYTU V MNOŽSTVÍ DO VÝŠE SEDMI PROCENT.

TOTO UKAZUJE NA VYSOKOU PRAVDĚPODOBNOST VÝSKYTU STRUKTURY 24 INDEXOVÝCH STOP NALEZENÝCH NA OPTICKÉM DISKU. NÁSLEDUJE SEZNAM TĚCHTO 24 ZNAKOVÝCH SEKVENCÍ S OZNAČENÍM JEJICH VÝSKYTU NA JEDNOTLIVÝCH STRANÁCH. JE ZDE 97,6 PROCENTNÍ PRAVDĚPODOBNOST, ŽE TĚCHTO 24 ZNAKOVÝCH SEKVENCÍ PŘEDSTAVUJE ZÁHLAVÍ ODDÍLŮ, KTERÉ SE VZTAHUJÍ K INDEXOVÝM STOPÁM.

HLAVNÍ ZNAKY, OBSAŽENÉ V OBRAZECH, KTERÉ BYLY POUŽITY PRO DEKÓDOVÁNÍ OPTICKÉHO DISKU, SE V TOMTO TEXTU NEOPAKUJÍ, TUDÍŽ JE PRAVDĚPODOBNÉ, ŽE TATO JAZYKOVÁ STAVBA POUŽÍVÁ PÍSMO A OBRAZ V NĚJAKÉM VZÁJEMNÉM POMĚRU. TENTO POMĚR BY MĚL BÝT DÁLE ZKOUMÁN. MOHL BY TO BÝT KLÍČ K DEŠIFROVÁNÍ TEXTU. KONEC .

Neruda dočetl dříve, než ostatní.

„Díky, Davide, vydrž chvilku.“ Otočil se k Andrewsovi a Emily, kteří pořád hleděli na monitor.

„Potřebuji, abyste na pár minut odešli.“

„Teď?“ zeptal se Andrews. „Ještě jsem nedočetl.“

Neruda přikývl.

„Měli bychom si dát šálek kávy?“

„Myslím, že pro dnešek jsme hotovi,“ řekl Neruda.

„Dobrá, pak se uvidíme ráno,“ řekla Emily, postavila se a protáhla se. „Nebuď vzhůru moc dlouho, je skoro půlnoc.“

„Je dvacet minut po ní,“ poznamenal Andrews.

Emily se podívala na Nerudu a ten přikývl. Pak se opět podívala na své hodinky a poklepala po jejich displeji.

„Snad potřebují nový článek.“

„Rolexky jsou tak předražené...“ ozval se Andrews.

„Mám je ráda stejně, jako jsem měla ráda myšáka Mickeyho,“ povzdechla si Emily, „Dlouho jsem věřila, že i čas má svou kreslenou postavičku.“

„Neklepej po nich, mé hodinky určitě fungují...“

„Dobrou noc,“ řekl Neruda jeho hlas zněl nepochybně jako hlas rodiče, který posílá své děti do postele.“

„My tady nejsme,“ řekl Andrews. „Řekl bych, že nás tady nechtějí...“

Emily se ohlédla a odpověděla.

„Dobrou noc.“

Oba bez dalších řečí opustili místnost. Jakmile se za nimi zavřely dveře, Neruda zmáčkl tlačítko interkomu.

„Provedl jsi nějakou srovnávací analýzu s třináctou číslicí, kterou k tomu textu vybrala Samantha při poslední dálnovidecké seanci?“

„Ne.“

„Mohl bys to pro mne ještě udělat?“

„Zajisté,“ řekl David. „Analýza jde přímo na monitor.“

Neruda pohlédl a rolující text na obrazovce.

 ANALÝZA: KAŽDÝ ZNAK V TŘINÁCTI ČÍSELNÉ ZNAKOVÉ SEKVENCI SE PŘEKLÁDÁ NA TEXT (DETAILNÍ ANALÝZA JE DOSTUPNÁ NA VYŽÁDÁNÍ). V TEXTU JE POUZE JEDINÉ MÍSTO, KTERÉ JE UVEDENO VE PŘESNĚ STEJNÉM POŘADÍ ZNAKOVÉ SEKVENCE - STRANA 121, ŘÁDEK 8.

VÝKLADOVÝ ROZBOR (JISTOTA - 34,3%): JESTLIŽE TOTO ČÍSLO PŘEDSTAVUJE POŘADOVÉ ČÍSLO PLANETY ZEMĚ, JE LOGICKÉ, ŽE BY MĚLO BÝT OBSAŽENO V PŘEDNÍ ČÁSTI TOHOTO TEXTU. JE PRAVDĚPODOBNÉ, ŽE TATO ČÁST POPISUJE KOSMOLOGICKOU STRUKTURU SYSTÉMU VÍRY CENTRÁLNÍ RASY A JEJÍ SPOJITOST SE ZEMÍ A LIDSTVEM. KONEC .

„Davide, prověř čísla před dvaceti čtyř znakovými sekvencemi. Podívejme se, jak se nám to překrývá,“ žádal Neruda.

„Mám odfiltrovat přebytky?“

„Ano.“

„Mám to,“ řekl David, „Za chvíli to bude na monitoru.“

ROZBOR : V TEXTU EXISTUJE JEDENÁCT ČÍSEL Z TŘINÁCTI ČÍSELNÝCH ZNAKOVÝCH SEKVENCÍ, KTERÉ SOUHLASÍ S 24 ZNAKOVÝMI SEKVENCEMI. JE PŘEDPOKLAD, ŽE JSOU TO ZÁHLAVÍ KAPITOL. KDYŽ PŘEDPOKLÁDÁME, ŽE JEJICH ČÍSELNÁ SOUSTAVA JE STEJNÁ JAKO NAŠE A JE ZALOŽENA NA SLEDU 13 ČÍSELNÉ ZNAKOVÉ SEKVENCE, SÉRIOVÉ ČÍSLO NAŠÍ PLANETY - PODLE CENTRÁLNÍ RASY - JE 5.342.482.337.666. KONEC.

Neruda si dlouze povzdechl soustřeďujíc své myšlenky. Tiše zívl. 

„Davide, zeptej se počítače, co znamená to sériové číslo.“

„Rozumím.“

Na obrazovce se začal rolovat nový text.

ROZBOR: 

VE VESMÍRU EXISTUJE PŘINEJMENŠÍM 5.342.482.337.666 OBYDLENÝCH A/NEBO POTENCIÁLNĚ OBYVATELNÝCH PLANET. KONEC.

„Davide, chtěl bych výkladový rozbor i když by měl koeficient jistoty pod 10 %.“ Ohlásil se Neruda.

„Posílám na obrazovku,“ odpověděl David.

VÝKLADOVÝ ROZBOR (JISTOTA 8,5%): PODLE NAŠICH VLASTNÍCH ÚDAJŮ, VE VESMÍRU EXISTUJE PŘIBLIŽNĚ 1,2 BILIONU OBYVATELNÝCH PLANET. NICMÉNĚ, TO ZA PŘEDPOKLADU, ŽE VESMÍR JE JEDINÝ. JESTLIŽE ZEMĚ JE PLANETOU S ČÍSLEM 5.342.482.337.666 LZE PŘEDPOKLÁDAT, ŽE EXISTUJE VÍCERO VESMÍRŮ, V SOULADU S MANIFESTEM CORTEA - „NEJVYŠŠÍ KOSMOLOGIE“.

KONEC .

„Když jenom pomyslíš, tak už to máš vypočteno,“ řekl si pod nosem Neruda. „Davide, dám dohromady pár dešifrovacích strategií a pošlu ti je zítra dopoledne kolem jedenácté. Pro dnešek dobrou noc.“

„Souhlasím,“ odpověděl David. „Odpojuji se tedy. Dobrou noc.“

„Tobě také.“

Neruda zkopíroval ZEMIho analýzy do svého elektronického organizéru, uklidil kancelář protože věděl, že Fifteen by ji mohl zítra ráno navštívit dříve, než on. Označil oblast textu, pravděpodobně jeho první část, kterou považoval za vhodnou pro započetí dešifrovacího procesu. Zabalil 341 stránek neznámého textu do své aktovky, zamával do bezpečnostní kamery a vypnul světla. Nohy ho z celodenního sezení bolely a pocítil při chůzi značnou úlevu. Přestože to byla chůze po sterilních chodbách laboratoře.

* * *

[i] Prvotního zdroje, Absolutna.

[ii] Vyššího Já – vlastní existence.

Zdroj: Tvůrci křídel