Nejvyšší tajemství - 4. díl
29.01.07 David Icke
Geologické a biologické nálezy též naznačují, že rozšířená sopečná činnost, jež způsobila potápění pevniny v oblasti Azorů, nastala ve stejné době, jako rozbití a potopení zemské masy, známé jako Appalachia, která spojovala to, co dnes nazýváme Evropou, Severní Amerikou, Islandem a Grónskem. Dokonce, jejich míra ponoření se zdá být společná. Podobné důkazy mohou podporovat názor, že kontinent, známý jako Mu nebo Lemuria nyní odpočívá na dně Pacifiku. Tzv. Bermudský trojúhelník - mezi Bermudami, jižní Floridou a bodem blízko Antill byl dlouho spojován s Atlantidou. Je to také oblast, zmiňovaná v legendách o mizejících lodích a letadlech. Potopené budovy, zdi, cesty a kamenné kruhy podobné Stonehenge, dokonce podobající se pyramidám, byly lokalizovány poblíž Bimini, pod vodami bahamských břehů a uvnitř 'trojúhelníku'. Stejně tak zdi a cesty, tvořící sbíhající se linie.
Některá další fakta, jež většina lidí neví: Himaláje, Alpy a Andy dosáhly nějaké své výšky, kterou mají nyní, už něco před 11.000 lety. Jezero Titicaca na hranici mezi Peru a Bolivií, je dnes nejvyšší splavné jezero na světě, v cca 12.500 stopách. Před zhruba 11.000 lety byla velká část toho regionu pod úrovní moře! Proč je tolik ryb a jiných mořských fosílií nacházeno tak vysoko v horských pásmech? Protože ty hory byly kdysi pod úrovní moře.
V geologických termínech, též nedávno - je zde rostoucí shoda o tom, že Země trpěla jakýmisi kolosálními geologickými zdvihy. Debaty (často nevraživé) přicházejí s otázkami - kdy a proč. Tato geologická vzedmutí zjevně souvisela s celou sluneční soustavu jako celkem, protože každá planeta vykazuje známky nějakých kataklyzmatických událostí, jež ovlivnily buď její povrch, atmosféru, rychlost a úhel oběžné dráhy nebo rotaci. Myslím si, že témata sumerských tabulek jsou správná, ale pochybuji o některých jejich detailech, už nejen kvůli obrovské době která uplynula mezi 450.000 lety dříve, kdy Anunnaki řečeno přistáli, a časem jen pár tisíce let dříve, kdy byly tyto záznamy zaznamenány.
Na Zemi jistě nastalo kolem r. 11.000 př.n.l. obrovské kataklyzma, jež zničilo pokročilé civilizace vysoce technicky vyspělého Zlatého věku, a období o 13,000 let dříve je vysoce významné a velmi se týká času, jež právě teď prožíváme. Stejně jako planety sluneční soustavy obíhají kolem Slunce, tak celá sluneční soustava obíhá kolem středu galaxie, nebo přinejmenším tato část.
Toto 'centrální slunce' nebo galaktické slunce, je někdy označováno jako Černé slunce. Sluneční soustavě trvá kolem 26.000 let, než dokončí oběh kolem galaktického centra a tato perioda je známa v indické kultuře jako yuga. Po polovinu z těchto 26.000 let je Země nachýlena směrem k Černému slunci, světelnému zdroji, a po dalších 13.000 let je odchýlena pryč, jak věří někteří výzkumníci. Tyto cykly jsou proto velmi rozdílné, jak je planeta po 13.000 let ozářena jasným světlem a poté se na dalších 13.000 přesune do "temnoty".
Toto podstatně ovlivňuje energii v které my všichni žijeme. Zajímavé je, že by to bylo před 13.000 lety, kdy se objevil Zlatý věk, jež vyústil v konflikt a kataklyzma, a dnes 13.000letý cyklus 'temnoty', dosahující svého závěru - s rychlým globálním spirituálním probuzením a neuvěřitelnými událostmi, jež nás čekají v nadcházejících několika letech. Opět vstupujeme do světla. Tedy před 13.000 lety tu bylo nesmírné kataklyzma, jež přineslo konec vysoce technicky vyspělým civilizacím Zlatého věku. Ale bylo to to jediné? Důkazy naznačují, že ne.
Můj kalifornský přítel Brian Desborough je výzkumník a vědec, ke kterému mám ohromnou úctu. Byl zapojen do leteckého výzkumu - zaměstnán v něm a dalších vědeckých výzkumech jiných společností. Brian je chlap stojící nohama na zemi, který kouká na všechny důkazy, a jde za nimi. Shromáždil vysoce detailní a přesvědčivé informace o starobylém světě a jeho spojení s dnešní manipulací, jež Bratrstvo provádí. Zatímco během 60tých let pracoval pro významnou U.S. korporaci, jejíž fyzici dokončili jejich vlastní nezávislou studii, ze které vyplynulo, že před 4.800 lety př.n.l. - se obrovské těleso, které dnes známe jako Jupiter, vřítilo do naší sluneční soustavy.
Vnější planety byly vhozeny do zmatku a Jupiter nakonec narazil do planety která obíhala mezi současným Jupiterem a Marsem. Fyzici tvrdí, že zbytky této planety se staly pásem asteroidů a ta část Jupitera, jež se odlomila, se stala tím, co dnes známe jako Venuši. S tím byl vystřelen obrovský kus hmoty do kosmického prostoru a zničilo to atmosféru a život na Marsu ještě před tím, než to bylo zachyceno gravitačním pole Země, tvrdí studie. Venuše vytvořila několik orbitů kolem Země, než ji její setrvačnost hodila do současné pozice, ve které v rámci sluneční soustavy obíhá. To byly tyto oběžné dráhy, řekli fyzici, jež kolem 4.800 let př.n.l přinesly devastaci a přílivovou vlnu.
Oni věřili, stejně jako Brian Desborough, že před tímto časem Mars obíhal tam, kde je dnes Země a že Země byla mnohem blíže ke Slunci. Oslnivé světlo Venuše, jak procházelo blízko Země, možná vedlo k představě Lucifera - "světlonoše" . Nejstarobylejší mezopotamské a středoamerické záznamy nezahrnují Venuši v jejich planetárních záznamech, jen později se objevuje. Mnohé kultury byly Venuší posedlé a připravovaly jí lidské oběti.
Neoficiální studie fyziků nebyla nikdy publikována, ale zvažme důkazy pro některá její tvrzení. Když rozprášíte částečky po vibrační desce, můžete simulovat oběžné dráhy planet sluneční soustavy. Když se vibrační vlny posunují ven z centra desky, setkají se s vlnami pohybujícími se v druhém směru a je vytvořena tzv. stojatá vlna, jak se dvě srazí. To způsobí, že částečky vytvoří série soustředných kružnic.
Tyto budou rovnoměrně rozloženy, pokud se jednotlivé frekvence spolu srazí, ale jestli, jako u sluneční soustavy, je obsaženo spektrum frekvencí, kružnice budou nerovně rozloženy v souladu s vibračními tlaky. Umístěte (nějaký) objekt na tyto vibrující kružnice částeček a ten začne obíhat střed desky - přenášený energetickým tokem, způsobeným vzájemným vibračním ovlivňováním (interakcemi). Těžší objekty, umístěné kdekoli na desce, budou přitahovány k jedné z těchto soustředných kružnic, a tyto objekty budou kolem sebe sami formovat vlnové vzory, které k nim budou přitahovat vůči nim lehčí objekty. V naší sluneční soustavě jsou nejmocnější vlny emitovány z centra Sluncem, zřejmě, protože představuje 99% hmoty ve sluneční soustavě.
Tyto vlny ze Slunce mají interakci s dalšími kosmickými vlnami, takže formují série stojatých vln, které postupně vytvářejí soustředné kružnice nebo vibrační pole, obíhající Slunce. Nejtěžší tělesa, planety jsou zachyceny v těchto kružnicích, a tak obíhají Slunce. Planety také vytvářejí méně silné vlnové kružnice kolem sebe a ty mohou přitahovat lehčí tělesa, která je obíhají. Měsíc obíhající Zemi je toho příkladem. Tak cokoli, co by narušilo tuto harmonii vibrační interakce, by ovlivnilo tyto koncentrické kružnice energie, a pokud by to bylo dostatečně silné, změnilo by to oběžnou dráhu planet. To, co fyzici říkají že se stalo s Jupiterem a Venuší by bylo jistě dostatečně silné, aby tak učinilo.
Tyto kružnice stojatých vln existují kolem Slunce ve vztahu k zúčastněným vibračním tlakům a nepotřebují existenci planety. Zkrátka existují a planetární tělesa se do nich jenom zaklesnou. Proto je ve sluneční soustavě mnohem více těchto vibračních "drah", než planet, a jestliže je planeta nebo těleso vyhozeno z jeho oběžné dráhy, zaklesne se případně do jiné vlny, další oběžné dráhy, kdy se jeho hybná síla zpomalí natolik, aby bylo chyceno. Toto, Desborough věří, že se stalo, když nesmírné vibrační tlaky "komety" Venuše přešly blízko k Marsu a Zemi a vymrštily je do různých oběžných drah.
Venuše by byla ledem pokrytou "kometou", říká Desborough, a led by se rozpadl, když by se Venuše přiblížila k Zemi a dosáhla bodu známého jako Roche limit.
Toto je vibrační bezpečnostní opatření, jestli chcete. Pokud jsou dvě tělesa ve srážkovém kurzu, tak se to jedno s menší masou začne v Roch limiut rozpadat. V tomto případě by byl led vržen z Venušina povrchu směrem k Zemi.
Též se vstupem do tzv. Van Allenova pásu, jenž absorbuje velkou část nebezpečného záření ze Slunce, by led měl být ionizovaný - zmagnetizovaný - a tedy přitahovaný k Zemským magnetickým pólům.
Miliardy tun ledu, zchlazené na -273 stupňů Celsia, by dopadly do polárních oblastí, bleskově mrazící všechno - téměř v jednom okamžiku.
To by nakonec vysvětlovalo záhadu mamutů, nalezených zamrzlých tam, kde stáli. Mamut, v rozporu s vírou, nebylo zvíře chladných oblastí, ale jedno, které žilo v mírných pastvinách.
Nějak byly tyto mírné oblasti v momentu zmrazeny. Někteří mamuti byli nalezeni zamrznutí uprostřed jezení! Jak si tak přežvykujete, najednou je z vás nanuk. Jestli se tento ionizovaný led snesl z Venuše, největší hrouda by měla být nejblíže k magnetickým pólům, protože by měly mít nejvyšší přitažlivost. A znova je to ten případ. Ledová masa v polárních oblastech je větší u pólů, než na periferii a ještě k tomu je u pólů méně sněhu a deště na to, aby takovou hroudu vytvořili.
Venušin scénář to vysvětluje. V knize Jobově, o níž se věří že je spíše arabskou prací, mnohem starší, než je zbytek bible, je podána otázka: "Odkud ten led přišel?" Řekl bych, že bychom mohli mít odpověď. To dále vysvětluje, jak staré národy mohly mít mapy, kde severní a jižní póly vypadaly jako před příchodem ledu. Póly byly bez ledu až do asi 7.000 dříve. Nebyla zde žádná doba ledová, jak je oficiálně tvrzeno. Je to jen další iluze. Když se podíváte na "důkaz", že se oficiální věda hlásí k podpoře konvenční představy o době ledové, a způsob, jakým je tento "důkaz" v podstatě popřen dokazatelnými fakty, je to udivující, jak se takový nesmysl mohl stát prvořadou konvenční pravdou.
Před tímto neuvěřitelným kataklyzmatem, a/nebo jedním z dalších, měla Země jednotné tropické klima, jak ukázaly zkamenělé rostliny. To mělo být změněno nejen příchodem ledu na povrch, ale také zničením klenby vodní páry kolem Země, jak je popsáno v Genesis a dalších starověkých textech. Tato klenba by zajistila jednotné tropické klima všude, ale náhle byla pryč.
Dramatické teplotní změny by kolidovaly s teplým vzduchem a způsobovaly ničivé větry, přesně jak popise čínský folklor. Fyzici řekli, že tlaky vytvořené oběžnými drahami "Venuše" kolem Země by v oceánech vyprodukovaly 10.000 stop vysokou přílivovou vlnu, a toto znovu sedí s důkazem, že zemědělství začalo v nadmořských výškách 10.000 stop a vyšších.
Plato ve své práci Zákony napsal, že zemědělství započalo ve vysokých vyvýšeninách po obrovské záplavě, která pokryla všechny nížiny. Botanik, Nikolai Ivanovitch Vavilov, studoval více než 50.000 planých rostlin, sesbíraných kolem světa, a zjistil, že mají původ pouze v osmi různých oblastech - všechny v horských terénech. Přílivová vlna by na zemském povrchu vyprodukovala tlaky dvou tun na palec čtvereční, vytvářející nová horská pásma, a fosilizující během hodin vše.
Dnešní umělý kámen je vytvořen tlaky této velikosti. Nedotčené stromy byly nalezeny zkamenělé, a to by nebylo možné, kdyby by se to nestalo okamžitě, protože strom by se normálně předtím rozpadl, než by mohl během dlouhého časového období zkamenět. Ve skutečnosti, fosílie tohoto druhu dnes nevznikají. Jsou výsledkem kataklyzmatických událostí, zde popisovaných, říká Desborough. Rusko-židovský psychiatr a spisovatel Immanuel Velikovsky způsobil pobouření mezi vědeckým establišmentem, když přišel kolem r. 1950 s návrhem, že Země byla skrze enormní geologické zdvihy, kdy Venuše, která byla poté, on řekl, kometou - prohnána skrz tuto část sluneční soustavy předtím, než se ustálila ve své současné oběžné dráze. Když byla Venuše vyfotografována misí Mariner 10, mnoho Velikovského popisů se ukázalo být správných, včetně toho, co se zdálo být pozůstatky kometě-podobného ocasu. Obrázky Marsu z Mariner 9 též podpořily některé z Velikovského teorií.
Pokud chcete ocenit naši práci, můžete ZDE